Národní očkovací strategie ČR_vnitřní připomínkové řízení.docx

[a]

Národní očkovací[b] strategie[c] České republiky pro[d] období let 2025–2029[e][f][g][h]

Verze 3.1

Tabulka č. 1 - Seznam zkratek

APSS ČR

Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky

ČGS

Česká gynekologická a porodnická společnost

ČKS

Česká kardiologická společnost

ČLK

Česká lékařská komora

ČLS JEP

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

ČVS

Český vakcinologická společnost ČLS JEP

EMA

Evropská agentura pro léčivé přípravky

EU

Evropská unie

e-vakcinace ISIN

Vakcinační modul Informačního systému infekční nemocí

HPV

Lidský papilomavirus

HTA

Health Technology Assessment

IPVZ

Institut postgraduálního vzdělávání zdravotníků

ISIN

Informační systém infekčních nemocí

KHS

Krajské hygienické stanice

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MZD

Ministerstvo zdravotnictví

NIKO

Národní imunizační komise

NOS ČR

Národní očkovací strategie České republiky

NRHZS

Národní registr hrazených zdravotních služeb

NÚ

Nežádoucí účinek

NZIP

Národní zdravotnický informační portál

NZIS

Národní zdravotnický informační systém

OL

Očkovací látka

OS ČLS JEP

Odborné lékařské společnosti ČLS JEP

OOVZ

Orgán ochrany veřejného zdraví

OSPDL

Odborná společnost praktických dětských lékařů ČLS JEP

PLDD

Praktičtí lékaři pro děti a dorost

PAC

Pacientské organizace

PSS

Poskytovatelé sociálních služeb

PZS

Poskytovatelé zdravotních služeb

SEM

Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP

SPL ČR

Sdružení praktických lékařů ČR

SPL DD

Sdružení praktických dětí pro děti a dorost

SÚKL

Státní ústav pro kontrolu léčiv

SVL

Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP

SZÚ

Státní zdravotní ústav

ÚZIS

Ústav zdravotnických informací a statistiky

v.z.p.

Veřejné zdravotní pojištění

VPL

Všeobecní praktičtí lékaři

ZP

Zdravotní pojišťovny

 

Obsah

1        ÚVOD        3

1.1        Základní informace o Národní očkovací strategii České republiky        4

1.2        Důvody vzniku NOS ČR        4

1.3        Uživatelé strategie        6

1.4        Východiska strategie – popis současného stavu        7

Organizace očkování v ČR        8

Financování a hrazení očkování        12

1.5        Shrnutí a závěry z analytické části        13

Role očkování v ochraně veřejného zdraví a dopady na veřejné zdraví        15

Základní výstupy z analytické části včetně mezinárodního srovnání.        16

1.6        Analýza SWOT        20

2        Strategická část        22

2.1        Vize NOS ČR        23

2.2        Indikátory NOS ČR        23

2.3        Cíle NOS ČR        24

Strategický cíl 1 – Prevence a kontrola infekčních onemocnění preventabilních očkováním        26

Strategický cíl 2 – Zajištění bezpečných dodávek a dostupnosti očkovacích látek a jejich efektivní využívání pro účely tohoto programu.        38

Strategický cíl 3 – Pokračovat v posilování systémů monitorování bezpečnosti očkovacích látek.        39

Strategický cíl 4 – Zvýšit důvěru široké i odborné veřejnosti v očkování prostřednictvím účinných komunikačních strategií a vzdělávacích aktivit[i]        44

Strategický cíl 5 – Vytvořit účinný systém pro zavádění a financování nových očkovacích látek pro účely národního programu očkování[j]        58

Strategický cíl 6 – Vytvořit systém monitorování a hodnocení národního imunizačního programu        60

3        Implementace NOS ČR        64

3.1        Rámec implementace        65

3.2        Institucionální zabezpečení implementace NOS ČR        65

3.3        Monitoring a vyhodnocování plnění cílů NOS ČR        68

3.4        Předpoklady úspěšné realizace NOS ČR        68

3.5        Řízení rizik        69

3.6        Spolupráce a komunikace        70

3.7        Odhadované finanční nároky – možné zdroje financování        71

4        Seznam příloh        71

  1. ÚVOD

  1. Základní informace o Národní očkovací strategii České republiky

Název

Národní očkovací strategie České republiky pro období let 2025–2029

Zadavatel

Ministerstvo zdravotnictví

Gestor tvorby strategie

Vrchní ředitelka a hlavní hygienička ČR

Rok strategie

2025

Schvalovatel

Vláda ČR

Datum schválení

xx. xxx 2025

Forma schválení

Usnesení vlády č.

Poslední aktualizace

První verze

Doba realizace

2025–2029

Odpovědnost za implementaci

Ministr zdravotnictví

Odhadovaný rozpočet implementace

63–68 mil.  Kč

Autorský kolektiv

Zástupci MZD, SZÚ, ÚZIS, zdravotních pojišťoven, odborných společností…

Vedoucí autorského kolektivu

Mgr. Zdeněk Kyselý

Kontext vzniku

Vytvoření strategického dokumentu, jakým je „Národní očkovací strategie České republiky pro období let 2025–2029“ (dále jen „NOS ČR“) je základním předpokladem pro zajištění efektivního a koordinovaného přístupu k prevenci a kontrole infekčních nemocí, případně dalších nemocí.  

Stručný popis řešené problematiky

Tato strategie definuje hlavní cíle, priority a opatření, které je třeba přijmout, aby bylo dosaženo vysoké míry proočkovanosti populace, dostupnost očkování, ochrany zranitelných skupin, prevence šíření infekčních nemocí a zdravotní gramotnosti v oblasti očkování.

Strategie konkrétně poskytuje vizi pro organizaci očkování v ČR na období 5 let (2025-2029) a formuluje komplexní přístup na podporu očkování, výzkumu a vývoje vakcín, zajištění financování, monitorování bezpečnosti vakcín, informovanosti a důvěry veřejnosti, přístupu k vakcinaci v průběhu celého života.

Pro naplnění této vize je podstatné nejen vytvoření strategie samotné ČR, ale je i potřeba, aby se cíl podpory očkování stal jako klíčový nástroj ochrany veřejného zdraví součástí všech relevantních celorepublikových i regionálních politických agend, a to napříč všemi oblastmi. [k][l][m]Klíčové je rovněž podnícení zájmu laické a odborné veřejnosti o prevenci vč. ochrany a podpory zdraví a zvyšování zdravotní gramotnosti o benefitech očkování.  

  1. Důvody vzniku NOS ČR

Strategie vzniká jako ucelený strategický rámec, který definuje cíle, nástroje a přístupy k očkování v České republice (dále jen „ČR“). Reaguje na dosavadní absenci komplexního dokumentu, který by napříč sektory řešil očkování nejen jako prostředek prevence infekčních onemocnění, ale i jako součást širšího systému veřejného zdraví, ekonomiky a komunikace s veřejností.

Strategie pokr[n]ývá celý proces, tj. od vstupu vakcín na trh, jejich registrace, nákupu, distribuce a skladování, přes samotnou aplikaci u poskytovatelů zdravotních služeb, až po úhrady a nastavení účinné komunikační strategie směrem k veřejnosti i odborné obci. Právě koordinace těchto kroků mezi jednotlivými aktéry – státní správou, zdravotními pojišťovnami, výrobci, distributory, zdravotnickými zařízeními, poskytovateli zdravotních služeb, odbornou a laickou veřejností – je klíčová pro efektivní a odolný systém zajištění očkování jako účinného preventivního nástroje.[o][p][q]

Zásadní motiv[r]ací pro vznik NOS ČR je ochra[s]na veřejného zdraví prostřednictvím účinné prevence infekčních onemocnění, kterým lze předcházet očkováním. Hlavním cílem je kontrolovat výskyt těchto onemocnění v populaci. Strategie však přesahuje rámec zdravotnictví a má také silný ekonomický rozměr.[t] Očkování představuje investici s vysokou návratností – významně redukuje přímé náklady spojené s léčbou, hospitalizací a péčí o dlouhodobé následky onemocnění, a zároveň snižuje nepřímé náklady vyplývající ze ztráty pracovní produktivity, pracovní neschopnosti, výpadků ve školní docházce či zvýšené zátěže sociálního systému.[u]

Viditelné to je zejména u respiračních infekcí, například u chřipky je dle dat České správy sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) za rok 2023 průměrná dočasná pracovní neschopnost 12,8 dnů. Celkem pak bylo vydáno v roce 2023 dle ČSSZ více než 100 tisíc neschopenek z důvodu chřipky, za první pololetí roku 2024 pak bylo 64 vydáno tisíc neschopenek z důvodu diagnózy chřipky. Onemocnění dýchací soustavy, u kterých jsou neschopenky vystavovány především kvůli akutním infekcím dýchacích cest či chřipce, tvořila v roce 2023 šestinu (12,6 mil. dnů) z celkového počtu 78,4 milionů prostonaných dnů[1]. [v]Takové absence znamenají náklady nejen pro zaměstnavatele a zaměstnance, ale i pro státní rozpočet a celý hospodářský systém. Podle Hospodářské komory pak mohou negativní dopady spojené s nízkou proočkovaností činit v ČR desítky miliard korun ročně – přičemž značné části těchto ztrát by bylo možné předcházet cílenými a efektivními očkovacími programy. [2][w]

NOS ČR proto vytváří jednotný rámec pro efektivní a koordinované řízení očkování na národní úrovni[x]. Má za cíl vytvořit podmínky pro lepší plánování, financování, vyhodnocování a komunikaci očkovacích aktivit, což povede nejen k lepšímu zdravotnímu stavu populace,[y][z][aa][ab] ale také k efektivnějšímu [ac]využívání veřejných zdrojů ve zdravotnictví a souvisejících oblastech. Zároveň vytváří základ pro krizovou připravenost a flexibilní reakci v případě epidemií či pandemických hrozeb.

Díky NOS ČR bude ČR schopna říd[ad]it očkování jako integrovaný a moderní systém, který je řízen daty, reflektuje aktuální vědecké poznatky, je ekonomicky udržitelný a zároveň transparentní a důvěryhodný pro veřejnost.[ae]

Vznik NOS ČR vychází ze strategické potřeby chránit veřejné zdraví, zefektivnit využití zdravotních a sociálních zdrojů a připravit systém na nové zdravotní výzvy. Hlavní důvody lze shrnout do několika klíčových oblastí:

  1. Ochrana veřejného zdraví a prevence infekcí

Základním pilířem strategie je prevence šíření infekčních onemocnění, jimž lze předcházet očkováním – například záškrtu, tetanu, dávivému kašli, spalničkám, pneumokokovým infekcím, chřipce a dalším onemocněním, jako např. onkologická onemocnění způsobená viry HPV.[af][ag] Očkování nejen zabraňuje závažným komplikacím a úmrtím, ale také významně přispívá k omezení antimikrobiální rezistence. V dlouhodobém horizontu může vést k eliminaci či dokonce eradikaci některých nemocí, jak ukazuje příklad pravých neštovic nebo současná snaha o globální eliminaci přenosné dětské obrny.[ah][ai]

  1. Ekonomická udržitelnost a efektivita

Očkování představuje vysoce efektivní investici – snižuje přímé náklady na léčbu, hospitalizace a dlouhodobou péči. U respiračních onemocnění jako je chřipka[aj] mohou být rozdíly v nákladech mezi mírným a těžkým průběhem dramatické – od stokorun po desítky tisíc korun denně u hospitalizovaných pacientů.[3] Očkování rovněž snižuje nepřímé náklady v sociální oblasti, například zkrácením období pracovní neschopnosti nebo potřeby péče o nemocné děti a další členy rodiny. Celkově přispívá k udržení pracovní síly a ekonomické stability.[ak]

  1. Zajištění bezpečnosti očkování

Strategie stanovuje základní rámec pro bezpečné používání vakcín, včetně standardů pro jejich schvalování, distribuci a podávání. Součástí je rovněž systém sledování a hlášení nežádoucích účinků[al][am][an], což umožňuje rychlou reakci na případné problémy včetně komunikace s odbornou a širokou veřejností a zajišťuje důvěru veřejnosti v očkování.[ao][ap][aq]

  1. Reakce na nové zdravotní hrozby

NOS ČR posiluje schopnost zdravotního systému reagovat na nové a znovu se objevující infekční nemoci. Umožňuje rychlou adaptaci na vznikající zdravotní hrozby, včetně pandemií, a je tak klíčovým nástrojem pro zajištění odolnosti veřejného zdraví.[ar]

  1. Informovanost a důvěra veřejnosti

Strategie zahrn[as][at]uje[au] cílené vzdělávání veřejnosti o [av]významu očkování a podporuje rozvoj zdravotní gramotnosti. Zároveň aktivně reaguje na důsledky infodemie, jako je šíření zavádějících nebo nepravdivých informací, které mohou snižovat proočkovanost[aw][ax][ay][az][ba] a ohrožovat efektivitu očkovacích programů.

  1. Mezinárodní odpovědnost

ČR se podílí na globálních zdravotních iniciativách zaměřených na podporu očkování. NOS ČR pomáhá plnit mezinárodní závazky v oblasti prevence a kontroly infekčních onemocnění.[bb]

  1. Uživatelé strategie

Úspěšnost NOS ČR je podmíněna širokou spoluprací napříč sektory. Klíčovým předpokladem je aktivní zapojení laické veřejnosti, která tvoří společně se zdravotníky hlavní cílovou skupinu většiny intervencí.[bc][bd]

Pro efektivní naplňování cílů NOS ČR je nezbytný mezisektorový koordinační přístup, jehož cílem je zajistit účinnou spolupráci, sdílení informací a koordinaci aktivit mezi všemi zapojenými subjekty. Tyto subjekty se mohou podílet různými rolemi – řídicími, výkonnými, koordinačními, konzultačními, poradními či mediálními.

Těmito subjekty jsou zejména:

  • Státní správa: Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýc[be]hovy, regionální orgány státní správy (např. odbory zdravotnictví a sociální péče krajských a obecních úřadů)
  • Státní zdravotnické instituce: Státní zdravotní ústav, Zdravotní ústavy, Státní ústav pro kontrolu léčiv, krajské hygienické stanice
  • Profesní a odborné organizace: Česká lékařská společnost J. E. Purkyně a její odborné společnosti, odborné pracovní skupiny, profesní sdružení, Česká lékařská a lékárnická komora
  • Plátci zdravotní péče: Zdravotní pojišťovny a jejich společné orgány (např. Svaz zdravotních pojišťoven ČR, Kancelář zdravotního pojištění), případně další subjekty podílející se na financování zdravotní péče
  • Zdravotničtí poskytovatelé: Poskytovatelé primární péče a ambulantní spe[bf]cialisté
  • Vzdělávací instituce: Lékařské fakulty, Institut pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví, Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů a další akademické instituce
  • Další relevantní subjekty: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, poskytovatelé sociálních služeb, Hospodářská komora ČR a zaměstnavatelé, pacientské organizace, sdělovací prostředky, akademické instituce, mediální a komunikační agentury, nezisko[bg]vé organizace, mezinárodní partneři (ECDC, WHO)

Veškeré aktivity realizované v rámci NOS ČR musí být v souladu s etickými zás[bh]adami

  1.  Východiska strategie – popis současného stavu

Organizace očkování v ČR

Očkování v České republice je řízeno jako systematický a legislativně ukotvený proces, který zajišťuje dostupnost, bezpečnost a účinnost vakcinace napříč populací. Fungování tohoto víceúrovňového procesu je podmíněno úzkou koordinací mezi Ministerstvem zdravotnictví, zdravotními pojišťovnami, poskytovateli zdravotních služeb, odbornými institucemi, odbornými lékařskými společnosti, krajskými hygienickými stanicemi a dalšími aktéry. Systém zahrnuje legislativní rámec, úhradové mechanismy, plánování a logistiku vakcín, jejich aplikaci v terénu, digitální nástroje pro záznam a monitoring, vyhodnocování proočkovanosti a cílené komunikační strategie.

Cílem je chránit veřejné zdraví[bi][bj], podporovat důvěru obyvatel v očkování a zajistit připravenost na nové epidemiologické hrozby.[bk][bl]

  1. Legislativní rámec

Zákony a vyhlášky: Očkování v ČR je řízeno primárně zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcími právními předpisy (dále jen zákon o ochraně veřejného zdraví), které stanoví členění očkování, harmonogram očkování a další pravidla ve vztahu k očkování, tj. konkrétně vyhláškou č.  537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o očkování“) a vyhláškou č. 389/2023 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „surveillancová vyhláška“). Problematika očkování je dále řešena zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterým jsou upraveny zejména podmínky úhrady očkování (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“).

Obecně lze ř[bm]íci, že právní úprava očkování v ČR je funkční, avšak roztříštěná napříč několika legislativními předpisy různé právní síly, což snižuje celkovou přehlednost procesů a ztěžuje v některých případech orientaci jak odborné, tak laické veřejnosti[bn].

  1. Aktuální nastavení vstupu nových očkovacích látek do systému úhrad očkovacích látek

Pravidelné, zvláštní a mimořádné očkování

Mechanismus tv[bo]orby kritérií pro výběr vakcín určených k pravidelnému, zvláštnímu a mimořádnému očkování je dán dikcí § 80, písm. e) zákona o ochraně veřejného zdraví. Podle dané právní normy Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „MZD“) stanoví, na základě doporučení Národní imunizační komise (dále jen „NIKO“), antigenní složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování a zveřejní je ve formě sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, a to vždy do 31. prosince předcházejícího kalendářního roku, pro který má platit dané antigenní složení[bp]; stejným postupem MZD stanoví a zveřejní i změny antigenního složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování.[4] Tento systém je nastaven velmi robustně a transparentně, s důrazem[bq] na odborná doporučení[br] [bs][bt]a včasné zveřejnění informací, což zajišťuje předvídatelnost a efektivní plánování očkovacích programů na národní úrovni.

Nepovinné očkování (doporučená očkování)

V současné době jsou léčivé přípravky obsahující očkovací látky[bu] určené pro nepovinná očkování hrazeny přímo ze zákona, konktrétně dle § 30 odst. 2 písm. a) a b) zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to buď v režimu provedení nejméně ekonomicky náročném nebo dle sdělení MZD o antigenním složení očkovacích látek zveřejněném ve Sbírce zákonů.

Další skupinu nepovinnýc[bv]h očkování tvoří vakcinace na základě žádosti fyzické osoby. Nabídka vakcín pro tento druh očkování, který je také zakomponován do rámce vyhlášky o očkování jako očkování, provedené na žádost fyzické osoby, která si přeje být očkováním chráněna proti infekcím, proti kterým je k dispozici očkovací látka, koresponduje s trendy vývoje a dostupnosti nových očkovacích látek, které jsou sledovány cestou distributorů vakcín.

V současnosti je zavedení úhrady nového očkování nebo rozšíření stávající úhrady na další skupiny pojištěnců podmíněno změnou zákona o veřejném zdravotním pojištění. Po legislativní úpravě následuje doporučení NIKO k antigennímu složení vakcíny, které schvaluje a vyhlašuje MZD ve Sbírce zákonů. Celý proces není časově ohraničen a postrádá standardizované ekonomické hodnocení, zejména analýzu nákladové efektivity a širších socioekonomických dopadů. Tento stav výrazně omezuje schopnost zdravotního systému pružně reagovat na aktuální potřeby, což se projevuje například v případě přeočkování proti černému kašli.

Registrace vakcín

Každý hromadně vyráběný léčivý přípravek, podléhá před uvedením na trh v České republice registraci. V rámci registračního procesu se posuzuje dokumentace[bw], ve které budoucí držitel registračního rozhodnutí prokazuje bezpečnost, účinnost a kvalitu[bx] přípravku[by]. Posuzují se také indikace, kontraindikace[bz], dávkování přípravku, klasifikace pro výdej, ale i příbalová informace pro pacienta a návrh textů na obal léčivého přípravku.[5]

Zajištění očkovacích látek a logistické procesy (objednávky, skladování, distribuce)

Nákup a distribuce:

Zdravotní pojišťovny na základě schváleného antigenního složení vypisují výběrová řízení[ca] na dodávku a distribuci vakcín pro pravidelná očkování. Na základě rámcových dohod s vysoutěženými distributory jsou tyto vakcíny dodávány do ordinací a očkovacích center dle objednávek poskytovatelů zdravotních služeb.

U nepovinných očkování si poskytovatelé zdravotních služeb zajišťují vakcíny individuálně podle poptávky svých pacientů.

Systém centrálního nákupu a distribuce vakcín v ČR je efektivní pro pravidelná, mimořádná a zvláštní očkování, neboť umožňuje stabilní a nákladově výhodnou distribuci vakcín díky centralizovanému výběrovému řízení. Tento systém zajišťuje lepší vyjednávání cen a dostupnost vakcín pro tato očkování.

Pro některá doporučená očkování, jako je například očkování proti chřipce[cb], však stále existují výzvy v systému objednávek očkovacích látek a jeho následné distribuce. Tento systém je v současnosti řešen prostřednictvím předobjednávek. Je nezbytné zavést optimalizovaný proces zajištění objednávek a distribuce očkovacích látek proti chřipce, který by byl flexibilnější, garantoval dostupnost vakcín podle aktuální poptávky a odstranil možní finanční rizika pro poskytovatele zdravotních služeb. Tento systém by měl umožnit lékařům efektivn[cc]ě reagovat na změny v poptávce a zajistit kvalitní dostupnost očkování pro pacienty bez zbytečných komplikací[cd].

Skladování: Dodržování správných skladovacích podmínek (chladový řetězec) stanovených souhrnem údajů a přípravků je klíčové pro zachování účinnosti a bezpečnosti vakcín.

Očkovací proces (od pozvánky přes aplikaci očkovací látky až po vykázaní)

Oblast

Popis

Pozvánky na očkování

Děti [ce][cf]a dospělí jsou zváni na očkování (primárně pravidelné očkování) nebo jsou informování o možnostech očkování prostřednictvím registrujících praktických lékařů nebo svých ambulantních specialistů (doporučené očkování) nebo prostřednictvím poskytovatelů pracovně lékařských služeb u např. zvláštního očkování pro vybrané profese nebo v případě doporučeného, pokud je toto očkování součástí benefitního programu zaměstnavatele.

Aplikace očkovací látky

Poskytovatelé zdravotních služeb provádějí aplikaci očkování na základě provedení individuálního zhodnocení klinického st[cg]avu pacienta před samotnými výkonem. Samotná aplikace[ch][ci][cj][ck] je prováděna v souladu se souhrnem údajů o přípravku a odbornými doručeními.[cl] 

Záznamy o očkování

Záznamy jsou vedeny jednak ve zdravotnické dokumentaci a dále jsou evidovány elektronicky v očkovacím registru[cm][cn], modulu Informačního systému infekčních nemocí. Tyto elektronické záznamy jsou následně propsány do EZKarty[co][cp]

Vykazování očkování pojišťovnám

Vykazování aplikace očkovacích látek zdravotním pojišťovnám je stanoveno Metodickým postupem k vykazování očkování.[6]

Očkující poskytovatelé zdravotních služeb

Praktičtí lékaři pro děti a dorost a všeobecní praktičtí lékaři ve svých ordinacích, očkovací centra, zdravotní ústavy, vybraní ambulantní specialisté.

Monitorování a hodnocení proočkovanosti

Sledování proočkovanosti[cq][cr] obyvatel je klíčovým nástrojem pro efektivní řízení očkovací politiky. Umožňuje nejen hodnotit pokrytí populace jednotlivými očkováními, ale také včas identifikovat oblasti s nízkou proočkovaností a cíleně reagovat. Díky tomu lze lépe chránit veřejné zdraví a plánovat preventivní opatření.

Od roku 2021 probíhá v ČR hodnocení proočkovanosti na základě dat zdravotních pojišťoven o očkování hrazeném z veřejného zdravotního pojištění. Tato data jsou evidována v Národním registru hrazených zdravotních služeb (dále jen „NRHZS“), který je součástí Národního zdravotnického informačního systému (dále jen „NZIS“) a je spravován Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (dále jen „ÚZIS“).

Zásadní posun nastal od ledna 2023, kdy byla zavedena povinnost hlášení očkování[cs] také do Informačního systému infekčních nemocí (dále jen „ISIN“). Díky tomu je možné sledovat podané dávky i u očkování, která nejsou plně hrazena z veřejného pojištění – například proti rotavirům, varicele, hepatitidě A, klíšťové encefalitidě nebo chřipce.

Vakcinační modul umožnuje sledování očkování v reálném čase, včetně počtu podaných dávek podle věku, regionu atd-. To přináší nejen aktuální přehled o stavu proočkovanosti, jako podklad pro dohled nad infekčními nemocemi, ale i cenné informace pro logistiku očkování a správu zásob vakcín, což je zásadní při plánování dodávek, distribuce i zabezpečení potřebných rezerv.

Systém rovněž umožňuje sledovat dodržování očkovacích schéma[ct][cu]t[cv] a vyhodnocovat sezónní očkování, například proti chřipce, i v průběhu kampaně.

Po přechodnou dobu probíhá porovnávání dat z ISIN a údajů od zdravotních pojišťoven, aby se zajistila maximální přesnost. Slabinou systému[cw] zůstává skutečnost, že aktuálně neobsahuje informace o odmítnutí očkování ani jejich důvodech, [cx][cy]což by mohlo v budoucnu přinést další cenný pohled na chování populace vůči očkování[cz]. [da]

Sledování bezpečnosti léčivých přípravků[db][dc][7] [8]se zabývá farmakovigilance[dd], což je proces, který zahrnuje:

  • Sledování užívání léčivých přípravků v každodenní klinické praxi tak, aby bylo možné rozpoznat dříve nerozpoznan[de]é nežádoucí účinky nebo změnu charakteru nežádoucích účinků
  • Zhodnocení poměru rizik a přínosů léčivých přípravků, které slouží pro rozhodnutí, jaká akce, pokud je nutná, je nezbytná k bezpečnějšímu používání léčivých přípravků[df]
  • Poskytování informací zdravotnickým pracovníkům a pacientům pro zlepšení bezpečného a efektivního používání léčivých přípravků

Zdravotní informovanost a edukace

Národní zdravotnický informační portál (dále jen „NZIP[dg]“)[9] je klíčovým nástrojem pro šíření spolehlivých a ověřených informací v oblasti prevence a ochrany veřejného zdraví, který je určen především pro laickou veřejnost. Jeho hlavním cílem je poskytovat ověřené, aktuální a odborně garantované informace, které pomáhají jednotlivcům orientovat se v široké a často složité oblasti prevence. Portál je pečlivě kontrolován[dh][di] a nabízí https://denik.to/ochranily-nove-vakciny-lidi-pred-covidem-uzis-falsuje-data/ Portál NZIP rovněž slouží jako rozcestník, který odkazuje na další odborné weby, studie a materiály, které jsou vytvořeny respektovanými institucemi jako je Ministerstvo zdravotnictví, Státní zdravotní ústav a Odborné společnosti ČLS JEP. Tento propojený systém zaručuje, že uživatelé mohou snadno nalézt spolehlivé, kvalitní a aktuální zdravo[dj]tnické informace na jednom místě.

Ministerstvo zdravotnictví a Státní zdravotní ústav (dále jen „SZÚ“) se zaměřují na šíření informací o očkování prostřednictvím různých komunikačních kanálů, jako jsou webové stránky, sociální sítě a další digitální platformy. Tímto způsobem efektivně oslovují širokou veřejnost a poskytují ověřené a vědecky podložené informace o výhodách očkování a jeho důležitosti pro zdraví jednotlivců i celé společnosti. K[dk][dl]romě informování veřejnosti poskytují také odbornou podporu krajským hygienickým stanicím a spolupracují s odbornými společnostmi. Tato spolupráce je nezbytná pro zajištění jednotného a konzistentního sdělení o očkování a pro efektivní podporu proočkovanosti na regionální úrovni. Za zmínku stojí například i navázání spolupráce s Hospodářskou komorou[dm] ČR v přípravě strategie na zvýšení proočkovanosti proti chřipce u zaměstnanců a také spolupráce s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR s cílem edukace pracovníků v sociálních službách a klientů poskytovatelů sociálních služeb o benefitech očkování.[dn] 

Vzdělávání zdravotníků[do]: Probíhá průběžné vzdělávání zdravotnických pracovníků o nejnovějších poznatcích v oblasti vakcinace a správné praxi očkování v rámci systému celoživotního vzdělávání, [dp]vzdělávacích programů, odborných kurzů, odborných společností a zaměstnavatelů. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví zařazuje problematiku očkování pravidelně do programů pořádaných kurzů.

Financování a hrazení očkování

Hrazení vakcín v ČR je komplexní systém, který zahrnuje veřejné financování pro pravidelné očkování, úhrady zdravotních pojišťoven pro doporučená očkování a také vlastní úhrady občanů pro očkování na jejich žádost. Cílem tohoto systému je zajistit co nejširší dostupnost a proočkovanost populace, čímž se chrání veřejné zdraví a snižuje riziko šíření infekčních nemocí.[dq]

Hrazení vakcín v ČR se řídí několika principy a zahrnuje různé zdroje financování v závislosti na typu vakcíny a cílové populaci. Zde je přehled hlavních způsobů, jak jsou vakcíny hrazeny v ČR:

Typ očkování

Popis

Způsob hrazení

Pravidelné očkování

Očkování dětí a dospělých podle legislativy[dr][ds].

Hrazeno z veřejného zdravotního pojištění nebo státního rozpočtu (pro osoby, které nejsou pojištěnci).

Doporučené očkování

Očkování proti nemocem, jako je chřipka, HPV, klíšťová encefalitida, pneumokoky, meningokoky.

Zdravotní pojišťovny: částečná nebo plná úhrada pro vybrané skupiny (věk, profesní riziko, onemocnění).
Vlastní úhrada: očkování, které není hrazeno pojišťovnami (např. „cestovní očkování“).

Mimořádné očkování

Očkování v situacích zvýšeného rizika, např. proti hepatitidě A při epidemii.[dt]

Hrazeno ze státního rozpočtu.

Zvláštní očkování

Očkování pro pracovníky s vyšším rizikem infekce (např. proti VHA, VHB, spalničkám, vzteklině).

Hrazeno ze státního rozpočtu.

Očkování při úrazech a poraněních

Očkování proti tetanu a vzteklině při úrazech a nehojících se ranách.

Hrazeno z veřejného zdravotního pojištění v indikovaných případech.

Mimořádné situace [du]ohrožení veřejného zdraví

[dv]

Očkování při epidem[dw]ickém výskytu nebo zvýšeném riziku infekcí (např. COVID-19, opičí neštovice[dx][dy]).

Hrazeno ze státního rozpočtu nebo jiných mimořádných státních prostředků.

Benefitní programy[dz]

Příspěvky na očkování v rámci preventivních programů pojišťoven nebo zaměstnavatelů.

Úhrada ze strany pojišťoven v rámci benefitních programů nebo od zaměstnavatelů jako součást zaměstnaneckých výhod.

  1. Shrnutí a závěry z analytické části [ea]

Očkování je jedním z nejefektivnějších nástrojů veřejného zdraví – chrání jednotlivce, stabilizuje zdravotnický systém, přispívá k celospolečenské odolnosti a snižuje náklady na zdravotní péči.[eb] ČR má v této oblasti silné základy, tj. dlouhodobě fungující národní očkovací program, vysoce kvalifikované praktické lékaře, legislativně podchycený rámec i velmi dobrou infrastrukturu pro distribuci vakcín. Výrazného pokroku bylo dosaženo v oblasti digitalizace – vznik Centrální evidence očkování, integrace eOčkování do systému eRecept a dostupnost údajů přes EZkartu představují důležité kroky vpřed, stejně tak jako další rozvoj informačních systému pro real-time monitoring infekčních onemocnění. [ec]

Zkušenosti z pandemie COVID-19 však odhalily i limity současného systému, konkrétně nízkou míru operativní koordinace, absenci jednotné komunikační strategie a roztříštěnost odpovědností mezi různými aktéry. [ed]

Nerovnoměrná dostupnost očkování v regionech, [ee]stárnoucí populace praktických lékařů pro dospělé i pro děti a dorost, klesající proočkovanost v rámci pravidelného očkování, nízká proočkovanost doporučených očkování u dospělé populace a zdravotníků společně ukazují na potřebu systémové modernizace.[ef]

Vedle strukturálních otázek vyvstává potřeba pracovat v rámci komunikace s hlubšími kulturními a vzdělávacími determinantami. Zdravotní gramotnost[eg] obyvatelstva v oblasti očkování je nedostatečná – řada lidí nerozumí významu očkování mimo dětský věk nebo váhá [eh]kvůli nedostatku srozumitelných informací,[ei] případně jsou zavaleni velkým množstvím informací, kdy je obtížné rozeznat pravdivé od zavádějících (stav infodemie). Efektivní komunikace o benefitech očkování, cílená práce s obavami a mýty[ej] a dostupné poradenství jsou klíčem ke zvýšení důvěry veřejnosti.[ek][el] K tomu je však nutné vytvořit jasný, efektivní a srozumitelný komunikační rámec, který bude vycházet z poznání hlavních motivačních i inhibičních faktorů. Je žádoucí provést sociologické šetření zaměřené na identifikaci klíčových bariér v postojích k očkování v různých segmentech populace. Zároveň je nutné vytvořit specializovaný informační a podpůrný nástroj pro zdravotnické pracovníky[em], který jim umožní vést empatický, otevřený[en] a fakticky podložený dialog s klienty a pacienty. Tento nástroj by měl rozšiřovat již stávající platformu NZIP a bude obsahovat přehledné argumentační přístupy, scénáře reakce na časté námitky, edukační vizuály, aktuality o vakcínách a tréninkové moduly pro rozvoj komunikačních dovedností.

Zavádění úhrad pro nová doporučená očkování je v současnosti zdlouhavé a administrativně náročné, [eo]což omezuje schopnost systému pružně reagovat na změny v epidemiologické situaci, vznik nových rizik nebo doporučení odborných autori[ep]t. Chybí jasně definovaný, transparentní a časově efektivní mechanismus rozhodování, který by umožňoval rychlé zařazení nových vakcín do systému úhrad[eq]. Zásadní roli by v tomto směru měl sehrávat formalizovaný proces hodnocení zdravotnických technologií (HTA), který bude poskytovat strukturované podklady pro rozhodování založené na důkazech – včetně klinické účinnosti, bezpečnosti, nákladové efektivity a dopadu na veřejné zdraví[er]. Integrace HTA mechanismu do rozhodovacího rámce pro očkování by umožnila zefektivnit procesy, zvýšit predikovatelnost a transparentnost a zároveň podpořit strategické plánování v oblasti imunizace.

Chybí také pravidelná realizace Serologických přehledů[es], které by poskytly potřebný přehled o stavu imunity populace a umožní cílenější plánování strategie a intervencí.

Zároveň je třeba vidět příležitosti, na kterých lze stavět. Zdravotní pojišťovny poskytují širokou škálu benefitů na nepovinné očkování a deklarují ochotu nadále investovat do prevence. Posílila se také spolupráce s Hospodářskou komorou ČR a Asociací poskytovatelů sociálních služeb, která umožňuje lépe oslovovat specifické skupiny – zaměstnance, seniory nebo pracovníky v sociální péči.

Strategické řízení očkování v 21. století však vyžaduje aktivní práci s daty, cílenou a dlouhodobou komunikaci, zapojení širokého spektra partnerů – od zdravotníků přes zaměstnavatele až po místní komunity – a přechod od reaktivního k proaktivnímu modelu. Očkování se musí stát integrovanou součástí zdravotní péče napříč životními etapami – od dětství po stáří. Proto je potřeba mít:

  • Jasné vedení a strategickou koordinaci s jasně definovanými kompetencemi, a to právě prostřednictvím národní očkovací strategie, která jednoznačně definuje cíle a postupné milníky, kterých je třeba dosáhnou k jejich naplnění.
  • Dlouhodobou komunikační strategii založenou na budování důvěry prostřednictvím empatického přístupu, transparentního sdílení vědecky podložených informací a aktivního zapojení veřejnosti s cílem posílit akceptaci a porozumění významu očkování.
  • Stabilní a udržitelný systém financování očkování včetně doporučených vakcín, založené na výsledcích analýz zohledňujících nákladovou efektivitu a dopad na veřejné zdraví.
  • Flexibilní digitální infrastrukturu provázanou s každodenní praxí lékařů a potřebami orgánů ochrany veřejného zdraví, Státního zdravotního ústavu a odborné veřejnosti, k efektivnímu rozhodování.
  • Systémové vzdělávání zdravotníků v oblasti očkování zahrnující kontinuální odbornou podporu zaměřenou na aktuální poznatky o vakcínách, přístupy k efektivní a empatické komunikaci s pacienty a zvládání dezinformací s cílem posílit důvěru veřejnosti v očkování.
  • Zavedení realizace pravidelných serologických přehledů za účelem umožnění monitoringu imunitního stavu populace a efektivity očkovacích programů v populaci.
  • Podporu zdravotní gramotnosti obyvatel zahrnující zvyšování povědomí o důležitosti očkování, poskytování jasných a srozumitelných informací o výhodách vakcín a jejich bezpečnosti, a motivaci lidí k účasti na očkování prostřednictvím vzdělávacích kampaní a zapojení komunitních lídrů[et].

Role očkování v ochraně veřejného zdraví a dopady na veřejné zdraví

Očkování je celosvětově uznáváno jako jeden z nejúčinnějších nástrojů v ochraně veřejného zdraví. Z hlediska prevence infekčních onemocnění představuje jednu z nejlépe zdokumentovaných a nákladově nejefektivnějších zdravotních intervencí[eu]. Díky očkovacím programům se v minulých dekádách podařilo eliminovat nebo zásadně omezit výskyt nemocí, které dříve patřily mezi hlavní příčiny nemocnosti a úmrtnosti – například pravých neštovic, dětské obrny nebo spalniček (viz např. graf č.1 vývoj počtu případů spalniček v ČR (ČSR) v letech 1953–2023, nemocnost na 100 tisíc obyvatel) nebo graf vývoje počtu případů onemocnění vyvolaných Hib po zavedení očkování v ČR.

Graf č. 1 – vývoj počtu případů spalniček v[ev] ČR (ČSR) v letech 1953–2023[ew], nemocnost na 100 tisíc obyvatel[ex] 

Graf č. 2 - Trend onemocnění vyvolaných Hib v České republice v letech 1987–2018 (Zdroj: Státní zdravotní ústav)

V ČR má očkování dlouhou tradici a systém plošného očkování přinesl výrazné snížení výskytu mnoha infekčních onemocnění (viz grafické znázornění výše), ukázkou je např. tom že tehdejší československá [ey]republika se stala díky plošnému programu očkování první zemí na světě, kde byla eradikována přenosná dětská ob[ez]rna 60. letech 20. století. Přesto v posledních letech dochází – podobně jako v dalších evropských zemích – k poklesu důvěry veřejnosti v očkování a k poklesu proočkovanosti u některých očkování. Nízká proočkovanost má pak přímé dopady na zdraví populace. Snižuje kolektivní[fa] imunitu[fb], zvyšuje riziko zvýšeného výskytu infekčních nemocí a otevírá prostor pro návrat nemocí[fc][fd], které byly dříve pod kontrolou[fe].  [ff][fg]

Problém se netýká pouze očkování v rámci [fh]pravidelného očkování děti, ale i v rámci doporučených očkování (např. proti HPV, meningokokovým nákazám, klíšťové encefalitidě nebo chřipce) kde zůstává proočkovanost na suboptimální [fi]úrovni[fj]. Tyto mezery v pokrytí se reálně promítají do zdravotního stavu[fk] populace – přispívají k vyšší nemocnosti, komplikacím u rizikových skupin a v některých případech i ke zbytečným úmrtím. Snižující se důvěra[fl][fm] veřejnosti v očkování, šíření dezinformací jsou faktory, které vyžadují cílená opatření.[fn][fo] Zdravotní systém na ně musí reagovat nejen komunikací a osvětou, ale také zajištěním snadné dostupnosti očkování, dostatečné motivace očkujících lékařů a kvalitním monitoringem.[fp]

Základní výstupy z analytické části včetně mezinárodního srovnání.

Aktuální vývoj proočkovanosti v ČR u vybraných infekčních onemocnění a jejich výskytu včetně mezinárodní srovnání

Historická data z ČR jednoznačně prokazují, že zavedení plošného očkování vedlo k dramatickému snížení incidence onemocnění. V ČR ale v posledních letech dochází k poklesu proočkovanosti proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) pod hranici 90 %, tedy výrazně pod mezinárodně doporučovanou úroveň 95 %,[fq] nezbytnou pro udržení kolektivní imunity. Aktuální údaje Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen „ECDC“) dále potvrzují závažné důsledky nízké proočkova[fr]nosti. V Rumunsku bylo od března 2024 do února 2025 hlášeno více než 16 000 případů spalniček, což představuje více než 75 % všech případů v rámci EU, přičemž bylo zaznamenáno 14 úmrtí. Podle dostupných dat bylo 86,2 % případů zaznamenáno u zcela neočkovaných osob, 8,9 % u osob očkovaných jednou dávkou a pouze 4,5 % u osob očkovaných dvěma dávkami vakcíny. Nejvyšší podíl neočkovaných byl zaznamenán u dětí ve věku 1–4 let (84[fs] %).[10][ft]

Podobný trend lze sledovat i v České republice, kde od roku 2018 bylo u dětí ve věku 1–4 let zaznamenáno 90 případů spalniček, přičemž v 64 případech nebylo dítě očkováno ani jednou dávkou. Tato data jasně ukazují klíčovou roli vysoké proočkovanosti v prevenci šíření vysoce nakažlivých infekcí a v ochraně nejzranitelnějších skupin populace[fu].

Graf č. 3 – počty případů spalniček v EU hlášených od března 2024 do února 2025 dle očkovacího statutu a věkové skupiny (zdroj: ECDC)

Klesající trend v proočkovanosti se týká bohužel i dalších infekčních onemocnění, proti kterým se děti v rámci pravidelného očkování očkují, příkladem je očkování hexavakcíny [fv]proti záškrtu, tetanu, černému kašli, hepatitidě B[fw], dětské obrně nebo Haemophilus influenzae B. A to i přesto, že první dávka tzv. hexavakcíny ukazuje mírně rostoucí zájem rodičů. Podle údajů Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) se proočkovanost první dávkou hexavakcíny u dětí narozených mezi lety 2015 a 2022 pohybovala mezi 94,1 % a 97 %. U dětí, které dostaly dvě dávky, se čísla drží těsně pod hranicí 95 %. Skutečný problém ale vidíme u dětí, které mají očkování kompletní [fx](tj. tři dávky) — tam od roku 2016 sledujem[fy]e postupný pokles: ze 90,1 % (ročník 2016) na 86 % (ročník 2022). Což v kontextu vývoje epidemiologické situace nejen ve výskytu černého kašle[fz], ale i dalších infekcí jako je záškrt[ga] nebo globálně dětské obrna ukazuje ne nezbytnost řešení a možné riziko pro budoucího vývoje. [gb]

Suboptimální proočkovanost se nevyhýbá ani doporučeným očkováním, například u vakcíny proti HPV[gc].[gd] Zatímco v roce 2012 byla proočkovanost dívek 74,2 %, do roku 2018 klesla až na 62,4 %. Poslední známá data za rok 2022 ukazují mírné zlepšení na 69,9 %, ale stále pom[ge]ěrně daleko od stanoveného cíle, kterým je naočkovat 90 % dívek do 15 let a tím přispět k eliminaci HPV infekce a nádorových onemocnění s HPV spojených,[gf] [gg]které mají významné nejen zdravotní[gh][gi], ale i ekonomické dopady. V České republice je každoročně diagnostikováno přibližně 750 případů této rakoviny, přičemž až 300 žen na ni ročně zemře. [11] V celé EU se pak jedná o více než 30 tisíc případů ročně a více než 15 tisíc úmrtí. Přitom se jedná o onemocnění, kterému lze ve velké míře předejít – právě prostřednictvím očkování a pravidelného screeningového vyšetření. Toto dokladují i data z recentní české studie [12] , které ukazují na efekt očkování nejen na počty případů, ale také úmrtí a nákladovou efektivitu. Studie popisuje, že vzhledem k současné proočkovanosti žen v ČR, která činí 69,2 %, lze usuzovat, že přes 40 % případů rakoviny u mužů lze předejít. Na základě předpokladu, že 42,5 % mužů bylo očkováno, lze odhadnout, že přes 25 % případů rakoviny v ženské populaci lze předejít. Studie dále popisuje i pozitivní dopad na počet úmrtí ve srovnání očkované a neočkované kohorty osob a nákladovou efektivitu v podobě úspory na nákladech za zdravotní péči a ztrátovost výdělku. Výsledky této české studie potvrzují i výsledky z Anglie, kde byl očkovací program proti HPV zaveden v roce 2008. Anglická studie ukázala, že u žen, které byly očkovány ve věku 12–13 let, došlo k dramatickému poklesu výskytu rakoviny děložního čípku – v některých skupinách až o 87 %. U žen narozených po 1. září 1995, tedy těch, které byly cíleně očkovány v adolescenci, je výskyt této rakoviny téměř eliminován. Podobné výsledky hlásí i Austrálie, která patří mezi světové lídry v oblasti HPV prevence. [13] [14]

Důležitost[gj] očkování v prevenci rakoviny děložního čípku[gk] podtrhuje také v loňském roce přijaté Doporučení Rady o nádorových onemocněních, jimž lze předcházet očkováním,[15] které mimo jiné doporučuje, aby členské státy zavedly nebo posílily provádění programů očkování proti HPV a HBV s cílem podpořit prevenci rakov[gl]iny jako součást vnitrostátních imunizačních programů, včetně poskytování bezplatného očkování a/nebo plné úhrady souvisejících nákladů osobám, jimž je očkování doporučeno.

Samostatnou kapitolou, i přes známá rizika dopadu nejen na zdraví, ale i ekonomiku, je proočkovanost proti chřipce[gm], kde jsme bohužel na chvostu Evropy a hluboko pod doporučenou hranicí 75 % [gn]proočkovanosti u osob starších 65 let a chronicky nemocných.  Každoročně se proti chřipce očkuje pouze 6 až 8 % populace, tedy přibližně 800 tisíc lidí. Lépe jsou na tom senioři nad 65 let. Proočkovanost v této skupině přesahuje 20 %, což je velmi nízké číslo ve srovnání v průměru celé EU, který činní 48 %. Tato hodnota nás řadí v EU mezi státy jako je Chorvatsko, Rumunsko, Maďarsko, Litva (viz graf č.4). Podobně nízká čísla vidíme i u lidí s chronickými nemocemi, například srdce, plic, ledvin nebo s cukrovkou. Existují však skupiny osob, u nichž je proočkovanosti vyšší. Touto skupinou jsou klienti zařízení sociálních služeb, kde je očkováno více než 50 % klientů, což je výrazně nad celostátním průměrem.[go]

Graf č. 4 - Srovnání proočkovanosti proti chřipce u osob starších 65 let v zemích EU mezi sezónami 2019/2020 a 2021/2022

Problém však není jen nízká proočkovanosti, ale také, že u některých důležitých skupin dokonce chybí přehled o tom, jak na tom s očkováním vůbec jsou. Například u těhotných žen[gp] nebo pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách — a právě u nich je přitom očkování obzvlášť důležité kvůli možným zdravotním i socioekonomickým dopadům.

Mezinárodní srovnání u dalších vybraných ukazatelů

Naopak nepříliš významné rozdíly ve srovnání s ostatními zeměmi EU jsou sledovány v doporučení pro očkování proti sezónní chřipce u dospělých podle věku. Většina států doporučuje očkování primárně osobám starších 60 let. S výjimkou Norska, kde je však pro definované skupiny osob snížená cena očkovací látky, je očkování v zemích EU hrazeno osobám vyššího věku.

Další porovnávanou skupinou v mezinárodním srovnání jsou těhotné ženy, ve většině států EU je dle statistiky ECDC doporučení k očkování proti chřipce pro všechny těhotné bez ohledu na to, zda mají chronické onemocnění. Co se týče hrazení očkování tak dle dat ECDC, je očkování těhotných hrazeno opět ve většině států, výjimku tvoří Norsko, kde je však poskytována snížená cena za očkování a ČR, kde je očkování hrazeno za podmínky přítomnosti definovaného chronického onemocnění.

Obdobné srovnání u doporučení a podmínek hrazení očkování je i u zdravotníků, kde opět většina států EU doporučuje očkování této skupině osob a ve většině případů je také očkování hrazeno, avšak nezřídka kdy je očkování hrazeno zaměstnavatelem [16]

Další zajímavé mezinárodní srovnání nabízí přístup k přeočkovaní proti tetanu v dospělosti[gq]. Dle dat ECDC[17] používá na rozdíl od ČR, kde je v současné době aplikována monovalentní vakcína, většina států k přeočkování kombinované vakcíny, zejména složení dT, dTap, DTaP, dTaP-IPV[gr].

  1. Analýza SWOT[gs]

Silné stránky

Slabé stránky

  • Centrální evidence všech očkování, která je plně automatizovaná, funkční v reálném čase a zpětně kontrolovatelná proti Národnímu zdravotnickému informačnímu systému.
  • EZ KARTA zobrazující všechna očkování zadaná do ISIN od roku 2023 (hrazená, nehrazená, pravidelná, na žádost) a všechna očkování hrazená z v.z.p. pojištění z NRHZS, která PZS vykázali vůči ZP, od roku 2010. [18]
  • Vytvoření interaktivního přehledu očkovacích míst, včetně ordinací praktických lékařů, kteří očkují i pacienty registrované u jiného praktického lékaře, kteří provádějí očkování proti vybraným infekčním nemocem (pertuse, chřipka, MMR, VHA, VHB atd.). [19]
  • Široká škála benefitů zdravotních pojišťoven v oblasti příspěvků na nehrazené očkování.
  • Široké spektrum hrazení doporučených očkování vybraným skupinám (očkování proti HPV, očkování proti chřipce u osob vyššího věku, s chronickými onemocněními a zdravotníků; očkování proti klíšťové encefalitidě nad 50 let věku).
  • Navázání úzké spolupráce s Hospodářskou komorou v oblasti prevence a zvyšování zdravotní gramotnosti zaměstnanců o benefitech očkování proti chřipce.
  • Navázání úzké spolupráce s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR v rámci podpory očkování zaměstnanců a klientů zařízení sociálních služeb.
  • Umožnění očkování dospělých pacientů proti chřipce za hospitalizace.
  • Funkční systém objednávek a distribuce očkovacích látek.
  • Nedostatečná účast obyvatel na preventivních prohlídkách, zejména v rizikových věkových kategoriích.[20] 
  • Nízká proočkovanost proti chřipce u rizikových skupin obyvatel a zdravotnických pracovníků.[gt] 
  • Nízká proočkovanost u doporučených očkování v rámci obecné populace.
  • Proočkovanost v rámci pravidelného očkování dětí, pohybující se pod doporučenými hodnotami, např. očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím.
  • Komplikovaný systém zavádění hrazených schémat doporučeného očkování.
  • Absence sérologických přehledů, které jsou stěžejními podklady pro rozhodování o intervencích v rámci očkovacích programů a celkové nastavení strategie očkování.
  • Nedostatečné pokrytí nabídky očkování v odlehlých oblastech.[gu]
  • Chybějící jednotná komunikační strategie o benefitech očkování.
  • Nedostatečné využívání principů RCCE-IM (komunikace rizik, zapojení komunit a řešení infodemie) při komunikaci očkování
  • Legislativně omezený[gv] okruh poskytovatelů zdravotních služeb, kteří mohou provádět vybraná očkování[gw].

Příležitosti

Hrozby[gx][gy]

  • Nastavení transparentního procesu stanovení úhrady vakcín v rámci správního řízení Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
  • Identifikace nejčastějších bariér vedoucí ke sníženému zájmu o doporučené očkování.
  • Systematická podpora v oblasti zdravotní gramotnosti. Vytvoření komunikační strategie, která nebude zaměřena obecně, ale bude se konkrétně zaměřovat na jednotlivé skupiny obyvatel, jelikož jiný přístup je volen při komunikaci s rodiči, s obecnou populací, s rizikovými skupinami a zcela specificky se zdravotníky, jelikož ti sehrávají důležitou roli v edukaci veřejnosti a posilování důvěry v očkování u výše uvedených skupin.,
  • Další rozšíření funkcionalit EZ Karty např. o elektronické zvaní klientů, notifikace apod.
  • Další rozšíření funkcionalit Vakcinačního modul Informačního systému infekční nemocí dle požadavků mezinárodních institucí a zlepšení přehledu o míře proočkovanosti u sledovaných skupin o reporting proočkovanosti chronicky nemocných osob, těhotných žen, pracovníků ve zdravotnictví a v sociálních službách.
  • Možnost rozšíření benefitních programů pro osoby řádné absolvující stanovené preventivní programy.
  • Větší zapojení ambulantních specialistů do podpory a zajištění očkování rizikových skupin (kardiologové, pneumologové, diabetologové).
  • Zajištění očkování pacientů, kteří nemají svého registrujícího praktického lékaře.
  • Napojení digitálního registru očkování na systémy zdravotních pojišťoven pro efektivní monitoring úhrad a proočkovanosti[gz].
  • Dezinformační kampaně, které mohou způsobit další pokles proočkovanosti v rámci pravidelného očkování z důvodu nárůstu případů odmítání očkování.
  • Neočekávané výpadky dodávek očkovacích látek.
  • Reakce dodavatelského řetězce na neočekávanou zvýšenou poptávku o očkování v případě epidemií  
  • Nejednotnost komunikace směrem k odborné a laické veřejnosti.
  • Generační obměna a s tím související riziko poklesu samostatných ordinací praktických lékařů pro děti a dorost.[21] 
  • Nárůst počtu případů infekčních onemocnění preventabilních očkováním z důvodu klesající proočkovanosti.
  • Finanční nestabilita systému, tj. nedostatečná disponibilita finančních zdrojů veřejného zdravotního pojištění[ha].

  1. Strategická část

  1. Vize NOS ČR

Vize NOS ČR je zajistit zdravou a dobře chráněnou populaci prostřednictvím vysoké proočkovanosti a efektivní prevence infekčních nemocí za podmínky hodnocení přínosů a nákladů a udržitelného financování zdravotního systému. Strategie usiluje o eliminaci a kontrolu přenosných infekčních nemocí[hb][hc], snížení zátěže zdravotního systému a zajištění dlouhodobé ochrany zdraví obyvatel.[hd]

  1. Indikátory NOS ČR

Indikátory NOS ČR jsou zásadní pro sledování pokroku a efektivity očkovacích programů[he]. Tyto indikátory poskytují cenné informace, které lze použít k optimalizaci strategií a zlepšení veřejného zdraví. Indikátory národní strategie očkování jsou klíčové měřitelné ukazatele, které pomáhají sledovat a hodnotit účinnost očkovacích programů a dosažení cílů vakcinační strategie. Níže jsou popsány indikátory po obsahové stránce, bližší konkretizace indikátorů je uvedena u každého jednotlivého specifického cíle a zejména pak v samostatném dokumentu „Soustava indikátorů“, kde jsou uvedeny jednotlivé indikátory, včetně bližšího vymezení sledovaného parametru, výchozích hodnot a stanovených cílových hodnot, které by měly být dosaženy v daném horizontu.    

Indikátor č. 1: Výskyt infekčních nemocí

Cílem tohoto indikátoru je monitorovat výskyt infekčních onemocněn[hf]í, proti nimž existuje očkování, a tím hodnotit účinnost očkovacích programů. Obsahuje data o incidenci, prevalenci, hospitalizacích a úmrtnosti související s danými onemocněními. Na základě získaných údajů lze identifikovat trendy a případně upravit očkovací strategii, například změnou očkovacího kalendáře nebo zavedením nových vakcín do očkovacího programu. Tento indikátor pomáhá optimalizovat prevenci a snižovat dopad infekčních nemocí na populaci, a to jak z pohledu dopadů na zdraví, tak ekonomiku.

Indikátor č. 2: Proočkovanost populace[hg]

Proočkovanost populace je klíčový indikátor, který vyjadřuje podíl osob v určité populaci/skupině osob, které byly očkovány proti specifickému infekčnímu onemocnění.  Jako vhodné se jeví hodnocení proočkovanosti, jak na národní, tak i regionální úrovni s ohledem na identifikaci „rizikových“ míst. Proočkovanost je hodnocena v různých věkových kategoriích (např. děti, senioři, rizikové skupiny – chronicky nemocní, těhotné ženy) a data o proočkovanosti se získávají z NRHZS a e-vakcinace ISIN.

Význam indikátoru:

  • Identifikace rizikových oblastí – Nízká proočkovanost[hh][hi] může vést k vzniku epidemií, návratu nemocí a ukazuje na potřebu případné intervence.
  • Dopad na zdravotní politiku – Slouží jako podklad pro úpravy očkovacích strategií, kampaní a legislativních opatření.[hj]

Indikátor č. 3: Bezpečnost očkování[hk]

Cílem tohoto indikátoru v rámci národní očkovací strategie je sledovat a vyhodnocovat nežádoucí účinky nahlášené v časové souvislosti,[hl] aby byla zajištěna jeho bezpečnost a důvěra veřejnosti.  Hlášené reakce mohou být lokální či systémové, dle očekávanosti se dělí na očekávané a neočekávané. Na základě těchto údajů lze identifikovat nové nežádoucí účinky, možné rizikové faktory, upravit doporučení pro očkování, zlepšit informovanost zdravotníků i veřejnosti a případně zavést opatření pro minimalizaci rizik vakcín[hm][hn].

Indikátor č. 4: Dostupnost a přístup k očkování

Tento indikátor se zaměřuje primárně na hodnocení dostupnosti očkování u poskytovatelů zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékaře pro děti a dorost. Cílem je sledovat zapojení praktických lékařů do očkování,[ho] a to jak pro své registrované pacienty, tak i pro neregistrované zájemce. Klíčovými ukazateli je počet poskytovatelů zapojených do očkování registrovaných a neregistrovaných pacientů a vývoj v čase.

Indikátor č. 5: Veřejné povědomí a informovanost

Hlavním cílem je sledovat úroveň informovanosti, postoje veřejnosti k očkování a identifikovat bariéry, které mohou ovlivňovat proočkovanost. Výsledky umožní nastavit a optimalizovat informační a komunikační strategie a posílit důvěru veřejnosti v očkování, a to například pomocí:

  • Průzkumů veřejného mínění – dotazníkové šetření zaměřené na znalosti, postoje a obavy spojené s očkováním.
  • Analýz mediálního pokrytí – sledování zpráv, článků a diskuzí v médiích a na sociálních sítích.
  • Monitoringu informačního prostoru – včasná identifikace rizikových mýtů a falešných zpráv o očkování.[hp]
  • Průzkumů u zdravotníků – průzkumy mezi lékaři a zdravotníky o jejich znalostech [hq]a schopnosti efektivně informovat pacienty.
  • Nástroje VAX-kompas – jednotný informační zdroj k očkování pro širokou i odbornou veřejnost.
  • Tréninků[hr] komunikačních dovedností[hs] – pro zdravotníky a pracovníky v sociálních službách.

Informovanost široké veřejnosti a důvěru v očkování mohou posílit vhodné zdravotně výchovné materiály, kampaně, Dny zdraví atd.

Indikátor č. 6: Ekonomické ukazatele[ht]

Cílem sledovaných ekonomických ukazatelů je vyhodnotit nákladovou efektivitu očkování, porovnat náklady na vakcinaci s ekonomickými přínosy (např. snížení výdajů na léčbu onemocnění) a zajistit efektivní využití finančních prostředků v očkovací strategii. Za tímto účelem je vhodné využít následující metody měření a hodnocení:

  • Analýza nákladů a přínosů (CBA – Cost-Benefit Analysis[hu]) – porovnání celkových nákladů na očkování s finančními úsporami díky snížení výskytu nemocí, hospitalizací a pracovní neschopnosti.[hv]
  • Analýza nákladové efektivity (CEA – Cost-Effectiveness Analysis) – měření nákladů na dosažení určitého zdravotního přínosu (např. náklady na zabránění jednomu případu onemocnění).
  • Hodnocení přímých a nepřímých nákladů – přímé náklady (nákup vakcín, distribuce, administrace očkování) a nepřímé náklady (výpadek pracovní síly, dlouhodobé zdravotní komplikace[hw]).
  • Dopad na zdravotnický[hx] systém – snížení nákladů na hospitalizace, léčbu komplikací a dlouhodobou zdravotní péči[hy].

  1. Cíle NOS ČR[hz][ia][ib]

Prevence a kontrola infekčních onemocnění preventabilních očkováním

  • Dosažení vysoké proočkovanosti: Zajistit, aby co největší procento populace bylo očkováno proti infekčním nemocem proti, kterým je doporučeno očkování.
  • Kontrola vybraných infekčních nemocí: Usilovat o[ic] eliminaci nebo kontrolu výskytu infekčních onemocnění preventabilních očkováním, jako jsou spalničky, černý kašel, záškrt a další.
  • Monitoring nových a znovu se objevujících nemocí: Připravit se na výskyt nových infekčních nemocí a znovu se objevujících hrozeb, jako byla např. pandemie COVID-19.
  • Eliminace poklesu proočkovanosti: Identifikovat [id]a pracovat se skupinami populace s nízkou proočkovaností, případně regiony a zajistit dostupnost k očkování pro všechny. Identifikace nejčastějších důvodů váhavosti v očkování.
  • Bezpečné vakcíny: Zajistit, aby všechny používané vakcíny byly bezpečné a účinné,[ie] prostřednictvím přísných regulačních procesů a průběžného monitorování bezpečnostního profilu vakcín.
  • Sledování nežádoucích účinků: Udržování a zefektivnění f[if]armakovigilančního systému České republiky pro sledování, hlášení a hodnocení nežádoucích účinků po očkování.

Vytvoření transparentního modelu zavádění nových vakcín

  • Vytvoření definovaných kritérií pro [ig]implementaci nových vakcín do národního imunizačního programu, aby byl systém transparentní, finančně udržitelný, předvídatelný, a především byly hodnoceny dlouhodobé přínosy a náklady včetně backstastingu.
  • Zavedení HTA v souladu s politikou EU: Využití principů HTA pro hodnocení nových, ale i stávajících vakcín.

Vytvoření strategického rámce pro posuzování nových vakcín a imuno-preparátů k zařazení do očkovacího kalendáře ČR[ih]

Tento seznam představuje výběr vakcín a imuno-preparátů, které jsou z hlediska ochrany veřejného zdraví a prevence závažných onemocnění považovány za odborně přínosné. Jejich případné zavedení do systému úhrad nebude založeno na předpokladu, ale na objektivním vyhodnocení cost-effectiveness a cost-benefit parametrů, včetně analýzy dopadu na zdraví[ii] populace[ij], zdravotnický rozpočet, infrastrukturu a dostupnost cílovým skupinám. Prioritizace tedy bude vycházet z reálných přínosů ve vztahu k vynaloženým prostředkům, nikoli z deklaratorních očekávání. Tento přístup zajistí, že každé rozhodnutí o rozšíření očkovacího programu bude podloženo důkazy[ik], efektivní alokací zdrojů a skutečným dopadem na snížení nemocnosti a úmrtnosti v populaci[il][im].

  • Očkování těhotných[in] proti pertusi, chřipce, covid-19, infekcím RSV
  • Přeočkování proti pertusi, záškrtu, příp. poliomyelitidě v dospělém věku
  • Očkování dětí proti varicele
  • Očkování kojenců proti rotavirové gastroenteritidě
  • Úhrada očkování proti chřipce od 6 měsíců věku
  • Klíšťová meningoencefalitida bez rozdílu věku
  • Herpes zoster u seniorů
  • očkování proti virové hepatitidě A v dětském věku[io]

Ekonomická efektivita

  • Optimalizace využití zdrojů[ip][iq]: Očkovací programy musí být nákladově efektivní, s cílem generovat úspory pro zdravotnický systém i celou společnost. Je nezbytné průběžně vyhodnocovat návratnost investic do očkování z hlediska snížené morbidity, hospitalizací a potřeby následné péče.
  • Redukce ekonomické zátěže[ir]: Prevence infekčních onemocnění prostřednictvím očkování přináší výrazné snížení výdajů na léčbu a současně omezuje negativní dopady na pracovní produktivitu a socioekonomickou stabilitu.[is]

Zvýšení zdravotní gramotnosti a informovanosti veřejnosti

  • Posilování povědomí o významu očkování[it]: Systematická edukace veřejnosti o přínosech očkování jako klíčového nástroje prevence infekčních nemocí. Realizace zdravotně-výchovných kampaní, publikace ověřených informací prostřednictvím webů SZÚ, MZD a dalších odborných platforem, včetně produkce vzdělávacích pořadů ve spolupráci s veřejnoprávními médii a odbornými společnostmi.
  • Cílený boj proti dezinformacím[iu]: Aktivní eliminace nepravdivých a zavádějících informací formou osvětových kampaní, úzké spolupráce s médii a odbornou komunitou (MZD, SZÚ, ČLS JEP, ČLK, lékařské fakulty a zdravotnické školy[iv][iw]).
  • Nekomercionalizované komunikační aktivity: Pravidelné pořádání tiskových konferencí, odborných seminářů a workshopů zaměřených na aktuální sezónní témata a podporu proočkovanosti ve specifických populačních skupinách.

Reakceschopnost vůči závažným zdravotním hrozbám

  • Pandemická připravenost a resilience systému: Zavedení procesů umožňujících rychlou aktivaci a zavedení očkovacích programů v případě vypuknutí epidemie nebo pandemie, včetně systémového zhodnocení rizik a přínosů.
  • Flexibilita strategie[ix]: Očkovací strategie musí být dynamická a schopná adaptace na nové virové kmeny, změny v epidemiologické situaci i populační vývoj.

Mezinárodní spolupráce a výměna znalostí[iy]

  • Zapojení do mezinárodních zdravotních iniciativ: Aktivní účast České republiky na globálních (WHO) [iz]a evropských (ECDC) platformách zaměřených na kontrolu a eliminaci infekčních nemocí.
  • Sdílení dat a osvědčených postupů: Spolupráce s mezinárodními partnery a zdravotnickými autoritami v oblasti výměny znalostí, inovací a efektivních postupů při plánování a implementaci očkovacích strategií.

Klíčové kroky implementace

  • Strategické plánování a meziresortní koordinace: Vytvoření a průběžná aktualizace národního akčního plánu pro očkování, vycházejícího ze stanovených strategických cílů.
  • Zajištění financování: Alokace dostatečných veřejných finančních prostředků na realizaci očkovacích programů, zdravotně výchovných aktivit a krizových opatření.
  • Monitoring a evaluace dopadů: Zavedení systému kontinuálního sledování a vyhodnocování účinnosti očkovacích programů, s cílem operativně reagovat na identifikované výzvy a optimalizovat zásahy na základě reálných dat.

Strategický cíl 1 – Prevence a kontrola infekčních onemocnění preventabilních očkováním[ja]

Specifický cíl 1.1 – Kontrola výskytu a eliminace specifických nemocí v dětském věku

Zdůvodnění specifického cíle:

Česká republika má v oblasti očkování dlouholetou tradici a díky systematickému očkování se podařilo eliminovat řadu závažných dětských nemocí. Příkladem je například vymýcení dětské přenosné obrny (poliomyelitidy), která se v naší zemi neobjevila již více než 50 let. Podobně byl díky očkování výrazně snížen výskyt dalších nemocí, jako jsou spalničky, zarděnky nebo příušnice. Tento úspěch v oblasti veřejného zdraví je zásadní, protože nejen že zlepšuje kvalitu života, ale také šetří obrovské finanční prostředky a především životy.

Přestože ČR dosáhla v této oblasti významného pokroku, v posledních letech se, podobně jako v dalších evropských zemích, potýkáme s poklesem proočkovanosti dětí. Tento trend se ukazuje jako vážné ohrožení pro veřejné zdraví, protože vede k návratu nemocí, které byly v minulosti pod kontrolou. Například spalničky, které byly v České republice prakticky eliminovány, se v posledních letech opět začaly objevovat, např. epidemické výskyty v letech 2018 a 2019.

Zejména mezi rodiči začíná klesat důvěra v očkování[jb], což je částečně důsledkem ztráty povědomí o vážnosti nemocí, které byly díky vakcinaci prakticky odstraněny. Tento fenomén je známý jako „oběť vlastního úspěchu“. Čím déle jsou určité nemoci pod kontrolou, tím menší je povědomí o jejich závažnosti a tím snazší je šíření dezinformací, které oslabují důvěru v očkování.

Pokles proočkovanosti má vážné důsledky. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se díky očkování každoročně na celém světě podaří předejít více než 2,5 milionu úmrtí. V České republice bylo díky očkování v minulosti výrazně sníženo i úmrtí na infekční n[jc]emoci, které byly v minulosti běžné.  Proto je klíčové, systematicky se věnovat vzdělávání rodičů o jeho významu pro ochranu veřejného zdraví. Zajištění vysoké proočkovanosti je nejen prevencí proti šíření infekčních nemocí, ale také klíčovým faktorem pro ochranu nejzranitelnějších skupin, jako jsou děti, starší osoby a osoby se sníženou imunitou.

Realizace opatření:[jd][je]

Cílem této priority je ochránit zdraví dětí a zabránit návratu infekčních onemocnění, která byla díky očkování v minulosti výrazně potlačena. To vyžaduje soubor koordinovaných opatření, která se zaměřují na zvyšování proočkovanosti, informovanost a cílenou komunikaci s rodiči a pečujícími osobami.

  • Podporovat informované rozhodování rodičů prostřednictvím srozumitelných, věcných a důvěryhodných informací předávaných empatickým způsobem[jf].
  • Vytvořit VAX-kompas jako jednotné informační místo o očkování pro veřejnost jako nástavbu NZIP.
  • Využívat moderní komunikační nástroje – weby, mobilní aplikace, sociální sítě, podcasty a videospoty.
  • Systematicky sledovat a vyhodnocovat úroveň proočkovanosti a cílit intervence do rizikových oblastí.
  • Zvyšovat povědomí o zdravotních rizicích infekčních nemocí a přínosech očkování prostřednictvím kampaní, Dnů zdraví a dalších osvětových aktivit.
  • Opatření realizovaná zdravotními pojišťovnami:
  • Proaktivně oslovovat pojištěnce (rodiče dětí) s připomínkami k očkování pomocí SMS, e-mailů, notifikací v aplikacích a klientských portálech.[jg]
  • Využívat dostupná data[jh] o očkovacím statusu pojištěnců k cílené komunikaci a intervencím.[ji][jj]

Gesce – ZP

Spolupráce – MZD, OS ČLS JEP, PLDD, SZÚ, KHS, ÚZIS

Cílová skupina – široká laická veřejnost se zaměřením na rodiče 

Dílčí cíle

1.1.1

Nárůst proočkovanosti v rámci pravidelného očkování dětí u vybraných infekčních onemocnění

Gesce: ZP

Spolupráce: MZD, SZÚ, OS ČLS JEP,

1.1.3

Posílit zdravotní gramotnost rodičů a podporovat aktivní roli praktických lékařů pro děti a dorost jako důvěryhodných zdrojů informací.

Gesce: ZP

Spolupráce: MZD, SZÚ, OS ČLS JEP,

1.1.4

Zvýšení povědomí o benefitech očkování u rodičů dětí, kteří mají být očkování – systém otevřené komunikace o benefitech očkování ve srovnání s rizikem prodělání infekčního onemocnění [jk]

Gesce: ZP

Spolupráce: MZD, SZÚ, OS ČLS JEP,

1.1.5

Zajištění dostupnosti očkování pro všechny děti, které jsou indikovány k očkování[jl][jm] 

Gesce: ZP

Spolupráce:

1.1.6

Zjistit důvody odmítání očkování

[jn]

Gesce: ZP

Spolupráce: MZD, OS ČLS JEP

Indikátory

  • Proočkovanost v rámci pravidelného očkování dětí u vybraných infekčních onemocnění
  • Počet rodičů odmítajících očkování dle signálního kódu pojišťoven.
  • Počet rozhovorů/analyzovaných případů odmítnutí očkování
  • Podíl rodičů, kteří uvádějí, že praktický lékař pro děti a dorost je jejich hlavním důvěryhodným zdrojem informací o očkování
  • Podíl rodičů, kteří vnímají očkování jako efektivní prevenci infekčních onemocnění
  • Podíl rodičů, kteří jsou informováni o rizicích prodělání onemocnění oproti rizikům očkování[jo]

Odhadovaná finanční náročnost realizace:

V oblasti realizace opatření v podobě nárůstu počtu očkovaných v pravidelného očkování nejsou předpokládány žádné finanční nároky. Náklady se však předpokládají pro realizaci medializace zdravotních rizik infekčních onemocnění a benefitů očkování v podobě tvorby informačních kampaní, osvětových a výchovných materiálů, a to v odhadu 20 až 25 milionů korun. Další náklady se očekávají pro zajištění provedení sociologické studie, jejímž cílem má být zjištění základních bariér a důvodů váhavého přístupu k očkování (2 mil. Kč)

Možné zdroje financování: MZD, ZP, grantové zdroje EU.

Specifický cíl 1.2 – Snížení incidence onkologických onemocnění způsobených HPV

Zdůvodnění specifického cíle:

Infekce lidským papilomavirem (HPV) představuje závažnou výzvu pro veřejné zdraví s dopady daleko přesahujícími oblast gynekologických onemocnění. HPV je hlavní příčinou karcinomu děložního čípku, ale podílí se i na vzniku dalších onkologických onemocnění, jako jsou nádory anální oblasti, orofaryngeální a genitální karcinomy, a to nejen u žen, ale i u mužů. V Evropě je rakovina děložního čípku stále druhou nejčastější malignitou u žen ve věku 15–44 let, přičemž v České republice se ročně diagnostikuje více než 700 nových případů, z nichž přibližně 300 končí smrtí, i přesto, že screening je dostupný.

Vakcíny proti HPV, které jsou k dispozici od roku 2006, vykazují více než 90% účinnost a poskytují dlouhodobou ochranu[jp]. Největšího efektu dosahují, pokud jsou aplikovány před prvním kontaktem s virem, což činí věkové rozmezí 12–15 let ideálním obdobím pro očkování. V České republice je vakcinace proti HPV hrazena z veřejného zdravotního pojištění pro děti ve věku 11–15 let, čímž se Česká republika řadí mezi země, které aktivně podporují prevenci HPV infekcí. Podle doporučení Evropské unie je očkování proti HPV součástí širšího plánu na eliminaci některých preventabilních onkologických onemocnění, přičemž cílem je dosáhnout proočkovanosti minimálně 90 % cílové populace dívek a výrazně zvýšit proočkovanost u chlapců.

Realizace opatření [jq]

Pro dosažení dlouhodobého úspěchu v boji proti HPV je klíčové nejen vědecké, ale i široce společenské uznání významu očkování. K tomu je nezbytné:

  • Posílit informovanost o významu očkování proti HPV – Osvětové kampaně zaměřené na rodiče, školy[jr] a zdravotnické pracovníky, které budou jasně komunikovat rizika spojená s HPV a jeho vliv na vznik onkologických onemocnění.
  • Zvýšit povědomí o riziku rakov[js]iny u mužů – HPV nezpůsobuje pouze rakovinu u žen, ale rovněž u mužů, což podtrhuje důležitost očkování i pro chlapce. Je kladeno důraz na zapojení mužské části populace do diskuse o této prevenci.
  • Zajistit pravidelný monitoring proočkovanosti – Systematické sledování proočkovanosti a hodnocení účinnosti očkovacích programů, identifikace regionálních rozdílů a cílené zvyšování proočkovanosti v oblastech s nižší účastí.
  • Sledovat pokles výskytu HPV-asociovaných nádorů – Vyhodnocování poklesu incidencí rakoviny děložního hrdla a dalších HPV-souvisejících karcinomů jako ukazatele úspěšnosti a efektivity očkovacího programu.

Prostřednictvím těchto kroků lze zajistit dlouhodobý úspěch a efektivní eliminaci rizik spojených s HPV, čímž dojde k výraznému zlepšení veřejného zdraví a snížení morbidity a mortality spojené s těmito onemocněními.

Gesce – ZP

Spolupráce – MZD, NSC, SZÚ, OS ČLS JEP, PLDD, VPL, GYN

Cílová skupina – obecná populace se zaměřením na adolescenty ve věku 11 až 19 let a jejich rodiče.

Dílčí cíle

1.2.1

Zvýšení proočkovanosti proti HPV u dívek a chlapců

Gesce: ZP

Spolupráce: MZD, OS ČLS JEP, GYN, PLDD, VPL,

1.2.2

Pokles počtu nových případů rakoviny děložního čípku a dalších onkologických onemocnění souvisejících s HPV ve sledovaných oblastech.

Gesce: ZP

Spolupráce: MZD, OS ČLS JEP, GYN, PLDD, VPL, NSC

Indikátory

  • Proočkovanost proti infekci HPV ve sledovaných věkových skupinách u chlapců a dívek.
  • Počet nových případů rakoviny děložního čípku a dalších onkologických onemocnění souvisejících s HPV ve sledovaných oblastech.

Odhadovaná finanční náročnost realizace:

Očkování proti HPV je u definovaných věkových skupin dětí hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění, tj. v současné podobě si realizace předmětných cílů, kterými je primárně zvýšení proočkovaností nevyžaduje žádné rozpočtové prostředky na rámec možných očekávaných nákladů. Náklady jsou tak spojeny pouze s realizací vytvoření komunikační kampaně a strategie na zvýšení proočkovanosti a povědomí o benefitech očkováních, tyto náklady jsou zahrnuty do celkového budgetu pro vytvoření edukativních materiálů apod., viz odhadována finanční náročnost realizace u specifického cíle č. 1.1

Možné zdroje financování – prostředky veřejného zdravotního pojištění; MZD a ZP (zdroje na osvětové a informační kampaně).

Specifický cíl 1.3 – Sníženi incidence komplikací způsobených jako následek infekčních onemocnění preventabilních očkováním u seniorů, klientů zařízení poskytovatelů sociálních služeb a pacientů s vybraným chronickým závažným onemocněním.

Zdůvodnění specifického cíle:

Senioři a osoby se závažnými chronickými onemocněními představují skupinu s nejvyšším rizikem vážných zdravotních dopadů v případě nákazy infekčními onemocněními, kterým lze přitom účinně předcházet očkováním. Tato populace je nejen zranitelnější samotné infekci, ale zejména jejím komplikacím – včetně nutnosti hospitalizace, ztráty soběstačnosti či úmrtí.

Zásadní roli v ochraně této skupiny hraje očkování proti nemocem, jako jsou sezónní chřipka, pneumokokové infekce, covid-19, respirační syncyciální virus (RSV), černý kašel, pásový opar nebo klíšťová encefalitida. Přesto zůstává proočkovanost v České republice v těchto rizikových skupinách hluboko pod doporučenými úrovněmi.

Například očkování proti chřipce pokrývá jen asi 20 % populace nad 65 let – tedy méně než třetinu doporučené hodnoty (75 %) stanovené WHO. To je alarmující, protože právě u seniorů a chronicky nemocných bývá chřipka spojená s vážnými komplikacemi, které často končí hospitalizací nebo fatálně.

Zvýšení proočkovanosti v těchto skupinách není jen otázkou individuální ochrany, ale má zásadní systémový dopad: pomáhá odlehčit zdravotnickému systému, omezuje výskyt komplikací i dlouhodobých následků, snižuje mortalitu a celkové náklady na zdravotní péči. Očkování tak představuje vysoce efektivní, preventivní zásah – s přímým dopadem na zdraví těch nejzranitelnějších i na udržitelnost systému.

Realizace opatření:[jt]

Cíl bude naplněn koordinovaným souborem opatření zaměřených na zvýšení proočkovanosti, podporu dostupnosti očkování a systematické sledování účinnosti vakcinačních strategií.

Klíčové intervence

Zvýšení proočkovanosti vysoce rizikových skupin

  • cílené informační kampaně zaměřené na seniory, pečující osoby i zdravotníky,
  • aktivní zapojení praktických lékařů a specialistů,
  • dostupnost očkování v rámci sociálních služeb, komunitní péče.

Ochrana před závažnými komplikacemi

Důsledné zaměření očkovacích programů na prevenci komplikací, které mají pro seniory a chronicky nemocné závažný dopad na zdraví, soběstačnost a kvalitu života.

Monitoring a cílené intervence

Pravidelné sledování proočkovanosti i dopadů očkování prostřednictvím dostupných dat (registr očkování, pojišťovny, nemocniční data).

Gesce – ZP

Spolupráce – MZD, VPL, PLDD, AMB, OS ČLS JEP, ÚZIS, SZÚ, KHS, MPSV, PSS, APSS ČR, PAC

Cílová skupina – osoby vyššího věku a osoby se závažným chronickým onemocněním.

Dílčí cíle

1.3.1

Zvýšení proočkovanosti proti chřipce, pneumokokovým infekcím, covid-19 u osob starších 65 let

Gesce: ZP

Spolupráce: MZD, OS ČLS JEP, VPL, AMB

1.3.2

Zvýšení proočkovanosti proti chřipce, pneumokokům, covid-19 u klientů poskytovatelů sociálních služeb

Gesce: ZP

Spolupráce: MZD, OS ČLS JEP, VPL, AMB, APSS ČR

1.3.3

Zvýšení proočkovanosti proti chřipce, pneumokokům, covid-19 o pacientů s vybranými závažnými chronickými onemocněními (kardiovaskulární onemocnění, CHOPN, onemocnění ledvin, diabetes)

Gesce: ZP

Spolupráce: MZD, OS ČLS JEP, VPL, AMB

1.3.4

Provedení analýzy nejčastějších překážek v očkování proti chřipce, pneumokokům a covid-19

Gesce: MZD

Spolupráce: ZP, OS ČLS JEP

1.3.5

Rozšíření okruhu p[ju]oskytovatelů zdravotních služeb provádějících očkování

Gesce: ZP

Spolupráce: MZD

1.3.6

Provedení hodnocení nákladové efektivity očkování proti chřipce, pneumokokům

Gesce: ZP, SÚKL

Spolupráce: MZD

Indikátory

  • Proočkovanost u osob starších 65 let proti chřipce
  • Proočkovanost u klientů poskytovatelů sociálních služeb proti chřipce
  • Proočkovanost populace se sledovanými rizikovými onemocněními (kardiovaskulární onemocnění, CHOPN, onemocnění ledvin, diabetes) proti chřipce
  • Procento osob v cílových skupinách, které vnímají očkování jako benefit v prevenci infekčních onemocnění.

Odhadovaná finanční náročnost realizace:

Očkování proti vybraným infekčním nemocem (chřipka, pneumokok, klíšťová encefalitida) je u definovaných skupin obyvatel (vyšší věk a chronická onemocnění) hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění, tj. v současné podobě si realizace předmětných cílů, kterými je primárně zvýšení proočkovanosti nevyžaduje žádné rozpočtové prostředky na rámec možných očekávaných nákladů. Náklady jsou tak spojeny pouze s realizací vytvoření komunikační kampaně a strategie na zvýšení proočkovanosti a povědomí o benefitech očkováních, tyto náklady jsou zahrnuty do celkového budgetu pro vytvoření edukativních materiálů apod., viz odhadována finanční náročnost realizace u specifického cíle č. 1.1

Možné zdroje financování – prostředky veřejného zdravotního pojištění, MZD, ZP

Specifický cíl 1.4 – Zvýšení odolnosti systému zdravotní a sociální péče v obdobích epidemie respiračních infekcí

Zdůvodnění specifického cíle

Cílem je systematické zvyšování odolnosti zdravotního a sociálního systému během epidemií respiračních infekcí, s důrazem na roli zdravotnického personálu a pracovníků v sociálních službách jako klíčových aktérů prevence a přenosu infekčních onemocnění. Tito pracovníci představují nejen vysoce exponovanou profesní skupinu, ale zároveň plní důležitou roli v přenosu informací o prevenci směrem ke klientům a pacientům.

Jedním z hlavních nástrojů ke zvýšení odolnosti systému je systematická podpora a zvyšování proočkovanosti proti chřipce mezi zdravotnickými pracovníky a pracovníky v sociálních službách. Vysoká proočkovanost těchto skupin snižuje riziko jejich vlastní pracovní neschopnosti v důsledku infekce a přenosu nákazy na rizikové skupiny, zejména seniory, chronicky nemocné a imunitně oslabené osoby. Zajištění kontinuity péče v období zvýšené nemocnosti je klíčové pro udržení funkčnosti celého systému.

Dále je nezbytné posílit kompetence a motivaci [jv]zdravotnického a sociálního personálu v oblasti komunikace o významu očkování. Tito pracovníci jsou důvěryhodným zdrojem informací a mají potenciál výrazně ovlivnit rozhodování klientů a pacientů o očkování. Cílená edukace, dostupnost srozumitelných materiálů a metodická podpora zaměstnanců v těchto sektorech přispívá k šíření správných informací a k celkovému zvýšení akceptace očkování ve společnosti.

Podpora očkování zdravotníků a sociálních pracovníků má význam nejen z pohledu ochrany jejich zdraví, ale i jako prvek profesionální odpovědnosti vůči pacientům a klientům. Zaměstnavatelé by měli aktivně přispívat k vytvoření podmínek pro snadný přístup k očkování, např. formou benefitních programů či bezplatného očkování na pracovišti.

Realizace opatření[jw]

Pro cílené plánování a efektivní realizaci očkovacích strategií v oblasti prevence respiračních infekcí – především u vysoce exponovaných profesních skupin, jako jsou zdravotníci a pracovníci v sociálních službách – je zásadní mít k dispozici aktuální a spolehlivá data o proočkovanosti. V České republice však systematický sběr těchto údajů dosud chybí. Tato mezera omezuje možnosti řízené podpory očkování, identifikaci kritických míst v systému a vyhodnocování dopadů přijatých opatření. Proto je nezbytné zavedení sledování proočkovanosti v profesních skupinách.

Současně je nezbytné realizovat analýzy motivací a bariér očkování v cílových skupinách. Tento kvalitativní a kvantitativní výzkum by se měl zaměřit na nejčastější důvody odmítání nebo nezájmu o očkování, úroveň porozumění významu očkování v kontextu profesní odpovědnosti a potřeby cílových skupin v oblasti vzdělávání, komunikace a organizační podpory očkování.

Tato opatření vytvoří datově podložený a realistický rámec pro podporu očkování v klíčových profesních skupinách. Zlepší se tím nejen individuální ochrana pracovníků v první linii, ale i celková odolnost zdravotního a sociálního systému v době zvýšeného výskytu respiračních onemocnění.

Důvěryhodná data a hlubší porozumění motivacím jsou klíčem k tomu, aby se očkování stalo skutečně funkční součástí profesní kultury a standardní ochranou nejzranitelnějších.

Gesce – ZP, PZS, ČLK

Spolupráce – MZD, MPSV, SZÚ, KHS, ÚZIS, APSS ČR, OS ČLE JEP,

Cílová skupina – zdravotničtí pracovníci a pracovníci v sociálních službách 

Seznam dílčích cílů

1.4.1

Zvýšení proočkovanosti u zdravotnických pracovníků a pracovníků v sociálních službách

Gesce: ZP, PZS, PSS

Spolupráce: MZD, MPSV, OS ČLS JEP[jx], APSS ČR,

1.4.2

Vytvoření elektronického monitoringu proočkovanosti zdravotnických pracovníků a pracovníků v sociálních službách

Gesce: MZD, ÚZIS

Spolupráce:

1.4.3

Provedení analýzy nejčastějších důvodů neočkování u zdravotnických pracovníků v primární péči

Gesce: MZD

Spolupráce: ZP, OS ČLS JEP

1.4.4

Provedení analýzy nejčastějších důvodů neočkování u zdravotnických pracovníků v lůžkové péči se zaměřením na intenzivní péči

Gesce: MZD

Spolupráce: ZP, OLS ČLS JEP

1.4.5

Provedení analýzy nejčastějších důvodů neočkování u pracovníků v sociálních službách

Gesce: MZD

Spolupráce: ZP, MPSV, APSS ČR

Indikátory

  1. Proočkovanost zdravotnických pracovníků v primární péči proti chřipce
  2. Proočkovanost zdravotnických pracovníků v lůžkové péči proti chřipce
  3. Proočkovanost zdravotnických pracovníků v sociálních službách proti chřipce
  4. Proočkovanost pracovníků sociálních služeb proti chřipce
  5. Podíl respondentů (zdravotníků a pracovníků v sociálních službách) v rámci sociologické studie, kteří vnímají benefity očkování z hlediska ochrany vlastního zdraví.
  6. Podíl respondentů v rámci sociologické studie, kteří vnímají benefity očkování z hlediska ochrany zdraví pacientů/klientů.
  7. Podíl zdravotníků/pracovníků v sociálních službách, kteří deklarují, že mají dostatek informací pro komunikaci o očkování.

Odhadovaná finanční náročnost realizace:

Očkování proti chřipce je u zdravotníků hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění, tj.  kterými je primárně zvýšení proočkovanosti nevyžaduje žádné rozpočtové prostředky na rámec možných očekávaných nákladů. Náklady jsou spojeny pouze s realizací vytvoření komunikační kampaně a strategie na zvýšení proočkovanosti a povědomí o benefitech očkování, tyto náklady jsou zahrnuty do celkového budgetu pro vytvoření edukativních materiálů apod., viz odhadována finanční náročnost realizace u specifického cíle č. 1.1, a dále s provedením sociologické studie, kde se očekávají náklady cca 2 mil. Kč, pro každou specifickou cílovou skupinu. Další náklady se předpokládají pří realizace vytvoření nástroje edukativního a informačního nástroje VAX-kompas v hodnotě 5 mil. Kč jako nástavba stávající struktury NZIP (pozn. jedná se o jednorázově započitatelný náklad, nikoliv opakovaný v rámci kalkulace celkových nákladů).

Možné zdroje financování: MZD, zdravotní pojišťovny, zaměstnavatelé

 

Specifický cíl 1.5 – Snížení frekvence a dopadů infekčních onemocnění preventabilních očkováním u obecné populace v produktivní věku

Zdůvodnění specifického cíle

V rámci Národní očkovací strategie je cílem posílit prevenci infekčních onemocnění u osob mimo tradiční rizikové skupiny. Tato skupina, zejména lidé v produktivním věku, čelí zejména ekonomickým dopadům nemocí, jako jsou výpadky pracovní schopnosti a ztráty příjmů. Očkování představuje efektivní nástroj, jak těmto dopadům předcházet. Například v roce 2023 bylo v České republice zaznamenáno více než 100 000 případů pracovní neschopnosti v důsledku onemocnění chřipkou, s průměrnou délkou trvání přesahující 12 dnů. Při průměrné mzdě to představuje nejen citelný výpadek příjmů zaměstnanců, ale i zátěž v podobě nepřímých nákladů pro zaměstnavatele a systém sociálního zabezpečení. Očkování proti chřipce tak představuje vysoce efektivní nástroj prevence s přímým ekonomickým přínosem.

Kromě sezónní chřipky je nezbytné reagovat i na dynamicky se měnící epidemiologickou situaci u dalších infekčních nemocí. Výrazný nárůst byl v roce 2024 zaznamenán u černého kašle (pertuse), kdy bylo hlášeno přes 37 000 případů. Tento vývoj odráží efekt postupného vyvanutí imunity po dětském očkování. Strategická intervence formou přeočkování dospělých, zejména osob v kontaktu s malými dětmi (rodiče, pedagogové, zdravotníci), je zásadní pro ochranu nejzranitelnějších členů společnosti – novorozenců a kojenců, kteří jsou na vakcinaci závislí nepřímo prostřednictvím kolektivní imunity.

Virová hepatitida A představuje další riziko, které nesmí být opomíjeno. V roce 2024 bylo v ČR hlášeno přes 600 případů, v roce 2025 zatím více než 300 případů, a reálný výskyt je pravděpodobně vyšší kvůli častému bezpříznakovému průběhu. Onemocnění se šíří zejména v prostředích s nižší úrovní hygieny, ale stále častěji i v běžných školních a pracovních kolektivech. Vakcína proti hepatitidě A poskytuje dlouhodobou ochranu, a její využití je strategické především v profesích se zvýšeným hygienickým rizikem – v gastronomii, školství, zdravotnictví – i pro cestovatele do oblastí s vyšší endemicitou (např. jihovýchodní Asie, části Balkánu a východní Evropy).

Dalším závažným onemocněním, které každoročně ohrožuje veřejné zdraví v České republice, je klíšťová encefalitida. Vzhledem k vysoké endemicitě zejména ve venkovských a příměstských oblastech a měnícím se klimatickým podmínkám, které prodlužují sezónu aktivity klíšťat, roste riziko nákazy i u osob, které dříve nebyly považovány za rizikové. Pracovně aktivní populace tráví stále více času v přírodě – ať už rekreačně, nebo pracovně – což zvyšuje význam vakcinace i u této skupiny. Vakcína proti klíšťové encefalitidě je efektivním a bezpečným preventivním opatřením, jehož širší využití představuje zásadní krok k redukci výskytu tohoto závažného neuroinfekčního onemocnění.

Zvýšení proočkovanosti v produktivní části populace je nejen zdravotní, ale i ekonomickou prioritou. Národní očkovací strategie musí aktivně podporovat dostupnost, informovanost a motivaci k očkování proti vybraným infekčním onemocněním, která představují aktuální hrozbu pro jednotlivce, zaměstnavatele i stát. Komplexní přístup k prevenci, postavený na datech, cílené komunikaci a podpoře očkovacích programů napříč profesními i věkovými skupinami, je základem pro odolnější a zdravější společnost.

Realizace opatření [jy]

Zvýšení proočkovanosti v produktivním věku je klíčové nejen pro ochranu veřejného zdraví, ale i pro zajištění ekonomické stability. Nízká proočkovanost vede k vyšší nemocnosti, což má přímý dopad na ekonomiku, ztrátu pracovní produktivity a nárůst nákladů na nemocenské dávky. Například v roce 2023 bylo v ČR zaznamenáno více než 100 000 případů pracovní neschopnosti z důvodu chřipky, což mělo nejen zdravotní, ale i značné ekonomické důsledky. Proti těmto negativním dopadům je očkování efektivním nástrojem prevence.

1. Informační kampaně a komunikace

Abychom zvýšili proočkovanost, je nezbytné zaměřit se na efektivní informační kampaně, které budou komunikovat jak zdravotní, tak ekonomické [jz]výhody očkování. Odborné společnosti, zdravotní pojišťovny a MZD by měly koordinovat kampaně, které zohlední specifické potřeby jednotlivých cílových skupin, a to jak z hlediska zdravotního, tak ekonomického a sociálního.

2. Spolupráce se zaměstnavateli a benefitní programy

Zaměstnavatelé, podporovaní zaměstnavatelskými svazy, hrají zásadní roli v motivaci zaměstnanců k očkování.[ka] Měli by být podporováni v organizování očkovacích dní na pracovištích a nabídnout příspěvky na vakcíny prostřednictvím benefitních programů. Koordinace s Ministerstvem zdravotnictví je klíčová pro vytvoření jednotného rámce, který umožní efektivní realizaci těchto iniciativ a sníží administrativní zátěž pro firmy[kb].

3. Digitalizace a informační prostředí[kc]

Pro zajištění snadné dostupnosti informací je nezbytné vytvoření robustního informačního prostředí, které propojí zdravotní pojišťovny, odborníky a občany. EZ karta, propojená s mobilními aplikacemi, bude sloužit jako nástroj pro sledování termínů očkování a poskytování personalizovaných upozornění.

4. Spolupráce s plátci a zdravotními pojišťovnami

Zdravotní pojišťovny hrají klíčovou roli při podporování očkování, zejména prostřednictvím příspěvků a benefitů pro pojištěnce. Vytváření jasných pobídek k očkování bude nezbytné pro zajištění dostatečné motivace u občanů.

5. Monitoring a evaluace efektivity

Pro zajištění úspěchu této strategie je nezbytné zavést pravidelný monitoring proočkovanosti a evaluaci ekonomických přínosů. Ministerstvo zdravotnictví, ve spolupráci s odbornými organizacemi a pojišťovnami, bude shromažďovat d[kd]ata, která umožní vyhodnotit efektivitu opatření a provádět potřebné úpravy.

Tato komplexní a koordinovaná opatření, podpořená spoluprací odborných společností, zdravotních pojišťoven, zaměstnavatelských svazů a MZD, povedou k vyšší proočkovanosti, což přinese nejen zdravotní výhody, ale i ekonomické úspory na všech úrovních.

Gesce – ZP,

Spolupráce – MZD, OS ČLS JEP, HK, MPSV, ÚZIS, PZS, HK ČR, ZAM

Cílová skupina – obecná populace 

Seznam dílčích cílů

1.5.1

Zvýšení proočkovanosti v rámci doporučených očkování

Gesce: ZP

Spolupráce: MZD, OLS ČLS JEP, PLDD, VPL, PAC, SZÚ

1.5.2

Zavedení sledování proočkovanosti provedených očkování na žádost fyzické osoby (doporučených očkování), mimořádných a zvláštních očkování.

Gesce: MZD, ÚZIS

Spolupráce: SZÚ, KHS

1.5.3

Zvýšení pozitivní motivace v oblasti doporučených očkování jako benefitu pro snížení zdravotních a ekonomických dopadů.

Gesce: ZP

Spolupráce: MZD, MPSV, HK, ZAM, PLDD, OS ČLS JEP

1.5.1

Snížení počtu pracovních neschopností z důvodu infekčních onemocnění (chřipka)

Gesce: ZP

Spolupráce: MZD, MPSV, HK, ZAM, PLDD, OS ČLS JEP

Indikátory

  1. Proočkovanost proti černému kašli v dospělosti (18+)
  2. Proočkovanost proti klíšťové encefalitidě v dospělosti a v dětském věku
  3. Proočkovanost proti chřipce v dospělosti (18+)
  4. Proočkovanost proti virové hepatitidě A v dospělosti a v dětském věku
  5. Průměrná délka pracovní neschopnosti z důvodu chřipky Počet návštěv lékaře z důvodu chřipky
  6. Počet poskytovatelů zdravotních služeb očkujících proti chřipce

Možné zdroje financování zdravotní pojišťovny z prostředků veřejného zdravotního pojištění nebo pro nehrazené očkovací látky prostřednictvím příspěvku na očkování z fondů prevence; zaměstnavatele prostřednictvím nabízených benefitních programů.

 

Specifický cíl 1.6 – Snížení frekvence a dopadů infekčních onemocnění preventabilních očkováním u těhotných žen[ke]

[kf]

Zdůvodnění specifického cíle

Podpora očkování v těhotenství je důležitou součástí strategie ochrany veřejného zdraví. Těhotné ženy patří mezi skupiny, které mohou být infekčními onemocněními, jako je pertuse, chřipka, covid-19 nebo RSV, postiženy s vyšším rizikem komplikací. Tato onemocnění mohou ovlivnit nejen průběh těhotenství a zdraví ženy, ale i vývoj a bezpečí nenarozeného dítěte.

Z odborného hlediska představují dostupná očkování účinný nástroj prevence – dokážou snížit riziko vážného průběhu nemoci, potřebu hospitalizace a zároveň chrání i novorozence v prvních měsících života prostřednictvím pasivní imunity. Je však důležité zdůraznit, že nejde o to, aby každá těhotná žena automaticky absolvovala všechna zmíněná očkování. Každé rozhodnutí by mělo vycházet z individuálního posouzení zdravotního stavu, rizikové expozice a očekávaného přínosu konkrétní vakcíny pro danou ženu.

Očkování v těhotenství je tedy odborně podložené a zdravotně přínosné, ale zároveň vždy vyžaduje pečlivé zvážení – s ohledem na aktuální doporučení, osobní anamnézu a přání samotné ženy.

Navzdory těmto benefitům zůstává proočkovanost těhotných žen v ČR nízká. Pro její zvýšení je klíčové poskytovat srozumitelné informace, umožnit snadný přístup k očkování a přirozeně jej začlenit do prenatální péče. V případě pertus[kg]e je třeba připomenout, že dětství prodělané očkování nezajišťuje celoživotní ochranu, a proto je dnes doporučováno očkování v každém těhotenství, avšak opět je třeba zmínit potřebu individuálního přístupu[kh] a hodnocení celkových přínosů[ki].

Realizace opatření

  • Informování pojištěnek v reprodukčním věku o možnostech očkování v těhotenství (prostřednictvím e-mailu, portálů, mobilních aplikací, tištěných materiálů).[kj]
  • Poskytování jasných, srozumitelných a vědecky podložených informací o výhodách a rizicích očkování v těhotenství. [kk]
  • Vyvracení mýtů a dezinfor[kl]mací, se kterými se těhotné ženy často setkávají.
  • Zavedení monitoringu očkování provedených na žádost fyzické osoby, očkování hrazených u specifických skupiny (očkování proti pertusi, chřipce, covid-19 a RSV u těhotných).
  • Provádění analýzy HTA za účelem posouzení nákladové efektivity zavedení hrazení očkování proti vybraným infekčním onemocněním u těhotných žen.

Gesce – ZP

Spolupráce – OS ČLS JEP, GYN, MZD, SÚKL ÚZIS, SZÚ.

Cílová skupina – těhotné ženy 

Seznam dílčích cílů

1.6.1

Zvýšení proočkovanosti u těhotných žen v rámci v těhotenský doporučených očkování.

Gesce: ZP

Spolupráce: OS ČLS JEP, GYN, MZD, ZP

1.6.2

Zavedení monitoringu provedených očkování u těhotných

Gesce: MZD, ÚZIS

Spolupráce: SZÚ, KHS

Indikátory

  1. Proočkovanost proti chřipce u těhotných žen
  2. Proočkovanost proti pertusi u těhotných žen
  3. Proočkovanost proti RSV u těhotný[km]ch žen

Možné zdroje financování MZD, ZP

Strategický cíl 2 – Zajištění bezpečných dodávek a dostupnosti očkovacích látek a jejich efektivní využívání pro účely tohoto programu.

Specifický cíl 2.1 – Minimalizace výpadků vakcín[kn]

Zdůvodnění specifického cíle

Minimalizace výpadků vakcín je klíčová pro ochranu veřejného zdraví a efektivitu očkovacích programů. Výpadky mohou vést k prodlevám v očkování, což zvyšuje riziko šíření infekčních nemocí a ohrožuje zdraví populace.

Pro zajištění kontinuity očkování je nezbytné mít systém, který zahrnuje přesné predikce poptávky, dostatečné zásoby a diverzifikaci dodavatelů. Flexibilní plánování pomáhá přizpůsobit se nečekaným změnám, jako jsou epidemie. Spolupráce s více dodavateli a stabilní smlouvy zajišťují stabilní přísun vakcín.

Efektivní distribuce a sledování zásob v reálném čase umožňuje rychlou reakci na výpadky. K tomu je důležitá komunikace mezi institucemi a připravenost na krizové situace, včetně redistribuce vakcín tam, kde jsou nejvíce potřebné.

Obsah návrhu specifického cíle

Cílem tohoto opatření je zajistit dostupnost vakcín a tím podpořit plynulost očkovacích programů a ochranu veřejného zdraví. Výpadky vakcín mohou vést k prodlevám v očkování, zvýšenému riziku šíření infekčních nemocí a ohrožení zdraví obyvatel. Proto je důležité vytvořit efektivní systém, který předchází těmto výpadkům a umožňuje na ně včas reagovat. Navrhovaná opatření zahrnují zavedení digitálního systému pro sledování zásob a spotřeby vakcín v reálném čase, zajištění přesné predikce poptávky, vytvoření krizového pro přerozdělování vakcín v případě výpadků a možnost spolupráce s více dodavateli v případě potřeby zajištění vakcín mimo výpadky očkovacích látek i v případě mimořádných situací nebo mimořádné poptávky.

Gesce: ZP

Spolupráce

SÚKL, MZD, Výrobci a distributoři vakcín, poskytovatelé zdravotních služeb

Cílová skupina

Poskytovatelé zdravotních služeb, všeobecná populace

Seznam dílčích cílů

2.1.1

Zavedení systému predikce a řízení zásob vakcín v reálném čase

Gesce: ZP

Spolupráce: MZD, SÚKL

2.1.2

Vytvoření plánu prioritizace pro redistribuci vakcín při výpadcích

Gesce: MZD, ZP,

Spolupráce: OLS ČLS JEP

Indikátory

  • Zavedení systému predikce a řízení zásob vakcín v reálném čase
  • Vytvoření plánu prioritizace pro redistribuci vakcín při výpadcích

Možné zdroje financování – Vlastní finanční prostředky zúčastněných institucí

Strategický cíl 3 – Pokračovat v posilování systémů monitorování bezpečnosti očkovacích látek[ko].

Specifický cíl 3.1 – Zvýšit procento identifikovaných šarží vakcín a identifikovaných názvů léčivých přípravků u hlášení podezření na NÚ vakcín

Zdůvodnění specifického cíle

Při mimořádném množství hlášení podezření na nežádoucí účinky (NÚ) vakcín proti covid-19 v době pandemie se ukázalo, že téměř polovina hlášení neuváděla šarži vakcíny a některé neuváděly ani správný název vakcíny (např. jako podezřelý přípravek uvedeno jen „očkování proti covid-19“). Tyto údaje jsou však velmi důležité pro další hodnocení – šarže zejména pro včasné zjištění podezření na možnou závadu v jakosti, název vakcíny pro možnost správného přiřazení NÚ ke konkrétnímu přípravku. Proto je potřebné zajistit uvádění těchto důležitých údajů do hlášení v co nejvyšší míře.

Realizace opatření

Je potřeba zvýšit povědomí hlásících osob o důležitosti vyplnit název a šarži vakcíny do hlášení (viz dílčí cíl 1).

Současně se nelze spoléhat, že dojde ke 100% zlepšení dodávání těchto údajů, proto je nutné, aby SÚKL mohl potřebné údaje v případě nutnosti sám dohledat (viz dílčí cíl 2).

Gesce – SÚKL,  

Spolupráce – PZS, MZD, OS ČLS JEP

Cílová skupina – poskytovatelé zdravotních služeb

Seznam dílčích cílů

3.1.1

Připravit informační text s vysvětlením důležitosti uvádět do hlášení název a šarži vakcíny, která je podezřelá ze způsobení NÚ. Zveřejnění textu různými cestami (zejména web SÚKL, zpravodaj SÚKL Nežádoucí účinky léčiv, web odborných společností, vzdělávací akce pro lékaře)

Gesce: SÚKL

Spolupráce:

3.1.2

Analyzovat možnosti ohledně výměny informací mezi ISIN (Informační systém infekčních nemocí) ÚZIS a Centrální databází nežádoucích účinků (CDNÚ) SÚKL

Gesce: SÚKL

Spolupráce: MZD

Indikátory

Sledování procenta hlášení podezření na NÚ vakcín, které obsahují název vakcíny a číslo šarže – srovnání vývoje v čase

Možné zdroje financování Vlastní finanční prostředky zúčastněných institucí

Specifický cíl 3.2 – Podpoření hlášení podezření na NÚ vakcín zvýšením důvěry veřejnosti v očkování – vytvoření nezávislé komise pro hodnocení NÚ, na které byla podána žádost o odškodnění

[kp]

Zdůvodnění specifického cíle

V ČR, stejně jako v jiných zemích, se každoročně podávají žádosti o odškodnění za nežádoucí účinky (NÚ) spojené s očkováním. Pokud[kq] proces hodnocení těchto nároků není vždy zcela přehledný nebo dostatečně srozumitelný, může to vést k určitým obavám o jeho spravedlivost. Taková situace může ovlivnit důvěru veřejnosti v systém očkování a tím i ochotu hlásit podezření na nežádoucí účinky vakcín.

Realizace opatření

Zřízení nezávislé komise pro hodnocení NÚ, na které byla podána žádost o odškodnění podle zákona č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním. Takováto komise je požadována i WHO (The adverse events review committees are composed of recognized national experts, independent from the immunization program and the national regulatory authority) (1). Nezávislostí takové komise je myšleno nezávislost na lékové agentuře a nezávislost na národní imunizační komisi. Zřízení nezávislé komise odborníků, která by posuzovala žádosti o odškodnění za NÚ pravděpodobně způsobené očkováním, by zajistilo transparentnost posuzování nároků na odškodnění a tím posílilo důvěru veřejnosti v to, že další hlášení podezření na NÚ má smysl.

  1. https://www.who.int/groups/global-advisory-committee-on-vaccine-safety/topics/aefi/aefi 

Gesce: MZD

Spolupráce: SÚKL, OS ČLS JEP

Cílová skupina: široká laická veřejnost, PZS

Seznam dílčích cílů

3.2.1

Zvážení možnosti založit nezávislou komisi pro hodnocení NÚ, na které byla podána žádost o odškodnění

Gesce: MZD

Spolupráce: OS ČLS JEP

3.2.2

Sdílení zjištění z činnosti nezávislé komise se SÚKL za účelem doplnění nových bezpečnostních informací k vakcínám

Gesce: MZD

Spolupráce: SÚKL, OS ČLS JEP

Indikátory

Počet odškodněných a důvody pro odškodnění v rámci celkového počtu žádostí o odškodnění podaných za rok.

Možné zdroje financování

Vlastní finanční prostředky zúčastněných institucí

Specifický cíl 3.3 – zvýšit kvalitu hodnocení hlášení podezření na nejzávažnější NÚ s úmrtím po očkování zajištěním dostatečných informací o příčině úmrtí.

Důvod zařazení a obsah specifického cíle

Velké množství hlášení podezření na nežádoucí účinky (NÚ) vakcín proti covidu-19 v době pandemie obsahovalo i nárůst hlášení s úmrtím. Pro hodnocení takovýchto hlášení je klíčové znát skutečnou příčinu úmrtí. U mnoha hlášení s úmrtím v terénu nebyla provedena pitva a diagnóza příčiny úmrtí, stanovena jen externím ohledáním, byla často nedůvěryhodná. Proto bylo mnoho mimořádně důležitých hlášení prakticky nehodnotitelných. Velmi důležité pro možnost adekvátního posouzení hlášení je znalost příčiny úmrtí, tzn. provedení pitvy.

Obsah návrhu specifického cíle

Považujeme za důležité zajištění, aby u každého úmrtí, u kterého je v anamnéze očkování do 30 dní před úmrtím, pokud není příčina smrti zcela zřejmá (např. autonehoda, průkazná zdravotní anamnéza), byla provedena pitva[kr].

Gesce: SÚKL

Spolupráce: MZD

Cílová skupina: PZS

Seznam dílčích cílů

[ks]

3.3.1

Příprava metodického pokynu k provedení pitvy u každého úmrtí, u kterého je v anamnéze očkování do 30 dní před úmrtím, pokud není příčina smrti zcela zřejmá (např. autonehoda, průkazná zdravotní anamnéza)

Gesce: SÚKL

Spolupráce: MZD, OS ČLS JEP

3.3.2

Informační kampaň směrem k lékařům, kteří provádí ohledání zemřelého, o nutnosti vyžádat pitvu, pokud je v anamnéze očkování do 30 dní před úmrtím a pokud není příčina smrti zcela zřejmá (např. autonehoda, průkazná zdravotní anamnéza)

Gesce: SÚKL

Spolupráce: MZD, OS ČLS JEP

Indikátory

Počet doložených pitevních zpráv u hlášení podezření na nežádoucí účinky po očkování, u kterých došlo v časové souvislosti po očkování k úmrtí.

Možné zdroje financování

Vlastní finanční prostředky zúčastněných institucí

Strategický cíl 4 – Zvýšit důvěru široké i odborné veřejnosti v očkování prostřednictvím účinných komunikačních strategií a vzdělávacích aktivit

Specifický cíl 4.1 – Zvýšení důvěry [kt]v přínosy očkování u zdravotníků a pracovníků v sociálních službách

Důvod zařazení a obsah specifického cíle

Zvýšení důvěry v očkování mezi zdravotníky a pracovníky v sociálních službách je zásadním cílem Národní očkovací strategie. Lidé v těchto profesích hrají důležitou roli v ochraně veřejného zdraví a zajištění fungování zdravotního i sociálního systému.

Jejich postoj k očkování ovlivňuje nejen jejich vlastní rozhodnutí, ale také rozhodování pacientů a klientů. Když zdravotníci a sociální pracovníci očkování důvěřují, zvyšuje se jejich proočkovanost i proočkovanost lidí v jejich péči. To pomáhá chránit nejen je samotné, ale i nejzranitelnější skupiny obyvatel, se kterými denně přicházejí do kontaktu.

Očkování má také ekonomický přínos – snižuje nemocnost zaměstnanců, pracovní výpadky a náklady na zajištění péče v době jejich nepřítomnosti. Díky vyšší důvěře v očkování je možné lépe zvládat krizové situace, jako byla pandemie covid-19, a udržet chod zdravotních a sociálních služeb.
Zdravotníci a pracovníci v sociálních službách jsou zároveň zásadním a důvěryhodným zdrojem informací pro veřejnost. Jejich názory mají velký vliv – pozitivní postoj k očkování podporuje důvěru veřejnosti, zatímco negativní může přispívat k šíření pochybností.

Proto je klíčové podporovat jejich schopnost srozumitelně, otevřeně a empaticky komunikovat o výhodách očkování. To zahrnuje trénink komunikačních dovedností (soft skills) s ohledem na potřeby různých skupin pacientů a klientů, přístup k aktuálním informacím a podporu vedení zařízení. Efektivní komunikace pomáhá snižovat dopady infodemie a také zdravotní rizika.

Začlenění tohoto cíle do očkovací strategie není jen formální krok – přispívá k ochraně samotných pracovníků i celé společnosti. Posílení důvěry v očkování vede k vyšší proočkovanosti, omezení šíření nemocí a lepší připravenosti na budoucí epidemie.

Obsah návrhu specifického cíle

Provedení sociologické studie mapující příčiny váhavosti k očkování a také možných motivačních faktorů pro přijetí očkování u zdravotníků (lékařského i nelékařského zdravotnického personálu) a pracovníků v sociálních službách, identifikace, rozvoj a implantace nástrojů posilují kompetence zdravotníků a pracovníků v sociálních službách, zejména v oblasti komunikačních dovedností, vytvořit online nástroj VAX-kompas pro trénink komunikace přínosů očkování, vytvoření zastřešující komunikační strategie pro podporu přínosů očkování se zapojením zdravotníků a pracovníků v sociálních službách

 Gesce – MZD, SZÚ, OS ČLS JEP, ČLS JEP, IPVZ, NCONZO

Spolupráce – ZP, APSS ČR, PZS, PAC

Seznam dílčích cílů

4.1.1

Realizace sociologické studie mezi zdravotníky a pracovníky v sociálních službách k identifikaci postojů a bariér vůči doporučenému očkování

Gesce: MZD,

Spolupráce: ZP, PZS, OS ČLS JEP, MPSV, APSS ČR, SZÚ,

4.1.2

Posílit komunikaci o očkování směrem ke zdravotníkům a pracovníkům v sociálních službách na základě bariér a motivačních faktorů; navrhnout a vyhodnotit intervence; vytvořit online nástroj VAX-kompas jako jednotný informační zdroj.

Gesce: MZD, OS ČLS JEP, IPVZ, NCONZO

Spolupráce: ZP, MPSV, APSS ČR, ČLK, SZÚ

4.1.3

Zavést komunikační rámec pro podporu očkování se zapojením klíčových aktérů (zdravotníci, sociální služby, pojišťovny, odborné společnosti). Vybudovat systém pro sledování dopadu

Gesce: MZD, ZP,

Spolupráce: ZP, MPSV, APSS ČR, ČLK, SZÚ, OS ČLS JEP

4.1.4

Vybudovat systém pro sledování dopadu komunikačních kampaní, monitoring informačního prostředí a včasného varování před rizikovými narativy pomocí nástrojů RCCE-IM.

Gesce: MZD

Spolupráce: OS ČLS JEP,

4.1.5

Nastavit rámec spolupráce a pravidla komunikace o bezpečnosti očkování mezi SÚKL, odborníky a zdravotníky, včetně transparentní komunikace s veřejností.

Gesce: MZD, SÚKL

Spolupráce: OS ČLS JEP

4.1.5

Podpořit zdravotníky a pracovníky sociálních služeb v komunikaci o očkování ve spolupráci s odbornými partnery. Vytvořit online nástroj VAX-kompas pro trénink komunikačních dovedností.

Gesce: MZD, OS ČLS JEP, IPVZ, NCONZO

Spolupráce: ZP, MPSV, APSS ČR, ČLK, SZÚ

Indikátory:

  • Provedení sociologické studie u zdravotníků a pracovníků v sociálních službách, za účelem zjištění nejčastějších bariér pro přijetí očkování a vnímání přínosů očkování.
  • Podíl respondentů (zdravotníků a pracovníků v sociálních službách) v rámci sociologické studie, kteří vnímají benefity očkování z hlediska ochrany vlastního zdraví.
  • Podíl respondentů v rámci sociologické studie, kteří vnímají benefity očkování z hlediska ochrany zdraví pacientů/klientů.
  • Podíl zdravotníků/pracovníků v sociálních službách, kteří deklarují, že mají dostatek informací pro komunikaci o očkování.
  • Procento uživatelů, kteří hodnotí obsah VAX-kompasu jako užitečný.
  • Procento účastníků, kteří po absolvování online tréninku vnímají zlepšení vlastních komunikačních dovedností.

Možné zdroje financování: MZD

Odhad nákladů: Náklady jsou očekávány na zajištění provedení a vyhodnocení sociologické studie pro danou cílovou skupinu ve výši 2 mil. Kč pro jednu cílovou skupinu, celkové předpokládané náklady za provedení sociologických studií jsou tedy 4 mil. Kč, jelikož bude provedena pro dvě cílové skupiny, a to samostatně pro zdravotnické pracovníky a samostatně pro pracovníky v sociálních službách). Další náklady jsou předpokládány pro tvorbu nástroje VAX-kompas, a to v celkové souhrnné výši 5 mil. Kč pro všechny skupiny (pozn. jedná se o jednorázově započitatelný náklad, nikoliv opakovaný v rámci kalkulace celkových nákladů)

Specifický cíl 4.2 – Snížení váhavosti vůči očkování u široké veřejnosti, s důrazem na rodiče a zákonné zástupců dětí do 15 let a rizikové skupiny populace

Důvod zařazení a obsah specifického cíle

Jedním z klíčových pilířů Národní očkovací strategie je snížení váhavosti vůči očkování a posílení důvěry v očkování napříč celou populací, zejména u rodičů a zákonných zástupců dětí do 15 let a rizikových skupin. Důvěra v očkování přímo ovlivňuje jak individuální rozhodnutí, tak má vliv na ochranu komunity, a přináší i pozitivní socio-ekonomické dopady v podobě snížení nákladů na léčbu infekčních onemocnění, udržení stability zdravotnického a sociálního systému a omezení pracovních absencí.

Váhavost vůči očkování, definovaná Světovou zdravotnickou organizací[ku] jako odkládání nebo odmítání očkování navzdory dostupnosti vakcinace, je komplexní fenomén, jehož příčiny se liší podle věku, zdravotního stavu, socio-ekonomického postavení i typu vakcíny. Mezi hlavní faktory patří nízké vnímání vlastního rizika, obavy o bezpečnost a účinnost vakcín, nedostatek relevantních informací, negativní zkušenosti se zdravotnickým systémem, ztížený přístup ke zdravotní péči a vliv tzv. infodemie – zahlcení dezinformacemi a protichůdnými informacemi[kv].

Klíčovým nástrojem pro překonání těchto bariér je cílená, srozumitelná, otevřená a vědecky[kw] podložená komunikace přínosů očkování, které posiluje informované rozhodnutí a podílí se na zvyšování zdravotní gramotnosti.[kx] Komunikace musí být přizpůsobena specifickým potřebám jednotlivých skupin populace, včetně sociálních a emocionálních.  

Nezastupitelnou roli v tomto procesu hrají zdravotníci a pracovníci v sociálních službách. Jejich individuální přístup k pacientům/klientům a schopnost navázat důvěru, porozumět obavám, odpovídat na otázky a poskytovat odborné informace je zásadní. Proto je nezbytné podporovat jejich vzdělávání v oblasti komunikace a zapojovat je do edukačních aktivit směrem k různým skupinám populace.

Naplnění tohoto cíle přispěje ke zvýšení proočkovanosti, ochraně veřejného zdraví, snížení zdravotních a socio-ekonomických dopadů infekčních onemocnění a posílení odolnosti zdravotního systému.

Obsah návrhu specifického cíle

Provedení sociologické studie mapující příčiny váhavosti k očkování a také možných motivačních faktorů pro přijetí očkování u vybraných skupin populace, vytvoření zastřešující komunikační strategie pro podporu přínosů očkování s možností škálování komunikačních aktivit s ohledem na potřeby různých skupin populace, vytvoření monitoringu informačního prostředí a systému včasného varování v souvislosti s očkováním, podpora komunikace o přínosech očkování ze strany zdravotníků a pracovníků v sociálních službám směrem k veřejnosti s ohledem na potřeby různých skupin populace

 Gesce: ZP, MZD

Spolupráce: ČLK, OS ČLS JEP, PLDD, VPL, AMB, APSS ČR, PAC, SZÚ

Seznam dílčích cílů

4.2.1

Provedení sociologické studie mezi rodiči dětí do 15 let a rizikovými skupinami k identifikaci bariér a vnímání přínosů očkování. Vyhodnotit sociologickou studii, analyzovat klíčové bariéry a navrhnout konkrétní opatření pro jejich odstranění.

Gesce: MZD, ZP

Spolupráce: OS ČLS JEP, PLDD, PAC, SZÚ

4.2.2

Vytvořit komunikační strategii o očkování pro děti, rodiče a rizikové skupiny na základě sociologické studie. Vypracovat informační a edukační materiály a rozvíjet Národní zdravotnický informační portál a vytvořit nástroj VAX-kompas jako jednotné informační místo.

[ky]

Gesce: MZD, ZP

Spolupráce: OS ČLS JEP, PLDD, PAC, SZÚ

4.2.3

Vybudovat systém pro sledování dopadu komunikačních kampaní, monitoring informačního prostředí a včasného varování před dezinformacemi pomocí nástrojů RCCE-IM[kz][la][lb].

Gesce: MZD

Spolupráce: ZP, OS ČLS JEP, PLDD, PAC, SZÚ

4.2.4

Nastavit rámec spolupráce a pravidla komunikace o bezpečnosti očkování mezi SÚKL, odborníky a zdravotníky, včetně transparentní komunikace s veřejností.

Gesce: MZD, SÚKL

Spolupráce: OS ČLS JEP

Indikátory:

  • Podíl rodičů, kteří vnímají očkování jako důležité pro ochranu zdraví jejich dítěte.
  • Podíl rodičů, kteří uvádějí, že byli dostatečně informováni o přínosech a rizicích očkování ze strany praktického lékaře/pediatra.
  • Podíl respondentů, kteří uvádějí, že informace od lékaře jim pomohly se rozhodnout o očkování
  • Podíl respondentů z rizikových skupin, kteří vnímají očkování jako efektivní ochranu vlastního zdraví.
  • Podíl uživatelů, kteří hodnotí obsah VAX-kompasu jako přínosný pro rozhodování o očkování.
  • Podíl respondentů, kteří důvěřují informacím o očkování od lékaře nebo pediatr
  • Podíl respondentů, kteří důvěřují informacím poskytovaným státními institucemi (např. MZČR, SZÚ).
  • Podíl respondentů, kteří si hledají informace primárně z důvěryhodných zdrojů

 

Možné zdroje financování: rozpočet MZD

Odhad nákladů: Náklady jsou očekávány na zajištění provedení a vyhodnocení sociologické studie pro danou cílovou skupinu ve výši 2 mil. Kč pro jednu cílovou skupinu, celkové předpokládané náklady za provedení sociologických studií jsou tedy 4 mil. Kč, jelikož bude provedena pro dvě cílové skupiny, a to samostatně pro rodiče a samostatně pro rizikové skupiny). Další náklady jsou předpokládány pro tvorbu nástroje VAX-kompas, a to v celkové souhrnné výši 5 mil. Kč pro všechny skupiny (pozn. jedná se o jednorázově započitatelný náklad, nikoliv opakovaný v rámci kalkulace celkových nákladů).

Specifický cíl 4.3 - Zvýšení podpory přínosů očkování ze strany zaměstnavatelů[lc]

Důvod zařazení a obsah specifického cíle

Zvýšení podpory přínosů očkování ze strany zaměstnavatelů je klíčovým cílem národní očkovací strategie, neboť přináší široké benefity nejen jednotlivcům, ale i zaměstnavatelům, ekonomice státu a veřejnému zdraví. Zaměstnavatelé hrají významnou roli v rozhodování svých pracovníků o očkování, a proto jejich aktivní zapojení může výrazně přispět ke zvýšení proočkovanosti populace a ke snížení dopadů infekčních nemocí na pracovní prostředí.

Očkování zaměstnanců přináší několik významných benefitů. Především snižuje nemocnost a absenci v práci, což vede k menšímu počtu pracovních výpadků a zvyšuje produktivitu, aniž by docházelo k organizačním problémům. Zaměstnanci, kteří jsou chráněni proti infekčním nemocem, mají menší pravděpodobnost, že onemocní a budou nemoc šířit mezi kolegy, klienty a zákazníky. To pozitivně ovlivňuje jak jejich osobní zdraví, tak stabilitu a výkonnost kolektivu.

Z pohledu zaměstnavatelů je podpora očkování ekonomicky výhodná. Nižší nemocnost zaměstnanců snižuje náklady na náhrady mezd během pracovní neschopnosti, minimalizuje potřebu hledání dočasných náhrad a zlepšuje celkovou efektivitu firmy. Zdravé pracovní prostředí navíc zvyšuje spokojenost zaměstnanců, což může zvyšovat atraktivnost zaměstnavatele na trhu práce.

Na makroekonomické úrovni má podpora očkování pozitivní dopad na ekonomiku státu. Snížením výskytu nemocí klesá zátěž zdravotního systému, což umožňuje efektivnější využití zdravotních zdrojů a snižuje veřejné výdaje na léčbu preventabilních onemocnění.

Z těchto důvodů je důležité, aby národní očkovací strategie aktivně zapojovala zaměstnavatele do komunikace o přínosech očkování a poskytovala jim nástroje pro informování zaměstnanců, organizaci očkovacích programů či motivaci pracovníků k očkování. Propojení prevence, pracovního prostředí a veřejného zdraví je cestou k odolnější společnosti, prosperující ekonomice a dlouhodobé udržitelnosti zdravotní péče.

Obsah návrhu specifického cíle

Identifikace a zavedení způsobů zlepšující komunikaci o přínosech očkování směrem k zaměstnavatelům, provedení sociologické studie za účelem možností podpory komunikace očkování na pracovišti, vytvoření zastřešující komunikační strategie pro podporu přínosů očkování zapojující zaměstnavatele

Gesce – ZP, MZD 

Spolupráce – HK ČR, OS ČLS JEP

Seznam dílčích cílů

4.3.1

Provedení sociologické studie mezi zaměstnavateli a zaměstnanci k identifikaci postojů k očkování a faktorů ovlivňujících očkování v pracovním prostředí. Vyhodnotit sociologickou studii, analyzovat klíčové bariéry a navrhnout konkrétní opatření pro jejich odstranění.

Gesce: MZD

Spolupráce: ZP, HK ČR, ZAM

4.3.2

Identifikovat způsoby zlepšení komunikace o přínosech očkování u zaměstnavatelů, na základě identifikovaných postojů a bariér. Navrhnout a vyhodnotit intervence pro zaměstnavatele a zaměstnance.

Gesce: MZD

Spolupráce: ZP, HK, ZAM

4.3.3

Vytvořit komunikační rámec pro přínosy očkování zaměřený na zaměstnavatele a další aktéry, včetně edukačních materiálů a nástroje pro hodnocení ekonomických dopadů infekčních nemocí

Gesce: MZD

Spolupráce: HK ČR, ZAM, OS ČLS JEP

4.3.4

Podpořit zaměstnavatele v komunikaci o přínosech očkování a zlepšení přijetí očkování zaměstnanci prostřednictvím hospodářské komory, zaměstnavatelských svazů a dalších partnerů.

Gesce: MZD

Spolupráce: HK ČR, ZAM, ZP

Indikátory:

  • Podíl zaměstnanců, kteří vnímají očkování jako důležité[ld] pro ochranu svého zdraví
  • Podíl zaměstnavatelů, kteří považují podporu očkování za přínosnou pro produktivitu a snížení nemocnosti
  • Podíl zaměstnavatelů, kteří aktivně informují o očkování své zaměstnance

Možné zdroje financování: MZD, zaměstnavatelé

Odhadované náklady: Náklady jsou očekávány na zajištění provedení a vyhodnocení sociologické studie pro danou cílovou skupinu ve výši 2 mil. Kč Další náklady jsou předpokládány pro tvorbu nástroje VAX-kompas, a to v celkové souhrnné výši 5 mil. Kč pro všechny skupiny. (pozn. jedná se o jednorázově započitatelný náklad, nikoliv opakovaný v rámci kalkulace celkových nákladů)

Strategický cíl 5 – Vytvořit účinný systém pro zavádění a financování nových očkovacích látek pro účely národního programu očkování

Specifický cíl 5.1 – Implementace procesu HTA pro rozhodování o zavádění a financování nových očkovacích látek pro účely národního programu očkování[le]

Důvod zařazení a obsah specifického cíle

Health Technology Assessment (HTA) je proces systematického hodnocení zdravotních technologií, který zahrnuje posouzení jejich účinnosti, bezpečnosti, nákladové efektivity a dopadu na zdravotní systém a společnost. HTA lze použít pro vakcíny k informovanému rozhodování o jejich zavedení do národních očkovacích programů nebo k hodnocení jejich přínosů a nákladů. Zde je postup, jak HTA aplikovat na vakcíny:

1. Definice cíle hodnocení

  • Účel HTA: Určit, zda a za jakých podmínek by měla být nová vakcína zařazena do očkovacího kalendáře, nebo zda má stávající vakcína pokračovat v používání.
  • Specifické otázky: Stanovit, jaké konkrétní otázky má HTA zodpovědět, například:
  • Jak účinná je vakcína v prevenci daného onemocnění?
  • Jaké jsou možné nežádoucí účinky a jejich závažnost?
  • Jaké jsou náklady na vakcinaci ve srovnání s náklady na léčbu nemoci?

2. Sběr a analýza dat

  • Klinická účinnost: Shromáždit data z klinických studií, které ukazují, jak účinná je vakcína při prevenci nemocí v různých populacích a věkových skupinách.
  • Bezpečnostní profil: Analyzovat data týkající se bezpečnosti vakcíny, včetně míry a závažnosti nežádoucích účinků, jak krátkodobých, tak dlouhodobých.
  • Reálné údaje (Real-World Evidence): Zvážit údaje z reálného světa, například z národních zdravotních registrů nebo observačních studií, které mohou poskytnout další vhled do účinnosti a bezpečnosti vakcíny mimo kontrolované klinické podmínky.

3. Ekonomické hodnocení

  • Cost-Effectiveness Analysis (CEA): Provedení analýzy nákladové efektivity, která hodnotí náklady na vakcínu ve vztahu k jejímu přínosu, obvykle měřenému v jednotkách jako jsou zachráněné životy nebo zabráněné případy nemoci.
  • Cost-Utility Analysis (CUA): Výpočet poměru nákladů na získání jednoho roku života upraveného podle kvality (QALY). To umožňuje porovnání vakcíny s jinými zdravotními intervencemi.
  • Náklady na neočkování: Zahrnout náklady spojené s propuknutím nemocí v případě neexistence vakcinace, včetně nákladů na zdravotní péči, ztrátu produktivity a socioekonomické dopady.

4. Etické a sociální aspekty

  • Spravedlnost a přístupnost: Posoudit, jak je vakcína dostupná pro všechny relevantní skupiny obyvatel a zda její zavedení přispívá k sociální spravedlnosti.
  • Veřejné vnímání a přijetí: Zohlednit postoje veřejnosti a potenciální bariéry v přijetí vakcíny, například kulturní nebo náboženské faktory.

5. Dopad na zdravotní systém

  • Kapacita zdravotního systému: Zhodnotit schopnost zdravotního systému efektivně distribuovat a aplikovat vakcínu, včetně potřebné infrastruktury a školení personálu.
  • Logistické výzvy: Identifikovat a řešit logistické výzvy spojené s distribucí a skladováním vakcíny

6. Závěry a doporučení

  • Souhrn zjištění: Na základě všech shromážděných dat vytvořit souhrn klíčových zjištění týkajících se účinnosti, bezpečnosti, nákladové efektivity a dopadu vakcíny.
  • Doporučení pro zavedení: Poskytnout konkrétní doporučení pro MZD, zda a jakým způsobem by měla být vakcína zavedena do praxe, například v rámci národního očkovacího programu.
  • Identifikace dalších potřeb: Navrhnout další výzkum nebo sledování, pokud jsou potřebná další data k odpovědím na nevyřešené otázky.

7. Komunikace výsledků

  • Prezentace výsledků: Výsledky HTA by měly být prezentovány příslušným rozhodovacím orgánům (ministerstvu zdravotnictví), odborné veřejnosti a dalším zainteresovaným stranám.
  • Veřejná informovanost: Zvážit, jakým způsobem budou výsledky a doporučení komunikovány veřejnosti, aby se podpořila transparentnost a důvěra ve vakcinační politiku[lf].

8. Implementace a monitorování

  • Zavedení doporučení: Pokud se vakcína doporučí k zařazení do očkovacího programu, vytvořit plán implementace, který zahrnuje školení zdravotnického personálu, distribuci vakcín a sledování účinnosti a bezpečnosti v praxi.
  • Průběžné hodnocení: Provádět průběžné hodnocení účinnosti a bezpečnosti vakcíny po jejím zavedení a upravit strategii na základě nových zjištění.

Shrnutí

HTA je komplexní a systematický přístup k hodnocení vakcín, který zahrnuje nejen jejich účinnost a bezpečnost, ale také ekonomické, etické[lg], sociální a logistické aspekty. Cílem je poskytnout komplexní a vědecky podložené podklady pro rozhodování o zavedení vakcín do praxe, čímž se zajistí maximální přínos pro veřejné zdraví a efektivní využití zdrojů.

Obsah návrhu specifického cíle

Cílem je zavést standardizovaný proces hodnocení zdravotnických technologií (HTA) jako nedílnou součást rozhodování o začleňování nových očkovacích látek do Národního imunizačního programu[lh]. Tento proces musí být legislativně ukotven a doplněn o jasnou metodiku, která stanoví kritéria hodnocení, odpovědnosti jednotlivých aktérů a časový rámec pro posuzování. HTA bude sloužit jako odborný nástroj pro zhodnocení přínosu, bezpečnosti, nákladové efektivity a dopadu na veřejné zdraví, čímž se zajistí transparentní, predikovatelné a vědecky podložené rozhodování o veřejném financování očkování. Zavedení tohoto mechanismu posílí schopnost systému pružně reagovat na nové epidemiologické výzvy a zároveň optimalizovat využívání veřejných zdrojů.

Gesce – SÚKL, ZP, MZD 

Spolupráce – SZÚ, OS ČLS JEP

Cílová skupina – obecná populace

Seznam dílčích cílů

5.1.1

Vytvoření legislativního prostředí a nastavení postupů pro provádění HTA analýzy za účelem řízení posuzování úhrady nových nepovinných očkovacích látek

Gesce: MZD

Spolupráce:

5.1.2

Vytvoření metodiky pro provádění HTA analýzy

Gesce: SÚKL, ZP

Spolupráce: MZD, OS ČLS JEP

Indikátory

  • Počet provedených HTA analýz, s rozlišením na analýzy dokončené úspěšně (tj. analýzy, které byly přijaty a použity v rozhodovacím procesu) a analýzy neúspěšné (tj. analýzy, které nebyly akceptovány nebo nebyly dokončeny dle stanovených kritérií)

Možné zdroje financování – prostředky veřejného zdravotního pojištění 

Strategický cíl 6 – Vytvořit systém monitorování a hodnocení národního imunizačního programu

Specifický cíl 6.1 – Využití elektronických informačních systémů pro efektivní monitoring výskytu infekčních onemocnění k identifikaci a hodnocení epidemiologických hrozeb

Zařazení cíle vychází z potřeby posílit schopnost zdravotního systému efektivně reagovat na měnící se epidemiologickou situaci. Moderní elektronické nástroje umožňují včasné a přesné sledování výskytu infekčních onemocnění, což je zásadní pro rychlou identifikaci trendů, ohnisek i poklesu proočkovanosti. Na základě těchto dat lze cíleně plánovat preventivní opatření, optimalizovat očkovací strategie a efektivně alokovat zdravotnické zdroje. Cíl zároveň podporuje rozvoj epidemiologického výzkumu a přispívá k datově řízenému rozhodování v oblasti ochrany veřejného zdraví.

Obsah návrhu specifického cíle

Zavedení a rozvoj interoperabilních, real-time elektronických systémů pro sběr, sdílení a analýzu dat o infekčních onemocněních s cílem podpořit rychlou identifikaci epidemiologických hrozeb a optimalizaci preventivních a zásahových opatření.

Klíčové aktivity:

  • Modernizace a propojení stávajících informačních systémů v oblasti surveillance.
  • Zavádění systémů pro automatizovaný sběr dat z laboratoří a zdravotnických zařízení.
  • Vytváření analytických nástrojů pro modelování a predikci šíření nemocí.
  • Školení personálu v práci s digitálními epidemiologickými nástroji.
  • Podpora datově řízeného rozhodování na úrovni krajů i státu.
  • Napojení digitálního registru očkování na systémy zdravotních pojišťoven pro efektivní monitoring úhrad a proočkovanosti[li].

Gesce: MZD, ÚZIS, SZÚ, KHS.

Spolupráce: OS ČLS JEP, PZS, ZP 

Cílová skupina: odborná veřejnost a obecná populace

Seznam dílčích cílů

6.1.1

Zavést funkční a bezpečný systém automatizovaného elektronického hlášení infekčních onemocnění

Gesce: MZD, ÚZIS

Spolupráce: SZÚ, KHS, OS ČLS JEP, PZS (PLDD, VPL, LAB)

6.1.2

Integrovat klíčové poskytovatele zdravotních služeb do systému

Gesce: MZD, ÚZIS

Spolupráce:

6.1.3

Vytvořit propojení digitálního registru očkování na systémy zdravotních pojišťoven pro efektivní monitoring úhrad a proočkovanosti[lj].

Gesce: MZD, ÚZIS

Spolupráce: ZP

6.1.4

Vytvoření automatizovaných reportů o proočkovanosti včetně možnosti rozlišení na věkové skupiny, typ očkování (pravidelné, mimořádné, zvláštní, doporučené), rizikové skupiny (senioři, chronicky nemocní pacienti, těhotně ženy), profesní skupiny (zdravotníci, pracovníci v sociálních službách)

Gesce: ÚZIS, MZD

Spolupráce: SZÚ, KHS, OS ČLS JEP

6.1.5

Vybudovat kapacity a kompetence odborného personálu pro práci se systémem

Gesce: MZD

Spolupráce: KHS, SZÚ

6.1.6

Využívat data ze systému pro analýzu, hodnocení rizik a strategické rozhodování pro realizaci opatření.

Gesce: MZD, SZÚ, KHS

Spolupráce:

Indikátory

  1. Podíl poskytovatelů zdravotních služeb napojených na systém elektronického hlášení infekčních onemocnění. Podíl poskytovatelů zdravotních služeb napojených na systém elektronického hlášení očkování.
  2. Podíl zaměstnanců KHS, kteří absolvovali školení k používání národního systému elektronického hlášení infekcí a digitálního registru očkování.
  3. Vytvoření propojení digitálního registru očkování na systémy zdravotních pojišťoven pro efektivní monitoring úhrad a proočkovanosti.

Možné zdroje financování – Vlastní finanční prostředky zúčastněných institucí, EU grantové zdroje

Specifický cíl 6.2 – Provedení víceúčelových sérologických přehledů u vybraných onemocněné preventabilní očkování[lk][ll]

Důvod zařazení a obsah specifického cíle

Víceúčelové sérologické přehledy, prováděné v České republice od roku 1960, mají nejen dlouhou a významnou historii, ale jsou také klíčovým nástrojem v rámci surveillance infekčních nemocí. Tyto přehledy poskytují nenahraditelné informace o imunitním stavu populace, které se stávají zásadními pro rozhodování o intervencích v očkovacích programech a pro správné nastavení celkové očkovací strategie.

Až do konce 80. let byly sérologické přehledy prováděny každoročně. Následně, z důvodu vysokých organizačních nákladů, byly intervaly mezi těmito přehledy prodlužovány. Poslední přehledy se uskutečnily v roce 2013, a to pouze v omezeném rozsahu (spalničky, příušnice, pertuse a virová hepatitida B). Vzhledem k mnoha aktuálním změnám, jako je pokles proočkovanosti, nárůst migrace, snížená dostupnost lékařské péče a změny ve schématech očkování a použitých vakcínách, je nyní nezbytné tyto přehledy zopakovat. Navíc je doporučeno nastavit pravidelný systém jejich provádění v budoucnosti v předem stanovených intervalech, aby byly součástí národní očkovací strategie.

Cílem sérologických přehledů je na základě vyšetření krevních sér reprezentativního vzorku populace získat cenné informace o prevalenci protilátek proti původcům nákaz, přičemž se primárně zaměřují na onemocnění, proti nimž jsou v ČR prováděny očkovací programy. V poslední době však roste význam i zjištění přítomnosti protilátek proti původcům infekcí, které představují nová nebo opakující se zdravotní rizika (emerging and re-emerging diseases).

Důležité je, aby séro-epidemiologické přehledy obsahovaly nejen vyšetření séra na vybrané nemoci, ale také sběr základních demografických údajů, informací o prodělaných onemocněních[lm], která jsou předmětem přehledů, a údajů o očkování. Informace získané z těchto přehledů umožňují nejen ověřit účinnost prováděného očkování, ale také monitorovat tvorbu a přetrvávání protilátek po jednotlivých dávkách očkování, čímž lze hodnotit kvalitu očkovacích látek. Současně sledují přítomnost a dynamiku hladin protilátek[ln][lo] proti jednotlivým infekčním agens a jejich séroskupinám či sérotypům ve specifických věkových skupinách.

Sérologické přehledy tedy představují nedílnou součást surveillance infekčních nemocí, která zajišťuje ochranu veřejného zdraví. Umožňují efektivní a informované řízení očkovacích programů a přispívají k prevenci a zvládání infekčních onemocnění na celonárodní úrovni.

Obsah návrhu specifického cíle

Příprava podkladů pro realizaci celonárodních imunologických přehledů – a jejich následná realizace

V rámci zajištění aktuálních a přesných informací o imunitním stavu populace je klíčové systematicky připravit veškeré potřebné podklady pro realizaci celonárodních imunologických přehledů. Tyto přípravy zahrnují zejména:

  • Stanovení cílových skupin obyvatelstva, u nichž bude imunitní stav sledován.
  • Volbu vhodných metod odběru a laboratorního zpracování vzorků [lp](),
  • Zajištění etických a právních aspektů, včetně souhlasů účastníků a ochrany osobních údajů,
  • Technicko-organizační zabezpečení celého procesu, včetně logistiky odběrů, personálního zajištění a nastavení systému sběru, zpracování a vyhodnocení dat.

Následně budou imunologické přehledy v praxi realizovány s cílem zmapovat úroveň kolektivní imunity vůči vybraným infekčním onemocněním[lq], zejména těm, proti nimž je vedeno plošné očkování nebo u nichž existuje zvýšené riziko šíření.

Nastavení periodicity provádění imunologických přehledů na základě jejich výsledků

Po vyhodnocení výsledků imunologických přehledů bude možné stanovit optimální periodicitu jejich dalšího provádění. Ta se bude odvíjet od:

  • míry zjištěné kolektivní imunity v populaci,
  • dynamiky změn imunitního statusu v čase,
  • vývoje epidemiologické situace v ČR i ve světě,
  • nově dostupných vědeckých poznatků a technologických možností.

Na základě těchto faktorů bude nastavena buď pravidelná periodická realizace imunologických přehledů (např. každých 5 let), nebo jejich cílené provádění při výskytu nových zdravotních hrozeb či při změnách očkovací strategie.

Gesce: MZD, SZÚ, KHS 

Spolupráce – poskytovatelé zdravotních služeb (PL, PLDD, zdravotní laboratoře), zdravotní pojišťovny, odborné lékařské společnosti

Cílová skupina – obecná populace

Seznam dílčích cílů[lr]

Označení cíle

Cíl

Gesce

6.2.1

Výběr infekčních agens pro zajištění víceúčelových sérologických přehledů (SP) dle doporučení NIKO (a poradního sboru HH pro epidemiologii)

Gesce: MZD, SZÚ

Spolupráce: KHS, OS ČLS JEP

6.2.2

Vytvoření metodiky SP: prevalenční průřezová epidemiologická studie (observační studie)

Gesce: SZÚ

Spolupráce: MZD, KHS

6.2.3

Provedení víceúčelových sérologických přehledů

Gesce: PZS, LAB

Spolupráce: MZD, SZÚ, KHS

6.2.4

Vyhodnocení víceúčelových sérologických přehledů

Gesce: SZÚ,

Spolupráce: MZD, KHS, OS ČLS JEP

6.2.5

Návrh opatření na základě vyhodnocení víceúčelových sérologických přehledů

Gesce: MZD

Spolupráce: KHS, SZÚ, OS ČLS JEP

Indikátor – provedení víceúčelových sérologických přehledů.

Možné zdroje financování – státní rozpočet, ministerstvo zdravotnictví,

Odhadovaná finanční náročnost realizace – 30 mil. Kč

  1. Implementace NOS ČR

  1. Rámec implementace

Jak je již zmíněno v úvodní části NOS ČR 2025-2029, implementace s ohledem na nutnost prioritizace a posloupnost kroků probíhat na základě podrobně zpracovaných akčních plánů pokrývajících celé období (2025 až 2029). Rozdělení implementace na časově ohraničené implementační dokumenty („akční plány“) poskytne potřebnou míru detailu pro zpracování jednotlivých oblastí. První akční plán bude předložen ke schválení vedení MZD do 6 měsíců od schválení NOS ČR ze strany vlády ČR. Akční plány budou zpracovány ve spolupráci s příslušnými stakeholdery a následně předloženy po vnitroresortním připomínkovém řízení vedení MZD ke schválení (bližší postup viz kapitola Monitoring a vyhodnocování plnění cílů NOS ČR).

Každý akční plán bude blíže specifikovat dílčí cíle v rozpadu na jednotlivé aktivity, vždy s uvedením odpovědnosti, případně spoluodpovědnosti za plnění spolupracujících subjektů, časového harmonogramu plnění, odhadované finanční náročnosti plnění a preferovaného zdroje financování. Akční plán vždy obsahuje systém řízení změn a komunikační plán. Dílčí cíle, které budou v akčních plánech rozpracovány na jednotlivé aktivity, budou vycházet z návrhu dílčích cílů uvedených v NOS ČR. V reakci na aktuální vývoj však budou být moci doplněny také další dílčí cíle, které v NOS ČR obsaženy nejsou, ale které je třeba chápat jako nezbytné a žádoucí pro naplnění specifických a následně i strategických cílů stanovených v NOS ČR. Zacílení specifických a strategických cílů však bude při takovémto doplnění vždy respektováno.

Obecně lze rozdělit zajištění implementace NOS ČR do dvou základních částí:

  1. Podmínkou je zpracování prvního podrobného akčního plánu
  2. Samotná implementace – realizace aktivit na základě akčních plánů a jejich realizace

  1. Institucionální zabezpečení implementace NOS ČR[ls]

Hlavním koordinátorem plnění Strategie je poradní orgán ministerstva zdravotnictví – Národní imunizační komise.

Hlavním činností NIKO[lt] je příprava doporučení za účelem stanovení optimální strategie vakcinační politiky v České republice, směřující k vytvoření podmínek pro snížení nemocnosti infekčními onemocněními, které jsou preventabilní dostupnými vakcínami, dále zejména provádí:

  • formulaci dlouhodobé strategie vakcinační politiky ČR a návrh akčních plánů včetně konkrétních aktivit a intervencí,
  • předkládání strategických dokumentů ke schválení Ministerstvu zdravotnictví,
  • koordinaci spolupráce s odbornými společnostmi, poskytovateli zdravotních služeb, zdravotními pojišťovnami, vzdělávacími institucemi a dalšími subjekty zainteresovanými v oblasti očkování,
  • ve spolupráci s relevantními subjekty dohled nad realizací očkovacích programů a souvisejících projektů, včetně pravidelného hodnocení jejich dopadů,[lu]
  • ve spolupráci s odbornými národními institucemi, odbornými lékařskými společnostmi a vzdělávacími institucemi koordinaci informování a vzdělávání odborné i laické veřejnosti v oblasti přínosů očkování, bezpečnosti vakcín a prevence infekčních nemocí – zcela nezávisle na farmaceutickém průmyslu,
  • zajištění distribuce informací o činnosti, cílech a prioritách Národní očkovací strategie,
  • ve spolupráci s odbornými lékařskými společnosti přípravu návrhů legislativních a metodických opatření pro podporu a realizaci vakcinační politiky[lv],
  • formulaci odborných doporučení a podporu implementace národních vakcinačních standardů a schémat,

Klíčové instituce a subjekty zapojené do organizace očkování v ČR

Ministerstvo zdravotnictví je ústředním orgánem státní správy, který nese klíčovou odpovědnost za organizaci, řízení a dohled nad systémem očkování v České republice. Jeho úloha je strategická i operativní. MZD určuje národní očkovací strategii, stanovuje dlouhodobé cíle v oblasti prevence infekčních onemocnění a dbá na to, aby systém očkování odpovídal aktuálním epidemiologickým potřebám a byl v souladu s doporučeními mezinárodních organizací, jako jsou Světová zdravotnická organizace (WHO) nebo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Součástí působnosti ministerstva je tvorba a aktualizace právního rámce. Neméně důležitá je komunikační a edukační role MZD. Ministerstvo informuje veřejnost o výhodách očkování, koordinuje osvětové kampaně a vytváří informační materiály pro odborníky i laickou veřejnost. Dále spolupracuje s krajskými hygienickými stanicemi, Státním zdravotním ústavem, odbornými společnostmi, zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb s cílem zabezpečit kvalitní a efektivní realizaci očkování v terénu.

Státní zdravotní ústav hraje klíčovou roli v oblasti ochrany veřejného zdraví. Jako odborná vědecká instituce provádí komplexní epidemiologický dohled nad výskytem infekčních onemocnění, sleduje proočkovanost populace a analyzuje data s cílem včas identifikovat rizika a trendy. SZÚ vydává odborná doporučení v oblasti infekčních nemocí, kterým lze předejít očkováním, a podílí se na vytváření národních strategií prevence. Je zapojen do mezinárodního monitoringu epidemiologické situace a zajišťuje spolupráci mezi Českou republikou a Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), a to prostřednictvím kontaktních bodů (National Focal Points a Operational Contact Points) pro specifické oblasti veřejného zdraví, jako jsou chřipka, infekční hepatitidy, nemoci přenášené vodou, potravinami nebo vektory, a nově se objevující infekce. Díky své publikační a vzdělávací činnosti SZÚ zároveň podporuje informovanost odborné i laické veřejnosti a přispívá ke zvyšování kvality a účinnosti očkovacích programů v ČR.

Krajské hygienické stanice zajišťují regionální dohled nad očkováním, komunikaci s poskytovateli zdravotní péče a řešení mimořádných situací spojených s ohrožením veřejného zdraví na regionální úrovni.

Zdravotní pojišťovny představují klíčového partnera státu při naplňování cílů Národní očkovací strategie. Jejich odpovědnost spočívá v zajištění dostupnosti, motivace a podpory pojištěnců k očkování prostřednictvím systémových nástrojů veřejného zdravotního pojištění, informovanosti a cílené prevence.

V rámci své gesce pojišťovny:

  • zajišťují úhradu očkování podle platné legislativy a zdravotně pojistných plánů,
  • vytvářejí motivační a edukační programy, které podporují proočkovanost jednotlivých cílových skupin,
  • zapojí se do informačních a komunikačních kampaní zaměřených na zvýšení důvěry veřejnosti v očkování,
  • poskytují data a analýzy pro účely hodnocení efektivity očkovacích programů a plánování kapacit,

Tato komplexní spoluúčast zdravotních pojišťoven na realizaci strategie zajišťuje, že očkování je vnímáno nejen jako medicínský zákrok, ale jako součást moderní a odpovědné zdravotní péče, dostupné a podpořené na všech úrovních systému.

Česká vakcinologická společnost ČLS JEP je odbornou lékařskou společností České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, která se zaměřuje na oblast očkování. Vydává odborná stanoviska a doporučení [lw]pro lékaře a zdravotníky týkající se očkování. Kromě toho se podílí na vzdělávání odborné veřejnosti, organizuje konference a školení a poskytuje informace pro širokou veřejnost. ČVS také aktivně spolupracuje s vládními institucemi a mezinárodními organizacemi na tvorbě očkovacích politik a strategií. Tímto způsobem přispívá k zajištění vysoké úrovně proočkovanosti a ochraně veřejného zdraví v ČR.

Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP (dále jen „SEM“) sdružuje pracovníky ve zdravotnictví, kteří se zabývají výzkumem, epidemiologií, laboratorní prací či klinickou medicínou.

Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP (dále jen „SVL“), Sdružení praktických lékařů ČR (dále jen „SPL ČR“), Odborná společnost praktických dětských lékařů ČLS JEP (dále jen „OSPDL“) a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost České republiky (dále jen „SPL DD“) - plní roli v oblasti edukace očkujících lékařů, kteří zajišťují očkování a pomáhají zvýšit povědomí očkujících lékařů ve všech uvedených oblastech, připomínkují Metodický postup k vykazování očkování vydávaný zdravotními pojišťovnami, jsou připomínkujícími místy vydávané legislativy pro oblast očkování.

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) působí v oblasti očkování jako centrální poskytovatel dat, analytik a správce zdravotnických informačních systémů. Pravidelně shromažďuje a zveřejňuje statistiky o proočkovanosti populace, a to jak u povinných, tak nepovinných očkování, rozčleněné podle věku, krajů a dalších demografických ukazatelů. Tyto údaje slouží nejen jako podklad pro odbornou veřejnost, ale také pro tvorbu státní očkovací politiky, plánování kampaní a úpravy očkovacího kalendáře. ÚZIS spravuje NRHZS, který eviduje očkování provedená v rámci veřejného zdravotního pojištění, a je součástí širšího NZIS. V rámci podpory digitalizace zdravotnictví se podílí na rozvoji elektronických systémů pro záznam očkování, například prostřednictvím elektronické zdravotní dokumentace a tzv. EZ karty, která poskytuje občanům i zdravotníkům přehled o absolvovaných očkováních.

  1. Monitoring a vyhodnocování plnění cílů NOS ČR[lx]

Platnost strategie je pro období let 2025 až 2029 a jejími realizačními nástroji jsou akční plány vytvořené pro období 2025–2027 a 2028–2029. Hodnocení plnění aktuálního akčního plánu bude probíhat průběžně v rámci jednání Národní imunizační komise.

Základní zdroje dat pro hodnocení Strategie jsou Státní zdravotní ústav, regionální orgány ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice)., Ústav zdravotnických informací a statistiky, Státní ústav pro kontrolu léčiv, zdravotní pojišťovny.

Vzhledem k tomu, že se jedná o širokou problematiku vyžadující mezisektorovou spolupráci, budou pro vyhodnocené výstupů využita i data dalších subjektů, jako jsou například odborné společnosti ČLS JEP, Hospodářská komora a Asociace poskytovatelů sociálních služeb či jiných adekvátních institucí. Komplexní vyhodnocení realizace strategie proběhne v roce 2030 do 6 měsíců od jejího ukončení. Následně bude připravena navazující Strategie zohledňující výstupy z provedeného vyhodnocení.

Hlavními indikátory pro hodnocení plnění Strategie jsou v oblasti proočkovanosti:

Indikátor

Aktuální stav

(2024)

Cílový stav (2029)

Ideální stav

Pravidelné očkování dětí proti MMR – základní očkovací schéma (2 dávky)

85 %

90 %

95-97 %

Pravidelné očkování dětí proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae typu b

93 %

95 %

95-97 %

Přeočkování proti černému kašli, záškrtu a tetanu v rámci pravidelného očkování

90 %

95 %

95-97 %

Proočkovanost proti HPV – dívky

69 %

75 %

90 %

Proočkovanosti proti HPV – chlapci

43 %

70 %

90 %

Proočkovanost u osob starších 65 let u chřipky

25 %

50 %

75 %

Proočkovanost proti chřipce u klientů zařízení sociálních služeb

55 %

70 %

75 %

Proočkovanost u osob starších 65 let s vybranými závažnými chronickými onemocněními

30 %

50 %

75 %

Proočkovanosti proti klíšťové encefalitidě

33 %

50 %

  1. Předpoklady úspěšné realizace NOS ČR[ly]

Úspěšná realizace Národní očkovací strategie je podmíněna splněním několika klíčových předpokladů, které společně vytvářejí stabilní rámec pro dosažení stanovených cílů. Zcela zásadní je především politická vůle k prosazení a podpoře Strategie, která vytváří prostor pro systematickou a dlouhodobou realizaci opatření v oblasti očkování.

Neméně důležité je zajištění dostatečných finančních prostředků, které umožní nejen samotnou realizaci očkovacích programů, ale také jejich průběžné vyhodnocování, informační kampaně a zajištění potřebné infrastruktury.

Důležitým předpokladem je rovněž vůle jednotlivých zainteresovaných aktérů (stakeholderů) ke změnám. To zahrnuje jak instituce veřejné správy, tak odborné společnosti, zdravotní pojišťovny, poskytovatele zdravotních služeb i další partnery napříč sektory. Bez jejich aktivní spolupráce a otevřenosti vůči novým přístupům není možné dosáhnout systémových změn.

Realizace Strategie si také vyžádá prosazení nezbytných legislativních úprav, které umožní implementaci nových nástrojů, zjednoduší administrativní postupy a podpoří efektivní řízení očkovacích programů.

V neposlední řadě je klíčová intenzivní a cílená komunikace[lz], která zajistí širokou podporu veřejnosti, odborné obce i institucí. Právě transparentní a důvěryhodná komunikace o přínosech očkování a plánovaných změnách je zásadní pro posílení akceptace a aktivní účasti obyvatel na očkovacích programech.[ma]

  1. Řízení rizik [mb]

Součástí implementace NOS ČR je i proces řízení rizik. V rámci každého akčního plánu je zpracován registr rizik, jehož cílem je poskytnout přehled všech podstatných rizik spojených s implementací NOS ČR. Registr rizik je zpracován v rozlišení dle významnosti rizik jako součinu pravděpodobnosti výskytu a dopadu rizika[22] U každého rizika je rovněž uveden popis realizace opatření ke snížení jeho významnosti.

Implementace probíhá v neustále se měnícím prostředí, a tak je nutné registr rizik průběžně aktualizovat, a to minimálně jednou ročně jako součást ročního či celkového vyhodnocení akčních plánů. Součástí je vždy i vyhodnocení plnění nápravných opatření přijatých v průběhu daného roku.

Registr rizik je projednán jako součást ročního či celkového vyhodnocení akčního plánu ze strany NIKO. To je následně schvalováno vedením MZD.

V průběhu implementace jsou vlastníky rizik prováděna navržená nápravná opatření. Řízení rizik je kontinuálním procesem, proto v případě, že v průběhu roku je některým subjektem zapojeným do implementace identifikováno dle jeho názoru kritické riziko (tj. riziko se stupněm významnosti v rozmezí 15–25), je tento subjekt povinen informovat o něm koordinátora NOS ČR.

  1. Spolupráce a komunikace

Klíčový pro implementaci navržené NOS ČR je i komunikační plán. Komunikační plán nastavuje způsob komunikace o průběhu implementace strategického dokumentu, tj. o realizaci soustavy cílů prostřednictvím dosahování konkrétních výstupů a výsledků ve vztahu k cílovým skupinám komunikace. Těmi jsou v případě NOS ČR ostatní ministerstva, kraje, zdravotní pojišťovny, vzdělávací instituce a zejména odborná a laická veřejnost. Komunikace ve vztahu k cílovým skupinám by měla být pravdivá, maximálně efektivní a měla by využívat moderní komunikační prostředky.

Za realizaci komunikačního plánu je odpovědný koordinátor NOS ČR ve spolupráci s tiskovým odborem MZD. Komunikační plán je pravidelně aktualizován (1x ročně v rámci ročního či celkového vyhodnocení příslušného akčního plánu), aktualizace je předkládána následně ke schválení vedením MZD.

Rámcově je stanoven následující komunikační plán:

INFORMOVÁNÍ CÍLOVÝCH SKUPIN O SCHVÁLENÍ NOS ČR

OBSAH

  • důvody vzniku NOS ČR a akčního plánu
  • vize a cíle NOS ČR
  • klíčové dílčí cíle
  • očekávané výstupy, výsledky a přínosy

HARMONOGRAM

  • po schválení vládou NOS ČR a Akčního plánu 2025–2029 vedením MZD

FORMA

  • články v odborných časopisech
  • informace na webových stránkách MZD, popř. dalších relevantních webech
  • představení NOS ČR na relevantních pracovních platformách, relevantních radách vlády apod.

INFORMOVÁNÍ CÍLOVÝCH SKUPIN O PŘÍPRAVĚ A SCHVÁLENÍ AKČNÍCH PLÁNŮ NA DALŠÍ OBDOBÍ

OBSAH                  

  • důvody vzniku akčního plánu
  • klíčová opatření a aktivity realizované na základě předchozího akčního plánu
  • očekávané výstupy a výsledky

HARMONOGRAM

  • před začátkem platnosti akčního plánu

FORMA

  • články v odborných časopisech
  • informace na webových stránkách MZD, popř. dalších relevantních webech
  • představení akčních plánů na relevantních pracovních platformách, konferencích, relevantních radách vlády apod.

INFORMOVÁNÍ CÍLOVÝCH SKUPIN O KLÍČOVÝCH VÝSTUPECH A VÝSLEDCÍCH IMPLEMENTACE NOS ČR A JEDNOTLIVÝCH AKČNÍCH PLÁNŮ

OBSAH

  • dosažené výstupy, popř. výsledky NOS ČR
  • roční a celková vyhodnocení jednotlivých akčních plánů

HARMONOGRAM

  • průběžně během celého období platnosti NOS ČR

FORMA

  • články v odborných časopisech
  • informace na webových stránkách MZD, popř. dalších relevantních webech a prostřednictvím newsletterů
  • představení výstupů a výsledků NOS ČR na relevantních pracovních platformách, konferencích a dalších platformách
  • představení na sociálních sítích (X, Facebook)

  1. Odhadované finanční nároky [mc]– možné zdroje financování

Finanční nároky[md] spojené s realizací Národní očkovací strategie České republiky zahrnují několik klíčových oblastí financování, jako jsou nákup vakcín, logistika distribuce, informační kampaně, personální zabezpečení, digitální infrastruktura a monitorování. Možné zdroje financování mohou zahrnovat:

  • Státní rozpočet – prostředky alokované prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstvy zdravotnictví ČR.
  • Veřejné zdravotní pojištění – hrazení vakcín a souvisejících služeb (např. aplikace vakcíny) prostřednictvím zdravotních pojišťoven.
  • Soukromý sektor – možná spoluúčast zaměstnavatelů na financování očkování pro své zaměstnance.

Bližší specifikace finanční náročnosti bude součástí jednotlivých návazných IP, které budou vytvářeny za spolupráce se všemi relevantními aktéry a spolupracujícími subjekty uvedenými v NOS ČR po jeho schválení. V rámci těchto IP budou nastavena konkrétní opatření a aktivity, a to v oblasti způsobu a rozsahu jejich implementace, nastavení odpovědností jednotlivých stakeholderů za jejich implementaci, ale i zdrojů a předpokládaných potřebných finančních prostředků.

Avšak s ohledem na fakt, že základním cílem strategie je zajistit zdravou a dobře chráněnou populaci prostřednictvím vysoké proočkovanosti, tak by většina aktivit by měla být pokryta ze stávajících rozpočtových kapitol alokovaných na zajištění očkování, a to konkrétně na zajištění pravidelného očkování nebo dobrovolného očkování rizikových skupin (např. chřipka), kde je s ohledem na dopady nejen zdravotní, ale i ekonomické nejvíce strategie cílena. Co se týče zavadění nových očkovacích látek pro účely národního programu očkování do systému hrazení, tak tomuto vždy bude předcházet komplexní hodnocení dopadů, včetně hodnocení nákladové efektivity a celkové přínosnosti. Samozřejmostí tohoto hodnocení bude i finanční kalkulace dopadů a finančních úspor. S náklady na uvedený rámec, lze tedy počítat primárně pro zajištění komunikační strategie, ve formě přípravy edukačních materiálů, rozvoje současných vzdělávacích a edukačních platforem (např. Národní zdravotnický informační portál), provedení sociologických studií, dále pro zajištění rozvoje elektronických systému a pro zajištění provedení serologických přehledů. V případě rozvoje elektronických systémů pro sledování proočkovanosti a real time monitoring se předpokládá využití zdrojů financování z grantových zdrojů.

Odhad nákladů na jednotlivé aktivity, které nejsou finančně standardně pokryty

Položka

Popis

Odhadované náklady (Kč)

1. Komunikační kampaň vícefázová[me])

Vytvoření strategie, obsah, vizuály, workshopy, semináře

TV, rádio, online, tisk, bannery.

20–25 mil.

Připomínání, reakce na dezinformace,

Zaměření na specifické skupiny (např. rodiče, senioři), úspěšné příběhy, evaluace.

Diskuse, setkání s odborníky, semináře, workshopy, dny zdraví.

Celkové náklady

2. Sociologické studie (vstupní + výstupní)

Rodiče (vstupní a hodnotící fáze)

Zmapování postojů k očkování, hlavní bariéry, dezinformace, zdroje nedůvěry; po kampani měření změn v postojích a vlivu komunikace.

2 mil.

Chronicky nemocní a senioři (vstupní a hodnotící fáze)

Výzkum motivací, dostupnosti informací a zdravotnických doporučení; evaluace, zda došlo ke zlepšení informovanosti a ochotě se očkovat.

2 mil.

Zdravotníci a pracovníci v sociálních službách (vstupní a hodnotící fáze)

Analýza profesních postojů k očkování, role ve zprostředkování informací, změna jejich důvěry a ochoty očkování aktivně doporučovat.

2 mil.

Zaměstnavatelé a zaměstnanci

Cílem je zmapovat postoje zaměstnanců i zaměstnavatelů k očkování na pracovišti, ochotu zaměstnavatelů nabízet očkování jako benefit, obavy, bariéry a motivace

1 mil.

Celkové náklady

8 mil.

3. Serologické přehledy

Reprezentativní sběr vzorků

Odběr biologických vzorků (krev) ve spolupráci s poskytovateli zdravotních služeb.

30 mil.

Laboratorní analýzy a zpracování

Detekce a kvantifikace hladin protilátek proti vybraným infekcím.

Zpráva, odborná interpretace

Statistická analýza dat podle věku, regionu a dalších proměnných; tvorba výstupů, doporučení pro zdravotní politiku.

Celkové náklady

4. Tvorba VAXkompas

Analýza potřeb a návrh obsahu

Fokusní skupiny, návrh struktury, expertní konzultace (SZÚ, PL).

5 mil.

Tvorba obsahu (texty, videa, infografiky, podpora komunikace)

Odborné články, odpovědi na mýty, edukativní scénáře, školení, rychlé odpovědi na časté dotazy pacientů (FAQ, chatbot.)

Školící modul pro zdravotníky (e-learning)

Modul pro školení zdravotníků.

Celkové náklady

CELKEM ZA VŠECHNY POLOŽKY

63–68 mil.

  1. Seznam příloh

Příloha č. 1 – Členění očkování

Příloha č. 2 – Očkovací program a termíny očkování

Příloha č. 3 - Analýza proočkovanosti proti vybraným infekčním onemocněním včetně dostupného mezinárodního srovnání

Příloha č. 1 – členění očkování [mf]

Pravidelné očkování

Legislativní ukotvení

Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Úhrada

Pravidelná očkování včetně přeočkování jsou pojišťovnou plně hrazena, pokud je osoba očkována stanovenou vakcínou. V opačném případě hradí pojišťovna jen cenu aplikace, nikoli vakcínu, tu si musí zaplatit klient (zákonný zástupce dítěte).

Rozsah

Očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, přenosné dětské obrně, virové hepatitidě B, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae b, spalničkám, příušnicím, zarděnkám, pneumokokovým onemocněním a u rizikových skupin proti tuberkulóze.

Zajištění

Očkování probíhají u PLDD, pediatra nebo VPL podle očkovacího kalendáře v termínech stanovených vyhláškou. Není-li možné provést pravidelné očkování ve stanovených termínech z důvodu zdravotního stavu osoby, který vylučuje podání očkovací látky, provede se takové očkování i v pozdějším věku.

Zvláštní očkování

Legislativní ukotvení

Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, zákon č. 258/2000 Sb.,

Úhrada

Vakcína je hrazena ze státního rozpočtu a pojišťovna hradí aplikaci; pro klienta je tedy očkování bezplatné.

Rozsah

Očkování proti virové hepatitidě A a virové hepatitidě B, proti vzteklině a proti spalničkám. Je prováděno u osob vystavených riziku příslušné infekce.

Zajištění

Očkování provádějí PZS v oborech infekční lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost, všeobecné praktické lékařství nebo hygiena a epidemiologie, poskytovatelé pracovnělékařských služeb a zdravotní ústavy.

Mimořádné očkování

Legislativní ukotvení

Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, zákon č. 258/2000 Sb.,

Úhrada

Vakcína je hrazena ze státního rozpočtu a pojišťovna hradí aplikaci; pro klienta je tedy očkování bezplatné.

Rozsah

očkování fyzických osob k prevenci infekcí v mimořádných situacích. Konkrétním příkladem je očkování proti virové hepatitidě A.

Zajištění

Očkování provádějí PZS v oborech infekční lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost, všeobecné praktické lékařství nebo hygiena a epidemiologie, poskytovatelé pracovnělékařských služeb a zdravotní ústavy.

Očkování při úrazech

Legislativní ukotvení

Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, zákon č. 258/2000 Sb., zákon č. 48/1997 Sb.

Úhrada

Vakcína i aplikace je hrazena z veřejného zdravotního pojištění a pojišťovna hradí aplikaci; pro klienta je tedy očkování bezplatné.

Rozsah

Očkování při úrazech, poraněních, nehojících se ranách a před některými léčebnými výkony, a to proti tetanu a proti vzteklině,

Zajištění

Očkování proti tetanu při poraněních a nehojících se ranách provádějí poskytovatelé zdravotních služeb, kteří ošetřují poranění nebo nehojící se ránu, popřípadě PZS eb v oboru PLDD nebo VPL nebo poskytovatelé pracovnělékařských služeb. Očkování proti vzteklině po poranění zvířetem podezřelým z nákazy vzteklinou provádějí lékaři antirabických center při vybraných infekčních odděleních nemocnic.

Očkování na žádost fyzické osoby

Legislativní ukotvení

Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, zákon č. 258/2000 Sb., 48/1997 S.b.

Úhrada

Fyzická osoba, příspěvek zdravotní pojišťovny nebo zaměstnavatel

Rozsah

Zahrnují očkování, která nejsou zařazena mezi pravidelná, ale jsou doporučena ČVS, například proti pneumokokovým infekcím, chřipce, infekcím HPV, meningokokovým infekcím, klíšťové encefalitidě a dalším.

Zajištění

Očkování provádějí PZS v oborech infekční lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost, všeobecné praktické lékařství nebo hygiena a epidemiologie, poskytovatelé pracovnělékařských služeb a zdravotní ústavy. 

Příloha č. 2. - Očkovací program a termíny očkování[23] [24]

[mg]

Příloha č. 3 – Analýza proočkovanosti proti vybraným infekčním onemocněním včetně dostupného mezinárodního srovnání[mh] 

  1. Proočkovanost proti chřipce

Celková proočkovanost proti chřipce se v ČR pohybuje dlouhodobě na velmi nízké úrovni, poslední data hovoří o 7 až 8% proočkovanosti celé populace, což v mezinárodním srovnání nás řadí velmi nízko. U zvláštně sledované skupiny, tj. u osob starších 65 let je proočkovanost 25 %, což je stále velmi výrazně nejen pod průměrem EU, který je 45 %[25], ale zejména pod doporučenou hodnotou strategického rámce WHO, EK a ECDC, který nabádá k dosažení 75 % proočkovanosti nejen u vyšších věkových skupin obyvatel, ale pokud možno i u dalších ohrožených skupin uvedených. [26]  Stejně tak zaostává ČR i ve srovnání s řadou zemí EU viz poslední známá data o proočkovanosti v této věkové skupině z let 2022 a 2023, prezentované na webových stránkách OECD.[27] Nejvyšší proočkovanosti u osob starších 65+ dosahují dlouhodobě země severní, jižní a západní Evropy. ČR se pak řadí do společnosti zemí bývalého východního bloku.  

Graf č. 5 - Proočkovanost proti chřipce ve věkové skupině 65 let, EU + UK + Norsko, 2022, zdroj: OECD

Graf č. 6 - proočkovanost proti chřipce ve věkové skupině 65 let, EU + Norsko, 2023, zdroj: OECD

Pozitivní není ani pohled na proočkovanost u osob se závažným chronickým onemocněním plic, kardiovaskulárního systému, ledvin a s diabetem. Proočkovanost u této rizikové skupiny z pohledu závažnosti průběhu onemocnění je sice vyšší než proočkovanost celková u skupiny osob starších 65 let, ale nikoliv výrazně, jelikož dosahuje hodnoty 30 %. Přitom očkování proti chřipce má například velmi významný vliv na prevenci infarktu myokardu u osob s kardiovaskulárním onemocněním a snižuje riziko vzniku infarktu, jak popisuji četné studie a je tak proto jednoznačně těmto rizikovým skupinám doporučováno.[28] 

Díky propojení dat Národního registr hrazených zdravotních služeb (NRHZS) a Národního sociálního informačního systém (NSIS) je možné sledovat i proočkovanost u klientů pobytových sociálních služeb, a zde sledujeme u klientů starších 65 let významně vyšší hodnoty ve srovnání se skupinou osob starších 65 let mimo tato zařízení, jelikož proočkovanost klientů je vyšší než 55 %, což představuje více než dvojnásobně vyšší proočkovanost.  

  1. Proočkovanost proti infekcím způsobeným lidským papilomavirem (HPV)

Očkování bylo v České republice zahájeno v roce 2006, kdy byla registrována první vakcína na 4valentní bázi. O rok později byla v České republice zavedena do distribuce 2valentní vakcína. Očkování bylo dostupné zájemcům, kteří si ho hradili z vlastních finančních prostředků. Počínaje dubnem 2012 bylo očkování u dívek ve věkové skupině 13-14 let zařazeno do režimu zákona č. 48/1997 tzn. do režimu nepovinných očkování plně hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění. V roce 2018 bylo dané očkování ve stejném režimu umožněno také 13letým chlapcům, čímž se Česká republika zařadila mezi první evropské státy, které k tomuto kroku přistoupily.

Celková proočkovanost primo vakcinovaných dívek dosáhla v roce 2012 hodnoty 74,2 %, nicméně v dalších letech došlo k jejímu poklesu na hodnoty v rozmezí od 73,7 % (rok 2013) do 62,4 % (rok 2018). Poslední dostupná data za rok 2022 dokládají proočkovanost na úrovni 69,9 %.

Podle krajů byla v období let 2012-2022 zjištěna nejvyšší proočkovanost, s výjimkou jednoho roku, v Ústeckém kraji, a to o hodnotách mezi 69,4 % (v roce 2019) a 79,6 % (v roce 2013). Naopak prakticky kontinuálně nejnižší proočkovanost primo vakcinovaných dívek vykázal Zlínský kraj (v rozmezí od 48,9 % v roce 2016 do 63,1 % v roce 2022).

Celková proočkovanost chlapců vykazuje, na rozdíl od dívek, opačný – kontinuálně vzrůstající trend. Zatímco v roce 2018 činila 31,1 %, v roce 2022 měla hodnotu 47,5 %. Také u toho očkování je v období let 2018 až 2022 nejvyšší proočkovanost zjištěna v Ústeckém kraji (od 41,7 % v roce 2018 do 56,3 % v roce 2022).

Ve srovnání s ostatními zeměmi patří ČR na rozdíl od chřipky mezi země patřící do skupiny zemí s vyšší proočkovaností, avšak stále poměrně daleko za doporučeným cílem Evropského plánu boje proti rakovině, tj.  do roku 2030 dosáhnout 90% proočkovanosti proti HPV u dívek před dosažením věku 15 let ve všech členských státech (a u chlapců v zemích, které se v programu očkování proti HPV zaměřují na chlapce).

Graf č. 7 - Proočkovanost proti infekcím (HPV) u 13letých dívek v letech 2015–2022 – primovakcinace, Zdroj: NRHZS 2010 –2023, ISIN červenec 2023 - 2024

Graf č. 8 - Proočkovanost proti lidskému papilomaviru (HPV) u 13letých chlapců v letech 2018–2022 – primovakcinace, Zdroj: NRHZS 2010–2023, ISIN červenec 2023–2024

  1. Proočkovanost pro spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR[mi])

Podle údajů Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) se v letech 2010–2022 pohybovala proočkovanost české populace alespoň jednou dávkou vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) mezi 89,2 % (v roce 2022) a 98,4 % (v roce 2016). Znepokojivý je však dlouhodobý pokles proočkovanosti druhou dávkou vakcíny, která se v ČR stabilně drží kolem 85 %, což je výrazně pod doporučovanou hranicí 95 % potřebnou k dosažení kolektivní imunity.​

Tento trend není ojedinělý pouze pro Českou republiku. V mnoha evropských zemích došlo v posledních letech k poklesu proočkovanosti, což vedlo k nárůstu výskytu spalniček. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) a UNICEF bylo v roce 2024 v evropském regionu hlášeno 127 350 případů spalniček, což je dvojnásobek oproti roku 2023 a nejvyšší počet od roku 1997. Děti mladší pěti let tvořily více než 40 % těchto případů, přičemž více než polovina infikovaných vyžadovala hospitalizaci a bylo zaznamenáno 38 úmrtí. ​

 

Mezi nejvíce zasažené země patří Rumunsko, které v roce 2024 hlásilo 30 692 případů spalniček, následované Kazachstánem s 28 147 případy. V rámci Evropské unie bylo mezi únorem 2024 a lednem 2025 hlášeno 32 265 případů spalniček. Nejvyšší počty případů byly zaznamenány v Rumunsku (27 568), Itálii (1 097), Německu (637), Belgii (551) a Rakousku (542). Znepokojivě vysoký podíl případů (86,5 %) byl právě mezi neočkovanými jedinci. ​

Graf č. 9 - Proočkovanost alespoň 1 dávkovou vakcíny proti MMR (spalničky, zarděnky, příušnice) u dětí narozených v letech 2011–2022*, Zdroj: NRHZS 2010–2023, ISIN červenec 2023–2024

Graf č. 10 - Proočkovanost 2 dávkami vakcíny proti MMR (spalničky, zarděnky, příušnice) u dětí narozených v letech 2011–2018*, Zdroj: NRHZS 2010–2023, ISIN červenec 2023–2024

*data za rok 2018 ještě nejsou kompletní, jelikož děti narozené v druhé polovině roku nemají dostatečně dlouhou dobu sledování.

Srovnání vývoje proočkovanosti proti MMR v zemích EU, mezi lety 2019 a 2023, zdroj: ECDC

  1. Proočkovanost hexavakcínou (proti záškrtu, tetanu, černému kašli, virové hepatitidě B, přenosné dětské obrně a proti invazivním onemocněním způsobeným Haemophilus influenzae)

Podle dat NRHZS se celková proočkovanost alespoň jednou dávkou u dětí narozených v letech 2015 až 2022 pohybovala v intervalu od 94,1 % (rok 2015) do 97 % (rok 2021) a až na nízký počet výjimek v určitých letech vykazuje vzrůstající trend.  

Graf č. 11 - Proočkovanost 1 dávkou hexavakcíny (proti záškrtu, tetanu, černému kašli, virové hepatitidě B, přenosné dětské obrně a proti invazivním onemocněním způsobeným Haemophilus influenzae) u dětí narozených v letech 2015–2022, Zdroj: NRHZS 2010–2023, ISIN červenec 2023–2024

  1. Proočkovanost 5letých dětí proti záškrtu, tetanu a černému kašli

Podle dat NRHZS se proočkovanost 5letých dětí v rámci přeočkování proti záškrtu, tetanu a černému kašli narozených v letech 2011 až 2018 pohybovalo okolo hodnoty 90 %, s tím, že stejně jako v případě očkování alespoň jednou dávkou hexavakcíny má stoupající trend, i když velmi mírný, jak znázorňuje níže graf proočkovanosti.  

Graf č. 12 – vývoj proočkovanosti dětí, kteří v daném roce dosáhli 5 let a byly očkovány v daném nebo následujícím kalendářním roce (%)

  1. Proočkovanost 10letých dětí proti záškrtu, tetanu, černému kašli a přenosné dětské obrně

Podle dat NRHZS se proočkovanost 10letých dětí v rámci přeočkování proti záškrtu, tetanu, černému kašli a přenosné dětské obrně narozených v letech 2011 až 2018 pohybovalo okolo hodnoty 90 %, s tím, že stejně jako v případě očkování alespoň jednou dávkou hexavakcíny má stoupající trend, i když velmi mírný, jak znázorňuje níže graf proočkovanosti.

Graf č. 13 – vývoj proočkovanosti dětí, kteří v daném roce dosáhli 10 let a byly očkovány v daném nebo následujícím kalendářním roce (%).

[1] Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice - 2023 | Produkty

[2] Chřipka vedle zdravotních důsledků připraví ročně českou ekonomiku o 27 miliard - Hospodářská Komora

[3] Chřipka s pneumonií – SystemShop – VZP ČR

[4] zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

[5] Registrace léčiv – SÚKL

[6] Metodický postup k vykazování očkování od 14. 11. 2024 - VZP ČR

[7] Co je farmakovigilance – SÚKL

[8] Hlášení podezření na nežádoucí účinky léčivého přípravku

[9] Očkování | NZIP

[10] report.knit

[11] Rakovina děložního čípku: co to je? | NZIP

[12] Kamenský V, Dostálek L, Rožánek M, Tichopád A, Prymula R, Šarkanová I. Burden of HPV-induced diseases and cost effectiveness of catch-up vaccination in Czech Republic: a model-based study. BMC Public Health. 2025 Feb 5;25(1):481. doi: 10.1186/s12889-025-21599-6. PMID: 39910575; PMCID: PMC11800564.

[13] The effects of the national HPV vaccination programme in England, UK, on cervical cancer and grade 3 cervical intraepithelial neoplasia incidence: a register-based observational study,Falcaro, Milena et al.The Lancet, Volume 398, Issue 10316, 2084 - 2092

[14] The projected timeframe until cervical cancer elimination in Australia: a modelling study Hall, Michaela T et al.

The Lancet Public Health, Volume 4, Issue 1, e19 - e27

[15] Doporučení Rady o nádorových onemocněních, jimž lze předcházet

[16] Seasonalflu vacc coverage and recommendations - 26 Nov.pdf

[17] Vaccine Scheduler | ECDC

[18] EZKarta | NZIP

[19] Přehled očkovacích míst

[20] Datové souhrny: Preventivní prohlídky u praktických ... | NZIP

[21] Zdravotní péče | Statistika

[22] Dopad i pravděpodobnost rizik byly hodnoceny v pětibodové škále, kdy hodnota 1 představuje malý dopad, resp. velmi malou pravděpodobnost, a hodnota 5 velký dopad, resp. velmi vysokou pravděpodobnost. Zjištěné hodnoty byly zprůměrovány. Od součinu průměrné hodnoty pravděpodobnosti a průměrné hodnoty dopadu je odvozena významnost rizika, která se může pohybovat v rozmezí 1–25. Dle výsledku hodnocení byla rizika rozčleněna do tří skupin dle významnosti na:

• rizika velmi významná (15–25);

• rizika středního významu (7–14,99);

• rizika nízkého významu (1–6,99).

[23] vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů

[24] https://www.nzip.cz/doc/ockovaci-kalendar-pro-deti-2024-11-19-tisk.pdf

[25] European Centre for Disease Prevention and Control. Survey report on national seasonal

influenza vaccination recommendations and coverage rates in EU/EEA countries. Stockholm: ECDC; 2024.

[26] Doporučení Rady ze dne 22. prosince 2009 o očkování proti sezónní chřipceText s významem pro EHP

[27] Influenza vaccination rates | OECD

[28] Studies Suggest Influenza Virus Infection Raises the Risk of Heart Attack | Influenza (Flu) | CDC

[a]Prosím, neopravujte jim tam hrubky a překlepy. Od toho tady nejsme, abychom to psali za ně. My nejsme autoři ani konzultanti. My jsme oponenti.

[b]Mimochodem tyhle žvásty nejsou pro nikoho závazné, je to vaše tělo a vaše zdraví! V tomto světě je garantována svobodná vůle a ani tito užiteční idioti systému (politici, úředníci, korporace) ji nemohou porušit! Proto jsou všichni nepřímo tlačeni a donucováni oklikou, aby souhlasili. Je to zcela na každém, zda podlehne nebo odolá!

[c]Mělo by se jmenovat Národní marketingová očkovací strategie

[d]Rovnou k podstatě očkování! Neexistuje vědecký důkaz o tom, že očkování funguje. Naprosto zásadně se neprovádí studie oproti placebu a neočkovaným jedincům! Naprostá většina nemocí zaznamenala obrovský pokles před začátkem očkovacích programů! Při výrobě vakcín se používají tkáně zvířat a potracených lidských plodů, zároveň se tam přidávají těžké kovy jako je rtuť, formaldehyd, polysorbát atd. Výsledný toxický koktejl má za účel člověka hned neusmrtit, ale pomalu mu poškodit fyzický a psychický vývoj, zejména u dětí! Je to středověké šarlatánství a náboženské dogma! A samozřejmě zdroj peněz pro všechny kdo v tom jedou!

[e]Proč je tato strategie potřebná, kdo o jejím vzniku rozhodl a proč? Materiál pracuje se základní tezí - čím vyšší proočkovanost obyvatelstva, tím zdravější obyvatelstvo. Autoři se ale neobtěžují tuto základní premisu ničím doložit. A proto je třeba strategii  odmítnout jako celek, dokud autoři nedoloží, o co výchozí premisu opírají.

Celkový počet reakcí: 6

Květka Z hor zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 08:19 dop.

Sarah janevim zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 13:15 odp.

Marcela M Satke zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 14:10 odp.

Tomáš Černý zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-16 11:22 dop.

Ferina 68 zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-17 09:20 dop.

Lukas Erben zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-23 10:18 dop.

[f]Lidé si podle vás mají nechat  vpravit do těla látku neznámého složení. Každá z těch látek má na tělo nepochybně jiný vliv. Jak určíte, že kombinace těchto látek ke pro každého člověka ta optimální? Kolik let a na kom se bude daná kombinace látek testovat? Na zdravých nebo nemocných? Nemůže kobinace cizirodých látek naopak oslabit imunitu člověka?

[g]Každá z těchto látek či jejích nosičů může oslabit imunitu člověka. Ale to asi tvůrce návrhu národní očkovací strategie zřejmě netrápí. Co lidská práva? Co právo rozhodnout si o svém zdraví sám? A nést důsledky svého rozhodnutí? Tím ale myslím čistě zdravotní důsledky, ne důsledky kdy jste omezení na svých právech, když se odmítnete podrobit, jako to bylo třeba za kovidu.

[h]Jako ITáka mě dost znepokojuje následující. Hodně se v dokumentu operuje s termíny jako "očkovací" či "digitální" registr, aniž by zde bylo uvedeno:

1) kdo tyto registry provozuje

2) kde a jak jsou data uchovávána a zabezpečena (na území ČR, mimo něj, jsou anonymizována, atd...) Stát by měl zajistit a garantovat, že data nebudou umístěna mimo ČR.

3) kdo má k těmto datům přístup

4) jelikož se jedná o zdravotní data, chybí mi tam návaznost na lékařské tajemství, které hlavně za "covidismu" bylo dost pošlapáváno.

5) chybí mi zde informace zda-li a jak budou lidé informováni, že jsou tato data (a s kým) sdílena a zda-li a případně jak mohou dát nesouhlas resp. souhlas ke sdílení těchto dat. Mě osobně se nelíbí, že by tato data bez mého výslovného souhlasu, byla někde k dispozici, aniž bych věděl komu a za jakých podmínek. Pokud stát chce takovéto registy, občané by měli mít možnost dát nesouhlas ke sdílení takových dat.

Dále mě dost znepokojuje, že by do očkovacích kampaní měly být zahrnuty školy. Jednak to není úkolem škol, očkování a rozhodnutí o něm by mělo být výsostným právem rodičů na základě relevantních a ověřených informací a doporučení např. od svého lékaře. I zde jsme viděli za covidismu šíření nepravd a lží, zejména ze strany státu, takže školy by v tomto směru neměly být vůbec zapojeny.

Celkem 1 reakce

Klaudie Přečková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-16 13:13 odp.

[i]Jak chcete zvýšit důvěru široké veřejnosti, když jste za kovidu popřeli většinu imunologických pravidel? Pokud budou širokou odbornou veřejností a hlavně očkujícími lékaři brány vážně kontraindikace, včetně dosud uznávané prodělání nemoci a tudíž možného ověření existence protilátek, pak se mimo jiné také může zvýšit důvěra. Jakékoli plošné řešení je špatné. Očkování za tenisky na nádražích a bezduché a lživé billboardy a reklamní spoty důvěru nadlouho podlomilo. Bylo by dobré dosavadní očkovací schéma inovovat, s přihlédnutím k připomínkám i z řad praktických lékařů i pacientů, kalendář rozvolnit a umožnit výběr vakcín. Povinné vakcíny by měly podléhat zvýšené kontrole a připomínkování a mělo by jich být minimum.

Ve státech, kde je očkování dobrovolné je obvykle důvěra i proočkovanost vyšší. Nechť nám jsou tyto státy příkladem.

Celkový počet reakcí: 8

Zdenka Tomešová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 09:45 dop.

Marcela M Satke zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 14:28 odp.

Lydia Kondasova zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-15 10:24 dop.

Radim Jakeš zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-16 15:00 odp.

Jana Nováková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-17 19:37 odp.

Marcela Pokorná zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-18 05:06 dop.

Vladka Šímová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-18 07:17 dop.

Lukas Erben zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-23 10:17 dop.

[j]system, ktery bude transparentni a bude podlehat kontrole o stretu zajmu. Je potreba take zohlednit  ockovaci schema na zapade, nikoli drzet se nastaveni, ktere panuje z dob sovetske. je nutna revize povinneho ockovani

[k]zdravi neni politicka agenda, nemaji byt prosazovany politicke cile, ale vzdy jde o zdravi pacienta. Toto musi byt vzdy oddelene!

Celkový počet reakcí: 6

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 09:44 dop.

joelle zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:03 dop.

LeJa zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 12:34 odp.

Marcela M Satke zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 14:29 odp.

Dagmar Pospíšilová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-16 07:09 dop.

Jana Nováková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-17 19:38 odp.

[l]Očkování by neměli propagovat politici, ale jen skuteční odborníci, a to i mezi lékaři. Očkování by nemělo být prodejním artiklem, který propagují média. Lživá propagace očkování bez uvedení zdravotních rizik by měla být trestná.

Celkový počet reakcí: 8

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 09:45 dop.

joelle zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:03 dop.

LeJa zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 12:34 odp.

Sarah janevim zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 13:14 odp.

Marcela M Satke zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 14:29 odp.

Ingrid Hrubá zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-16 06:08 dop.

David Shejbal zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-16 06:53 dop.

Dagmar Pospíšilová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-16 07:09 dop.

[m]Jak jsme byli svědky za covidu, za "odborníky" se prohlašovali různí lidé finančně zainteresovaní na očkovacím obchodu. Skutečným odborníkům nebylo popřáno slechu a byli dehonestováni. To bych opravdu nechtěla zažívat znovu.

[n]Kdo inicioval vznik dokumentu? (prosím, jmenovitě)

Je v něm čerpáno z podkladů, které předal zesnulý senátor Kraus na strategickém semináři, který nebyl do dne před dnem konání (15.10.2024) uveden v kalendáři PSP?

[o]Znamená to, že dosud byl systém od vstupu vakcín, přes jejich distribuci, skladování až k aplikaci nekoordinovaný?

Celkový počet reakcí: 5

Květka Z hor zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 08:10 dop.

LeJa zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 12:34 odp.

Sarah janevim zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 13:17 odp.

Marcela M Satke zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 14:33 odp.

Ferina 68 zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-17 09:44 dop.

[p]_Označeno jako vyřešené_

[q]_Znovu otevřeno_

[r]Je možno předcházet černému kašli očkováním u nás registrovanými vakcínami? Uvažuje se o obnovení výroby vakcín typu ALDITEPERA s možností dosažení kolektivní imunity právě v případě černého kašle? Proč byla tato výroba a možnost aplikovat tento typ vakcín zrušena?

[s]Jsou při posuzování ekonomického benefitu brány v potaz náklady na očkování, reálný výskyt onemocnění a léčba nežádoucích účinků očkování?

[t]je potreba dbat na bezpecnost vakcin. Po ockovani na covid19 se nemocnost znacne zvedla, zvedl se pocet pacientu s neuro problemy, nadory. je potreba overovat bezpecnost vakcin randomizovanymi studiemi, aby po ockovani se ekonomicke zatizeni naopak nezvedlo.

Celkem 1 reakce

Eva Šupíková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-16 07:28 dop.

[u]Nedoloženo. Uveďte, o co se tvzení opírá.

Celkový počet reakcí: 4

Květka Z hor zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 08:09 dop.

Petr Fiedler zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 14:32 odp.

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 09:43 dop.

Tomas Kolsky zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-15 13:19 odp.

[v]Není jasné, odkud bere autor jistotu, že vyšší proočkoanost populace proti chřipce by snížila počet dní pracovní neschopnosti. Doložte aktuálními studiemi.

Celkový počet reakcí: 6

Květka Z hor zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 08:05 dop.

Petr Fiedler zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 14:32 odp.

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 09:43 dop.

LeJa zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 12:34 odp.

Tomas Kolsky zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-15 13:20 odp.

Dagmar Pospíšilová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-16 07:06 dop.

[w]Citovaný materiál HK se odvolává na propočty organizace  Value Outcomes/IQVIA.  Není jasné, zda jsou její výpočty objektivní a zda tato organizace není ve střetu zájmů.  Bylo by třeba prozkoumat metodiku,  jak k těmto závěrům došla. Tyto výpočty nelze považovat za relevantní bez dalšího zkoumání.

Celkový počet reakcí: 2

Květka Z hor zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 08:05 dop.

LeJa zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 12:35 odp.

[x]neni mozne nastavit jednotny ramec, zdravi jedince je vzdy individualni, toto musi byt vzdy zachovano

Celkový počet reakcí: 5

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 09:45 dop.

LeJa zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 12:35 odp.

Dagmar Pospíšilová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-16 07:10 dop.

Ferina 68 zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-17 09:45 dop.

Evžena Janovská zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-23 11:46 dop.

[y]Dokažte, že lepší, efektivní plánování, financování, vyhodnocování a komunikace očkovacích aktivit povede k lepšímu zdravotnímu stavu populace. Zatím se to jeví jako pouhé fráze. Nic víc.

[z]Doložte, že lepší plánování, financování, vyhodnocování a komunikace očkovacích aktivit povede k lepšímu zdravotnímu stavu populace a zároveň doložte, že Národní očkovací  strategie povede k lepšímu plánování, financování, vyhodnocování a komunikaci očkovacích aktivit. Zatím se jeví spíš jako snůška banalit a floskulí

Celkový počet reakcí: 3

Květka Z hor zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 08:05 dop.

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 09:43 dop.

LeJa zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 12:35 odp.

[aa]V čem je výhodnější očkování oproti zdravému životnímu stylu? Existuje porovnávací studie, která by toto potvrdila?

Celkový počet reakcí: 4

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 09:46 dop.

joelle zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:04 dop.

LeJa zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 12:35 odp.

Evžena Janovská zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-23 11:46 dop.

[ab]Naprosto souhlasím. V dokumentu chybí vysvětlení v čem je pro zdraví přínosnější očkování než zdravý životní styl.

[ac]Pilířem dobrého zdraví obyvatelstva je péče o psychiku, imunitu a mikrobiotu. Jakou strategii má Ministerstvo zdravotnictví v této oblasti?

[ad]Během tzv. pandemie C-19 jste nebyli schopni řídit nic. Nebyly propojeny hlavní registry - pojišťovna, ÚZIS, kraj, hygiena. Vše se muselo hlásit samostatně a nakonec ještě volali kvůli trasování hospitalizovaného pacienta. Nedává ve skutečnosti dokument plnou moc Vakcinologické společnosti, jejíž členové mají zjevný střet zájmů?

[ae]Pridejte dolozku proverovani o stretu zajmu. Provereni dodavatelskeho retezce a vztahy s navrhovately strategie a dodavanych produktu.

Celkem 1 reakce

Ferina 68 zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-17 10:22 dop.

[af]Autor dává na odiv fatální neznalosti.  Například zmiňovaný tetanus není přenosné onemocnění a očkování tedy rozhodně nezabrání šíření tetanu.  Jde o středoškolské učivo. Současná očkovací látka proti dávivému kašli rovněž není schopna zabránit infekci a tudíž šíření černého kašle.  Tato jediná věta naznačuje, že autor píše o tématech, o kterých nemá hlubší povědomí.

Celkový počet reakcí: 4

Květka Z hor zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 08:09 dop.

Petr Fiedler zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 14:33 odp.

Marcela M Satke zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 14:37 odp.

Marcela Pokorná zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-18 05:08 dop.

[ag]Tetanus lze dostat pouze při práci v silně znečištěném prostředí, např. s výkaly, pokud má člověk otevřenou ránu. Lidí nakažených tetanem je v současné době naprosté minimum, v řádu několika jedinců.

[ah]Doložte, konkrétně která z výše uvedených onemocnění by díky vyšší proočkovanosti mohla být eradikována.

Celkový počet reakcí: 6

Květka Z hor zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 08:06 dop.

Petr Fiedler zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 14:33 odp.

Zdenka Tomešová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 10:10 dop.

Zdislava Novotna zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-16 07:42 dop.

Kateřina Hornofová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-16 18:02 odp.

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 08:40 dop.

[ai]Očkování proti chřipce je více než sporné. Mnoho lidí tu chřipku naopak dostalo a s ještě těžším průběhem. Moje sestra onemocněla záhy po očkování proti chřipce, je léčena v Motole s respiračními problémy a užívá antibotika celoročně.

Celkem 1 reakce

Ferina 68 zareagoval(a) pomocí emodži 😟 v 2025-06-17 10:23 dop.

[aj]Neexistuje dostatek kvalitní evidence, že očkování proti chřipce brání těžkému průběhu onemocnění. Většinou se jedná o dohady podložené observačními daty.

Celkový počet reakcí: 3

Květka Z hor zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 08:07 dop.

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 08:40 dop.

Evžena Janovská zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-23 11:48 dop.

[ak]aktuální studie z Clevelandu sledovala  53 402 zaměstnanců zdravotnického systému Cleveland Clinic v Ohiu a zjistila, že u očkovaných účastníků byl v poslední chřipkové sezóně vyšší výskyt infekce. Očkování tedy mělo NEGATIVNÍ ÚČINNOST.  Příčinou mohl být i šptaný odhad kolujicího kmene chřipky, ale autoří Národní očkovací strategie by neměli tato fakt pomíjet a manipulovat veřejnost s tím, že očkování VŽDY snižuje nemocnost.  https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2025.01.30.25321421v3

Celkový počet reakcí: 4

Květka Z hor zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 08:07 dop.

Charlie Firpo zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 18:51 odp.

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 09:50 dop.

Evžena Janovská zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-23 11:48 dop.

[al]Tento systém SUKL provozuje, ovšem během pandemiu covidu se ukázalo, že ani když se tento systém začne nesmírně rychle plnit tisíci hlášeními, nikdo na to nijak nereaguje.

Celkový počet reakcí: 2

Květka Z hor zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 08:09 dop.

Dagmar Pospíšilová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-16 07:11 dop.

[am]Problém představuje i to, že lékaři nejsou bodově hodnoceni za vyplňování formuláře o nežádoucích účincích, formulář je komplikovaný a jeho vyplňování je tudíž zdlouhavé a náročné pro pacienty, kteří by ho chtěli vyplnit sami.

Celkový počet reakcí: 2

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 09:52 dop.

Ferina 68 zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-17 10:25 dop.

[an]Prokázat nežádoucí účinky je téměř nemožné, což vede k myšlence, že to je úmysl, aby se zabránilo hlášení nežádoucích účinků.

Celkový počet reakcí: 2

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 09:53 dop.

Evžena Janovská zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-23 11:49 dop.

[ao]Ačkoli strategie uvádí systém sledování a hlášení nežádoucích účinků, je třeba zdůraznit, že v praxi tyto údaje se do rozhodování o očkování jednotlivých skupin téměř nepromítají. Reálné zkušenosti rodičů a dlouhodobé sledování případů, kdy došlo k závažným nežádoucím reakcím, často nemají žádný dopad na aktualizaci doporučení nebo změnu přístupu k citlivějším skupinám dětí. Navíc během pandemie covid-19 byla doporučení SÚKL týkající se očkování dětí některými rozhodnutími Ministerstva zdravotnictví obejita, kdy byly vakcíny podávány i skupinám, u nichž měly být s opatrností, nebo nebyly doporučeny vůbec. Z těchto důvodů se domnívám, že stávající systém neplní funkci skutečné ochrany a postrádá zpětnou vazbu na základě nasbíraných dat, což může vést (a vedlo) ke ztrátě důvěry rodičů ve státní garance bezpečnosti očkování.

Navrhuji, aby byla přijata jasná opatření pro skutečné a transparentní zohledňování těchto informací – zejména v případě citlivých skupin (např. dětí s neurologickými odlišnostmi, předchozími reakcemi apod.) a aby byla garantována odpovědnost státu v případě vzniku závažných nežádoucích účinků. Dále aby rodiče nebyli nuceni do očkování svých dětí, pokud jejich vývoj při včasném záchytu v 18. měsíci již ukazuje nerovnoměrný vývoj (trpí exemy, alergiemi aj.), aby byly jejich děti posuzovány individuálně, vakcinování odloženo na později a v případě např. nežádoucích symptomů po první dávce některé z vakcín, byla odložena další dávka na starší věk nebo bylo dítě vyřazeno z očkování bez postihů, že nebude moci do vzdělávacího systému atd. Dagmar Holá, matka dvou dětí a člověk pracující v oblasti neurodiverzity a práv pacientů

Celkový počet reakcí: 5

Květka Z hor zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 08:08 dop.

Petra Varmuzova zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 10:57 dop.

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 09:52 dop.

Tomas Kolsky zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-15 13:21 odp.

vaas daas zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-16 11:06 dop.

[ap]Viděli jsme za covidu, jak tento systém funguje. Zpočátku, ještě na jaře v roce 2020 byly na stránkách SÚKL zveřejněny možné vedlejší účinky vakcín proti covidu. Za nějaký čas to bylo smazáno. Kde je záruka, že na stránkách SÚKL bude seznam vedlejších účinků a nebude po čase smazán? Je také třeba napsat v procentech, kolik je hlášeno jednotlivých vedlejších účinků. Jde přece o naše zdraví.

[aq]Proč ČR nemá obdobu VAERS, kde by si lékaři mohli hlášení přímo přečíst? Není přístupné, co se lidem po očkování děje ani jak to léčit.

Celkový počet reakcí: 2

Barbora V. zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-18 11:43 dop.

Evžena Janovská zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-23 11:48 dop.

[ar]Tato věta je sprostá lež. Tato strategie nemá reálné kontrolní mechanismy a je tudíž sama o sobě zdravotní hrozbou, lékařů, kteří se jí řídí, je třeba se obávat podobně jako těch, co dělali lobotomie.

[as]Neustálé kampaně slouží jen k vyvádění prostředků do soukromých kapes. Důvěru veřejnosti je možné získat jen otevřeným informováním i o nežádoucích účincích. Tlak na neustále se zvyšující počet očkování je neudržitelný.

Celkový počet reakcí: 4

Květka Z hor zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 08:09 dop.

Monika Nyklíčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 08:31 dop.

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 09:53 dop.

Tomas Kolsky zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-15 13:38 odp.

[at]Celý systém zdravotnictví je založen na zisku farmakologických firem. Je to jeden z nejvýnosnějších druhů podnikání, proto by měl existovat řádný systém kontroly, zvlášť u těch firem, které už v minulosti čelily soudním sporům a kterým bylo prokázáno poškození pacientů, zejména úmrtí.

[au]Lidé by měli možná větší důvěru v očkování, pokud by viděli, jak stát zodpovědně přistupuje k hlášeným nežádoucím účinkům od očkovaných. Na Covidu 19 bylo bohužel velmi jasně vidět, jak nejdříve stát sliboval odškodnění a pak se otočil zády a lidé zůstali bez pomoci. Dokud tedy bude přesvědčování jen pomocí uhlazených a hezkých slibů a slov, nic to nezmění na důvěře obyvatel. Začněte zodpovědně přistupovat k informování a svobodě každého člověka a nebudete slova potřebovat, budou za vás mluvit skutky.

Celkový počet reakcí: 3

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 09:55 dop.

Miloslava Holubová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-15 11:19 dop.

Zdislava Novotna zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-16 07:43 dop.

[av]Jak konkrétně bude probíhat cílené vzdělávání? Budete čerpat ze strategického desatera kypersko-britského stratéga přes očkování ve VB (účastník strategického semináře, který se konal 15.10.2024, aniž by byl uveden v kalendáři PSP) dr. Georga Kassianose, který doporučuje zvát na očkování mailem, SMS, poštou - kdo bude spravovat databázi kontaktů? Mezi jeho další doporučení patří fotografování politiků během očkování - není tento postup nejen nečestně manipulativní, ale někdy i kontraproduktivní, viz starosta Michalík...

[aw]Toto násilné odstraňování jiného názoru jen dokazuje, že nemá jít o svobodné rozhodování každého jedince na základě všech informací a posouzení možných rizik, ale o účelné zavádění vakcinační diktatury. Toto opravdu s důvěrou obyvatel nepůjde ruku v ruce...

Celkový počet reakcí: 2

Zdenka Tomešová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 10:30 dop.

Eva evaha.evaha zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-15 15:25 odp.

[ax]Zdravotnictví = očkování? Jiné metody léčení a prevence onemocnění neberete v úvahu?

Celkem 1 reakce

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 09:56 dop.

[ay]Jaké máme záruky, že očkování nebude povinné ?

[az]Zdaleka největším šiřitelem nepravdivých informací o očkování byl za pandemie covidu stát a jeho orgány.

Celkový počet reakcí: 6

Květka Z hor zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 08:08 dop.

Jana Rothová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 09:24 dop.

Charlie Firpo zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 18:53 odp.

Zdenka Tomešová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 10:24 dop.

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 09:57 dop.

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 08:41 dop.

[ba]Poukázala bych zejména na současné vedení lékařské komory. V případě prasečí chřipky se Milan Kubek pral za to, aby se lékaři nemuseli očkovat, že očkování nevěří, ale v případě covidu je do očkování nutil. Moje kardioložka uvedla, že se musela očkovat, ale děti že nedá.

[bb]zohledneni individualniho stavu chorob obcanu CR, nikoli globalni pristup.

[bc]Veřejnost by měla být zapojena i do přípravy NOS ČR. Ta ale probíhá  mimo kontrolu veřejnosti, což je chyba.

Celkový počet reakcí: 3

Květka Z hor zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 08:08 dop.

Charlie Firpo zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 18:55 odp.

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:10 dop.

[bd]@ v péči o zdraví je důležité především klást důraz na zdravý životní styl celé veřejnosti.

[be]To znamená, že budete již dětem ve škole lživě tvrdit, že jedinou prevencí proti infekčním nemocem je očkování? Bude součástí vzdělávání též kladení důrazu na tři hlavní pilíře zdraví - imunita, psychika a mikrobiom?

[bf]Tzn. lidé finančně zainteresovaní na aplikaci vakcín?

[bg]Bude založena nová nezisková organizace zaměřená přímo na propagování vakcinace nebo bude oslovena některá ze stávajících? Která?

[bh]Znevýhodňování neočkovaných vám přijde etické? Jaké, případně koho etické zásady máte na mysli?

[bi]ochrana veřejného zdraví je možná pouze za předpokladu, že budou používány vakcíny, jejichž bezpečnost a efektivita byla ověřena kvalitními klinickými studiemi, dvojitě zaslepenými.

Nelze tvrdit, že preparáty používané pro vakcinaci jsou vždy "bezpečné a efektivní" aniž by byla k dispozici data.

[bj]Kontrolní skupinu by navíc měli tvořit neočkovaní a nikoliv lidé očkovaní jinými vakcínami. Každá další vakcína je ve skutečnosti porovnána místo s placebem s předchozí vakcínou. A každé zhoršení nežádoucích účinků se prohlásí za nevýznamné.  Po malých krocích se na konci lze propracovat k nebezpečnému produktu, který se ale veřejnosti bude stále prodávat jako bezpečný.  Běžné je také kontrolní skupinu z "etických důvodů! naočkovat, aby se nedaly sledovat dlouhodobé NÚ. Za situace, kdy jsou studie takto zfalšovány nelze hovořit o ochraně veřejného zdraví.

[bk]Bagatelizování a utajování vážných komplikací po aplikaci experimentálních vakcín ? Žádná epidemie nebyla vyhlášena.

Celkový počet reakcí: 2

Zdenka Tomešová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 11:00 dop.

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:11 dop.

[bl]„Chránit veřejné zdraví“ v kontextu očkování? U novějších vakcín chybí přesvědčivá data dokazující, že kolektivní imunita skutečně vzniká a zároveň dlouhodobě chrání populaci před infekcí (tedy že očkování zabraňuje nejen těžkému průběhu, ale i šíření samotné nemoci). Zároveň nejsou dostupná dostatečná dlouhodobá data o možném negativním vlivu vakcín, zejména s ohledem na zdraví v horizontu několika let až desetiletí.

Neporovnávají se dostatečně dlouho očkované a neočkované skupiny – kontrolovaná (placebo) skupina bývá záhy po studii také očkována, což znemožňuje dlouhodobé sledování rozdílů a případných pozdních nežádoucích účinků. Bez těchto zásadních dat nelze považovat očkování za nástroj kolektivní ochrany veřejného zdraví v pravém smyslu slova. Navrhuji proto do strategie doplnit informaci, že neexistují dostatečně robustní dlouhodobé studie u všech vakcín prokazující jak absolutní bezpečnost, tak účinnost z hlediska kolektivní imunity, a že je důležité zachovat individuální přístup a opatrnost při posuzování přínosů i rizik jednotlivých očkování. Pak bude „strategie” opravdu transparentní a důvěryhodná. Dagmar Holá, matka dvou dětí a člověk pracující v oblasti neurodiverzity a práv pacientů

Celkový počet reakcí: 3

Vara Vera zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 13:32 odp.

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:13 dop.

Eva N zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 14:25 odp.

[bm]Proč si stát nárokuje právo nutit občany do očkování proti nemocem, které nejsou společensky nebezpečné (tetanus) a ohrožují pouze jedince jako takového? (dětská očkování)

[bn]Podnět k bodu 1.4 Východiska strategie – popis současného stavu

V této části zcela chybí jakákoli zmínka o právech občanů, rodičů a pacientů na svobodné, informované rozhodnutí o očkování. Text je postaven čistě z pohledu systému a institucí, nikoli z pohledu těch, jichž se očkování týká.

Zcela nepřijatelná je použitá formulace „surveillance očkovaného obyvatelstva“ bez vysvětlení. Sledujeme-li občany, je nutné zcela transparentně definovat:

kdo a jaká data bude shromažďovat, k jakým účelům,

s jakou ochranou soukromí, s jakou možností nesouhlasu. 

Žádám proto: 

-aby tato část byla doplněna o jasné vyjádření respektu k právům rodičů a občanů, včetně práva očkování odmítnout bez sankcí,

-aby bylo výslovně uvedeno, že podpora důvěry znamená poskytování vyvážených, pravdivých a úplných informací včetně přiznání nejistot,

-aby bylo vysvětleno, co přesně znamená pojem „surveillance očkovaného obyvatelstva“, a aby byla garantována možnost odmítnout být součástí takového systému.

Bez těchto záruk je popis systému v rozporu s etickými zásadami uvedenými v samotné strategii.

Dagmar Holá, matka 2 dětí a pracovník v oblasti neurodiverzity a práv pacientů a pečujících.

Celkový počet reakcí: 2

Zdenka Tomešová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 11:04 dop.

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:15 dop.

[bo]Na základě jaké studie bylo přijato do praxe očkování hexavakcínou? Jakou roli hrál ve schvalování plk. Prymula? Měl tou dobou přímé vazby na distribuční firmu Avenier?

[bp]Během covidu to tak mnohdy nefungovalo a lékaři používali jiné typy vakcín (starší verze) než byly ty oficiálně platné pro danou sezónu.

[bq]Lze vyloučit, že odborné společnosti dostávají doporučení od jedinců, kteří mají vazbu na Vakcinologickou společnost, případně na distribuční firmu a dochází tak ke střetu zájmů?

[br]Která čast odborné veřejnosti se bude brát jako ta relevantní? Již za covidu byla i odborná a vysoce erudovaná čast společnosti silně polarizována a vzájemně spolu nesouhlasila. Dnes se těm odpíračům dává za pravdu, vyplouvají nehezké věci o negativech protlačovaných vakcín. Takže doporučení koho budou směrodatná? Většiny, i když budou mimo?

[bs]Během covidu se bohužel ukázalo, že ministerstvo ignoruje doporučení SUKLu a místo toho využívá účelově vydávaná stanoviska ČVS, která postrádají jakoukoliv odbornost. ČVS ve svých "doporučeních" necituje odborné zdroje, ČVS není za svá doporučení nijak odpovědná. Mnoho členů ČVS je ve střetu zájmů.

Celkový počet reakcí: 2

Zdenka Tomešová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 11:05 dop.

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:16 dop.

[bt]Názory imunologů z praxe byly ignorovány, naopak lidé, kteří tomu nerozuměli, jako například placení herci, doporučovali očkování. ČVS nemá krom doporučení žádnou pravomoc a pokud se ministr Válek odkazoval na jejich doporučení a ignoroval stanovisko SUKL, vědomě postupoval nesprávně.

[bu]oximoron

[bv]Je pravdou, že ke změně schématu očkování hexavakcínou z 3+1 na 2+1 došlo z důvodu potřeby zafinancování Prevenaru pro seniory, tedy z ekonomicko-strategického důvodu, nikoliv medicínského? Je tento postup běžný?

[bw]Během covidu se ukázalo, že by bylo nanejvýš potřebné provádět systematické výběrové zkoušky dodávaných vakcín. Je třeba aby SUKL z každé šarže náhodně vybral vzorek lahviček a tyto v akreditovaných laboratořích otestoval. Spoléhat se na prohlášení výrobců se ukázalo jako nedostatečné.

Celkový počet reakcí: 4

Zdenka Tomešová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 11:09 dop.

Vara Vera zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 13:34 odp.

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:18 dop.

Miloslava Holubová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-15 11:20 dop.

[bx]Kvalita vakcín se musí kontrolovat průběžně, ne jen při registraci. Složení musí být detailně popsáno, což se týká o to víc moderních mRNA vakcín, kde nejde o vakcínu v původním slova smyslu, ale o genovou terapii. V okamžiku, kdy je vakcína znečištěna nebo jakkoli neodpovídá specifikaci, musí být její distribuce zastavena a výrobce sankcionován.

Celkem 1 reakce

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:19 dop.

[by]Kvalita, bezpečnost a účinnost vakcín by se měla posuzovat i v průběhu jejich používání (ne pouze při registraci) a v případě podnětu od odborné či laické veřejnosti, která upozorní na závažné nedostatky, by měl být nastaven mechanismus vedoucí k ověření těchto informací a přehodnocení kvality / bezpečnosti vakcín. Tím se může podpořit důvěra veřejnosti ve vakcinaci.

Celkový počet reakcí: 4

Zdenka Tomešová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 11:09 dop.

Vara Vera zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 13:35 odp.

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:18 dop.

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 08:44 dop.

[bz]neni mozne doporucovat vakcinu, kdy v SPC bylo uvedeno u mnoha vlivu na cloveka "nebylo zjistovano, nebylo zkoumano", jako v covid vakcin

Celkový počet reakcí: 2

Vara Vera zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 13:38 odp.

Miloslava Holubová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-15 11:20 dop.

[ca]Jak je řešeno výběrové řízení s ohledem na tlak nadnárodních nebo mezinárodních organizací? A proč se mluví o centralizovaném nákupu v souvislosti se zdravotními pojišťovnami, ty přece žádnou centralizaci nezajišťují.

[cb]nudno dolozit randomizovane studie o benefitech, dle dostupnych studii se jedna o nulove, ci zaporne benefity po opakovanem ockovani

[cc]Kdo zaplatí a jak budou likvidovány (včetně platby) případné nadbytečné vakcíny? Bude to opět - zisky soukromým firmám, ztráty hradí stát?

[cd]nelze zapomínat na potřeby dětí, které buď samy negativně reagovaly na vakcinaci nebo mají sourozence s nežádoucími účinky vakcinace (např. hexavakcínou). Pokud je cílem maximální proočkovanost populace, bylo by vhodné zajistit dostupnost alternativních vakcín na českém trhu. V současné době si pro ně rodiče zpravidla jezdí do okolních států.

[ce]Za neurodivergentní děti a jejich rodiče: Ve Strategii je absence zmínky o neurodivergenci jako rizikovém faktoru

V textu strategie chybí explicitní zmínka o dětech s PAS, ADHD či jinými neurovývojovými poruchami jako specifické skupině se zvláštními potřebami.

Chybí analýza, zda mohou mít jinou odpověď na očkování nebo vyšší výskyt nežádoucích účinků (např. senzitivita CNS, senzorické přetížení).

Neřeší se možné NÚ ani jejich sledování u zranitelných skupin

Strategie nezahrnuje závazek monitoringu NÚ u lidí s poruchami imunity, neurovývojovými poruchami či těmi, kteří dříve reagovali netypicky.

Neexistuje zmínka o důsledném farmakovigilančním systému pro rizikové skupiny.

Kombinované vakcíny bez práva na výběr

Strategie upřednostňuje kombinované vakcíny (např. dTap, DTaP, IPV...), ale negarantuje přístup k monovalentní vakcíně např. proti tetanu.

Není zajištěn informovaný souhlas, pokud pacient (např. autistické dítě s hypersenzitivitou nebo neurodivergentní dospělý) není výslovně upozorněn, že dostává kombinaci látek.

Chybí možnost předchozího testu na protilátky

Strategie nezmiňuje možnost vyšetření hladiny protilátek před přeočkováním, což by u některých skupin (např. lidí s chronickým stresem nebo přetížením imunitního systému) mohlo být klíčové.

Nejasná definice „rizikových skupin“

V textu se opakovaně uvádí „rizikové skupiny“, ale není konkretizováno, kdo do nich patří – není jasné, zda jsou zahrnuty děti s PAS, lidé s duševním onemocněním, lidé se smyslovým postižením apod.

Zkušenosti z C19 ignorovány

Strategie nereflektuje dvojsečnost přístupu během pandemie COVID-19 – např. přednostní očkování lidí s postižením (bez adekvátní znalosti dopadů) vs. jejich současná diskriminace v přístupu ke zdravotní péči, pokud nebyli očkováni.

Chybí etická reflexe postupu během C19 vůči.

Dagmar Holá

[cf]Očkování nesmí být vynucováno ve stresovém nebo zranitelném období

Strategie neřeší ochranu rodičů a dětí před tlakem na očkování ve chvílích akutního stresu – např. po předčasném porodu, v porodnici, u dítěte s nerovnoměrným vývojem či při závažné diagnóze.

Zamlčení možnosti odkladu očkování a nedostatečná edukace rodičů o monitorovacím přístupu

V dokumentu zcela chybí informace o tom, že rodiče mají právo (v souladu se zákonem i medicínskou etikou) požádat o odložení očkování dítěte – například z důvodu aktuálního zdravotního stavu, neurologického vývoje či psychické zátěže rodiny. Tato možnost je zcela legitimní a neznamená odmítání očkování jako takového.

➡️ Návrh na doplnění: Strategie musí obsahovat jasnou formulaci, že u dětí, zejména v raném věku, je možné očkování individuálně odložit bez nátlaku a stigmatizace, a že rodiče mají být ujištěni, že stav dítěte bude odborně sledován (tzv. „watchful waiting“ přístup). Edukace rodičů o této možnosti může naopak zvýšit důvěru ve zdravotní systém a vést k lepší spolupráci.

Dagmar Holá

[cg]Bude i nadále platit, že očkování brání pouze aktuální teplotní stav a že zjevně probíhající afebrilní infekt, tedy zjevně imunitní záležitost, není kontraindikací k další zátěži imunitního systému (v některých případech přímo šestinásobnému)? I nadále bude doporučováno souběžné podávání vakcín, ačkoliv v PL je informace, že dochází ke zvýšení výskytu NÚ o 40% a že pokud není vážný důvod očkovat souběžně, pak je lépe očkovat jednotlivě?

[ch]Je možné očkovat od 15 do 18 let bez souhlasu rodičů? Dříve to možné nebylo, velký negativní ohlas vzbudilo očkování proti covidu, které bylo teenagerům umožněno bez souhlasu rodičů.

Celkový počet reakcí: 4

Zdenka Tomešová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 11:10 dop.

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:20 dop.

Jana Nováková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-17 19:45 odp.

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 08:48 dop.

[ci]Obecně platí, že nezletilý, který není plně svéprávný, může v obvyklých záležitostech udělit souhlas k zákroku na svém těle také sám, je-li to přiměřené rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku a jedná-li se o zákrok nezanechávající trvalé nebo závažné následky. (§ 95 OZ) Podle mě to nejde paušalizovat. Každý ošetřující lékař by měl sám vyhodnotit zda jsou splněny obě podmínky současně - a) rozhodnutí o očkování je přiměřené rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku a b) dané očkování nezanechává trvalé nebo závažné následky. Obecně bude asi většina 15tiletých schopná udělit souhlas. Otázka je, jak je to s tou trvalostí (zdá se, že vyvanutí je pozitivum :)) a závažností následků. U covidových vakcín to nemohlo být známo, protože se jednalo o nové nevyzkoušené vakcíny, takže podmínka b) podle mého názoru nemohla být splněna.

[cj]Od kamarádky, která měla v rodině někoho, pracujícího v očkovacím centru, jsem slyšela, že ty děti po očkování i zvracely, ale že se za to styděly, tudíž to nikde nebylo publikováno.

[ck]Očkování může být spouštěčem autismu, což trvalé následky jsou. Ty známé případy jsou spíše u mladších dětí, ale riziko tu je. Po očkování proti HPV jsou známá i úmrtí a částečná ochrnutí.

[cl]jak je monitorována kvalita života s chronickými nemocemi po očkování? Provádějí odborné lékařské společnosti (neurologická, revmatologická, psychiatři atd.) studie, které by sledovaly, zda vakcinace, která chrání před nákazou, současně nezhoršuje progresi systémového onemocnění?

Celkem 1 reakce

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:20 dop.

[cm]V dokumentu je uveden očkovací registr, na dalších místech digitální registr. Kde je definice toho, co to znamená? Jaká instituce spravuje data? Kdo má přístup a jak je zajištěno zabezpečení dat?

[cn]existují pacienti, kteří nechtějí mít elektronicky sdílená zdravotní data a vakcinaci se budou vyhýbat z tohoto důvodu.

[co]po covidu bude mít mnoho lidí zásadní a velmi podložené obavy ze zneužití těchto informací.

[cp]Nejen po covidu. Tohle v principu ukazuje i to, kdo očkovaný není, protože ho v registru nenajdete. Je to sledovací platforma, kterou jako svobodný občan odmítám!

[cq]Aplikace vakcíny a reálná imunita jsou dvě různé věci. Ví se dobře, že např. u spalniček je v případě infekce nutné zkontrolovat protilátky u osob v ohnisku, jelikož i očkované osoby nemusí být odolné a naopak neočkovaní prodělavší nemoc v 50. letech minulého století jsou stále vysoce odolní. Podobně očkování acelulární vakcínou proti černému kašli netvoří dlouhodobou imunitu, starší populační ročníky očkované původní vakcínou odolné jsou.

[cr]U spalniček by se měl při výskytu onemocnění i zjišťovat kmen. nejednou byl outbreak nemoci právě od očkovaných jedinců vakcinačním kmenem. např. DOI:10.3390/v14051068

[cs]občan povinně poskytuje státu informace o vakcinaci, včetně vakcinace, kterou si sám platí, ale nemá přístup k přehledům o proočkovanosti populace, pokud by o tato data měl zájem.

[ct]Očkování nemůže probíhat podle očkovacích schémat, která mohou být maximálně vodítkem pro lékaře. Rozhodnutí co očkovat a kdy musí být na ošetřujícím lékaři, který musí vyhodnotit přínosy a rizika pro každého jednotlivého pacienta dle svých zkušeností a erudice. Sugerovat, že jakýsi "systém" bude kontrolovat (a možná i penalizovat lékaře), zda jsou pacienti očkováni  podle schemat a nikoliv podle stavu a potřeb zavání totalitní zvůlí.

Celkový počet reakcí: 2

Zdenka Tomešová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 11:13 dop.

Vara Vera zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 13:42 odp.

[cu]Také se obávám vakcinační totality, už proto, že se zavádí nový registr ve školství, který bude zahrnovat veškeré informace o člověku od mateřské školky. Takový registr lze zneužít prakticky k čemukoli, včetně povinného očkování.

Celkem 1 reakce

Barbora V. zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-18 12:23 odp.

[cv]mnozí potřebují individuální přístup, na což upozorňují i hygienici. Takže se může stát, že proočkovanost u dětí je vyšší, jen část dětí má ze zdravotních důvodů posunutou vakcinaci

[cw]systém ignoruje pravidla GDPR, čímž porušuje zákon. Opakovaně na to upozorňovala např. senátorka Chalánková

[cx]vzhledem k systematické a státem podporované persekuci neočkovaných za covidu by bylo dobré, aby existovala možnost odmítnout, aby moje data v tomto systému byla.

Celkový počet reakcí: 4

Zdenka Tomešová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 11:15 dop.

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:24 dop.

Jana Nováková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-17 19:46 odp.

Barbora V. zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-18 12:24 odp.

[cy]Což bude prakticky nemožné, jestliže se zavede nový registr ve školství se všemi údaji o každém od školky. Kdoví, jestli bude umožněna soukromá výuka.

[cz]K bodu Monitorování proočkovanosti a hodnocení chování populace:

-Žádáme, aby byl jednoznačně odmítnut záměr shromažďovat údaje o důvodech odmítnutí očkování v rámci ISIN či jiných systémů. To je v rozporu s právem na svobodné rozhodování a ochranou citlivých údajů.

-Žádáme, aby bylo výslovně uvedeno, že sledování proočkovanosti nikdy nesmí sloužit k tlaku na jednotlivé pacienty, rodiče nebo lékaře, aby dodržovali očkovací schémata za každou cenu. Individuální očkovací plán je legitimní volbou.

-Žádáme, aby byla do strategie doplněna povinnost zajistit nezávislé a transparentní vyhodnocování hlášených nežádoucích účinků vakcín, s aktivním zapojením pacientských organizací.

[da]Autoři výše uvádějí, že NOS ČR se musí řídit etikou, ale současně chtějí shromažďovat informace o důvodech odmítnutí očkování, což nejen neetické ale hlavně nezákonné.

Celkový počet reakcí: 5

Zdenka Tomešová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 11:13 dop.

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:23 dop.

Tomas Kolsky zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-15 13:41 odp.

Eva evaha.evaha zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-15 15:29 odp.

Jan Tomandl zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-25 07:11 dop.

[db]jde o jednostranný pohled optikou ochrany proti infekci, ale bez komplexního pohledu, že je třeba pacientovi neublížit. Pokud nechytne chřipku, ale kvůli negativním účinkům se bolestí kloubů nedokáže po vakcinaci hýbat, tak to ve výsledku pojišťovnu vyjde dráž. Mělo by být pravděpodobně rolí odborných společností toto sledovat, ale nevím o tom, že by se tomu někdo sledoval. Prostě se "věří v prospěch vakcinace".

Celkem 1 reakce

Tomas Kolsky zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-15 13:46 odp.

[dc]Letos kvůli očkování pacient dostane chřipku ještě spíš než neočkovaný, nádavkem k tomu má i riziko nežádoucích účinků.

[dd]Kam zmizela databáze hlášení na podezření nežádoucích účinků z portálu SÚKLu? Nebrání to transparentnosti a nesnižuje důvěru veřejnosti?

[de]Jak zabráníte, aby nedošlo k opakování selhání kontrolního úřadu, jako tomu bylo v případě očkování proti C-19, kdy SÚKL data pouze sbíral a podstupoval do agentury  EMA, z níž pak vyšel verdikt , zda něco je nebo není NÚ? Proč nemá SÚKL, který jediný nese právní odpovědnost, možnost aktivně zjišťovat informace v případě podezření na vážný nežádoucí účinek - jako tomu bylo např. v případě úmrtí senátora Krause 3 týdny po souběžném podání vakcíny proti C-19 a chřipce, když tuto informaci bude mít jinou formou, než je hlášení podezření na  NÚ?

[df]respektive vytipovat, kdy pacienty neočkovat, protože to pro ně není přínosné

[dg]K bodu Zdravotní informovanost a edukace:

1️⃣ Žádáme, aby bylo výslovně uvedeno, že NZIP i další komunikační kanály budou zajišťovat vyvážené informování, včetně informací o možných rizicích, limitacích a etických otázkách očkování.

2️⃣ Žádáme, aby komunikace v oblasti zaměstnání a sociálních služeb byla striktně vedena v souladu s právem jednotlivce na informované a svobodné rozhodnutí. Hospodářská komora a APSS ČR nesmí být využívány k institucionálnímu nátlaku.

3️⃣ Žádáme, aby vzdělávání zdravotníků obsahovalo modul o etice komunikace o očkování, o respektu k pacientskému rozhodnutí a o práci s obavami pacientů.

[dh]kdo je zodpovědný za kontrolu a aktualizaci?

[di]Nikdo. Základem strategie je, že nikdo nenense odpovědnost za nic.

[dj]Budou komunikovány i případná rizika vakcinace? Proč nebyla při propagaci vakcinace proti C-19, konkrétně vakcínou comirnaty, zmíněna rizika jako je myokarditida (a nejen), o nichž se nejpozději vědělo již v říjnu 2020, viz seminář FDA z 22.10.2020, slajd 16, 2h 32 min, a která se následně v SPC opravdu objevila jako možný NÚ, který bude mít ve skutečnosti mnohonásobně vyšší výskyt, protože zvlášť u mladých jedinců a sportovců může myokarditida proběhnout subklinicky?

[dk]Bohužel tohle během covidu nebyla pravda a ztracená důvěra se bude těžko získávat zpět.

[dl]22.2.2021 se na webu MZd objevila tato informace: Všechny registrované vakcíny (proti covidu)  jsou stejně účinné, pokud jde o jejich schopnost ochránit očkovaného před těžkým a smrtelným průběhem covid-19. Očkovací látka od společnosti AstraZeneca je stejně bezpečná jako ostatní vakcíny a nabízí dobrou úroveň ochrany proti onemocnění covid-19, což je v situaci současné pandemie zásadní.

„Tato vakcína u všech věkových kategorií, tedy včetně seniorů 65+ i 70+, je 100 % účinná proti závažnému průběhu covidu, proti hospitalizacím a proti úmrtím. Člověk, kterému bude tato vakcína aplikována, má jistotu, že po onemocnění covidem nebude mít těžký průběh a neumře,“ uvedl Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti a vedoucí Epidemiologické skupiny při Ministerstvu zdravotnictví ČR.  Tato ujištění se záhy ukázala jako nepravdiá, již pár týdnů poté s vakcínou AZ přestaly očkovat mladé ženy. O tom, že by očkovaní měli jistotu, že nebudou mít těžký průběh covidu, ani nemluvě.  

Jinými slovy, informace zveřejnované během covidové pandemie na stránkách MZd nejenže nebyly ověřené, pravdivé a vědecky podložené, jak uvádí autoři NOS, ale nevratně poškodily zdraví  lidí a  jejich důvěru v očkování.

Celkem 1 reakce

Zdenka Tomešová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 11:17 dop.

[dm]Žádáme, aby komunikace v oblasti zaměstnání a sociálních služeb byla striktně vedena v souladu s právem jednotlivce na informované a svobodné rozhodnutí. Hospodářská komora a APSS ČR nesmí být využívány k institucionálnímu nátlaku.

[dn]kdyby tato spolupráce byla přínosná, pak by neklesala proočkovanost proti chřipce i proti covidu.

[do]Žádáme, aby vzdělávání zdravotníků obsahovalo modul o etice komunikace o očkování, o respektu k pacientskému rozhodnutí a o práci s obavami pacientů.

[dp]Je tomu přesně naopak.  Neprobíhá vzdělávání o nežádoucích účincích vakcín , lékaři nehlásí NÚ SÚKLu, minimálně se probírá individualizace přístupu a ani odborná veřejnost se leckdy nedozví například důvod okamžitého pozastavení vakcín, což ukázala poslední kauza s Prevenarem 20 a podezřením na úmrtí.

Celkový počet reakcí: 4

Zdenka Tomešová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 11:17 dop.

Vara Vera zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 13:48 odp.

Tomas Kolsky zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-15 13:49 odp.

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 09:35 dop.

[dq]Kdyby bylo cílem opravdu snížit šíření infekčních nemocí, tak se budou prošetřovat protilátky u dospělých s nabídkou očkování zdarma proti těm chorobám, kde je cílem co nejširší proočkovanost. Ne že se penalizují neočkované děti - a současně dospělý, který by se nechal přeočkovat (tzn. procento očkovaných by tím bylo stejné či možná i vyšší), by si to musel zaplatit - viz např. očkování proti černému kašli v dospělosti.

[dr]Za úvahu stojí i aktualizace pravidelného očkování dětí - například hepatitis B kojenců ( status matky , zda je HBsAg pozitivní je v době porodu znám, větsina z nich je negativní, není tedy nutnost tyto kojence pár týdnů po porodu ihned vakcinovat). Totěž kojenec a tetanus, ten navíc není prenosnou nákazou. Onemocneni záškrtem v soucasné době minimální. Upřednostnit monovakcíny či max. triplevakcíny před jejich násobky. Než nařízená direktiva, klást důraz na dobrovolnost ( tj.doporučené očkování, jako ve větsině zemí západní Evropy)

Celkový počet reakcí: 2

Zdenka Tomešová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 11:18 dop.

Vara Vera zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 13:49 odp.

[ds]Hexavakcíny v raném věku jsou obzvláště nebezpečné. Jak lze s jistotou tvrdit, že 6 vakcín zvládne imunita každého dítěte? Kolik vakcín celkově je člověk schopen vstřebat bez vážnějších účinků na zdraví? Jaká je jistota, že se pozná, která z těch vakcín dítě poškodila? Účinek se totiž nemusí projevit hned, ale třeba za několik let.

[dt]Ono se má očkovat při epidemii? Odkdy? Ta věda jde tak rychle dopředu, že to člověk nestačí sledovat.

[du]Žádám, aby byl transparentně definován proces a kritéria pro vyhlášení „mimořádné situace ohrožení veřejného zdraví“ včetně povinnosti respektovat právo občanů na informované a svobodné rozhodnutí i v těchto situacích.

Celkem 1 reakce

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 09:36 dop.

[dv]v čem spočívá v roce 2025 "mimořádnost" u covidu, když je celá společnost promořená a u opičích neštovic, když tu téměř nejsou? Proč nejsou přeřazené mezi doporučená očkování? Resp. podle čeho se očkování dostane do této kategorie?

Celkový počet reakcí: 2

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:26 dop.

Tomas Kolsky zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-15 13:49 odp.

[dw]Kdo určí, co je epidemie, když během tzv. pandemie C-19 byla popřena všechna kritéria pro vyhlášení epidemie/pandemie? Jak bude nadefinována "Mimořádná situace ohrožení veřejného zdraví", kdo ji vyhlásí a na čí podnět?

[dx]Opičí neštovice byly přidány do stavů ohrožení veřejného zdraví člověkem, který je podezřelý ze závažných zločinů, a který se nějakým způsobem stal ředitelem WHO. Jeho jméno je Tedros Adhanom Ghebreyesus. Tento člověk zmanipuloval hlasování o opičích neštovicích, když jeho poradní sbor hlasoval PROTI zařazení poměrem hlasů 9:6 a on prohlásil, že to je skoro nerozhodně a že svým hlasem rozhoduje, že hlasování skončilo PRO. (Mohu dokázat odkazy na zdroje). MUDr. Vladimír Čížek

Celkový počet reakcí: 2

Zdenka Tomešová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 11:21 dop.

Vara Vera zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 13:50 odp.

[dy]Tento člověk je tuším vzděláním zvěrolékař.

[dz]K bodu Financování a hrazení očkování: 

1️⃣ Žádám, aby bylo výslovně uvedeno, že účast v benefičních programech nesmí být vázána na očkovací status občana, pokud se nejedná o očkování stanovené zákonem jako povinné.

2️⃣ Žádám, aby byl transparentně definován proces a kritéria pro vyhlášení „mimořádné situace ohrožení veřejného zdraví“ včetně povinnosti respektovat právo občanů na informované a svobodné rozhodnutí i v těchto situacích.

3️⃣ Žádám, aby bylo garantováno, že doporučené očkování nesmí být v praxi podmínkou pro přístup k zaměstnání, sociálním službám ani jiným veřejným službám.

Celkový počet reakcí: 3

Zdenka Tomešová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 11:22 dop.

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:27 dop.

Zdeňka Rumpelová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-15 16:21 odp.

[ea]Autoři v analytické části ukazují, že systém očkování v ČR je poměrně dobře zorganizován, což ostatně sami konstatují.  Dalo by se tedy říci, že žádné změny ani NOS nejsou potřeba. Hned v druhém odstavci ale náhle konstatují, že pandemie Covid 19 odhalila limity systému. Žádné "limity systému" ale na předchozích stránkách doloženy nejsou.  Autoři opět jen činí prohlášení, které se neobtěžují zdůvodnit.

Celkem 1 reakce

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:31 dop.

[eb]Bylo by třeba předložit data k potvrzení těchto tvrzení, aby veřejnost neměla o prospěchu očkování pochybnosti. V současné době, kdy máme Centrální evidenci očkování, je již velmi dobře možné ukázat např. jak se liší ekonomická náročnost péče o osoby očkované a neočkované ve vysokém věku  proti infekčním chorobám. Podobně lze ukázat, jak se liší výskyt třeba alergických a autoimunitních onemocnění u očkovaných a neočkovaných dětí. Analýzy může udělat ÚZIS a mohou si je udělat i pojišťovny.

Celkový počet reakcí: 2

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:32 dop.

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 10:03 dop.

[ec]v předchozím textu nic z toho nezaznívá a neprobírá se, takže buď je třeba doplnit podrobnosti nebo to do závěru nepatří

[ed]dalo by se říci, že si ministerstvo dělalo, co chtělo (mimořádná opatření), nerespektovalo ne-doporučení SÚKLu (3. dávky dětí, 4. dávky dospělých) a ve výsledku lékaři přestali očkování doporučovat a pacienti vyžadovat.

[ee]Ani jeden odstavec v předchozí části nedokládá, že by dostupnost očkování v ČR byla nerovnoměrná.  Opět jen konstatování, aniž by se autoři pokusili jakkoliv tuto tezi zdokumentovat.

[ef]jak souvisí stárnutí lékařů s očkováním? Vždyť jsou pravidelně informováni a školeni nebo snad ze školení staré praktiky Ministerstvo vynechává? Máte k tomu data? Nebo mají staří klinici snad více (negativních) zkušeností, že očkují méně?  Proočkovanost dětí je pořád na evropské poměry vysoká a mění se minimálně. Není spíš problémem to, že chybí pediatři?  Proočkovanost zdravotníků je vysoká u povinných očkování a v případě dlouhodobé imunity (po covidu) přeočkování nepotřebují.

Které regiony trpí nedostupností očkování? Nic takového v předchozím bloku nezaznívá. Je třeba podložit daty a kvalitní analýzou ve všech těchto bodech. Takto samotné je to nedostatečné.

Celkový počet reakcí: 2

Zdenka Tomešová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 11:23 dop.

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 09:37 dop.

[eg]Pracovat s termínem zdravotní gramotnost je naprosto zavádějící a nepatřičné. Očkování je známo už více než 200 let a jeho výhody jsou známy obyvatelstvu velmi dobře. Gramotnost nelze zaměňovat za důvěru, která byla výrazným způsobem narušena za covidového období. NOS ČR by se měla zaměřit na znovuzískání důvěry jinými způsoby než je vytvoření "komunikačního rámce", což lze chápat jako bezobsažnou slovní vatu.

[eh]Jestliže vezmu očkovací kalendář pro dospělé a jako zodpovědný občan se budu chtít nechat naočkovat všemi povinnými i doporučenými vakcínami a zároveň si z opatrnosti nastavím limit 3 očkovacích látek v jednom roce, tak včetně boostrů budu chodit na očkování 7 let v kuse. Pokud začnu ve třiceti, čeká mě pak pár let pouze s každoročním očkováním proti chřipce a po pěti letech nějakým tím přeočkováním, aby následovalo velké finále po šedesátce s další zesílenou náloží vakcín. To je i na skalní příznivce vakcinace poněkud mnoho, takže váhání je zcela na místě. Nijak tomu nepomáhá to, že účinnost současných vakcín poměrně rychle klesá v čase, takže je nutno často přeočkovávat. Díky tomu je termín kolektivní imunity pouze vyprázdněný pojem.

[ei]řada lidí naopak začala věnovat kvalitě vakcín pozornost a např. odmítá souběžnou vakcinaci dvěma vakcínami.

[ej]V rámci NOSu by bylo dobré vypracovat přehlednou Mytologii očkování a pomocí srovnávací religionistiky a analytické psychologie vysvětlit, jak je možné, že přes všechny informace co dnes o očkování máme, resp. nemáme je stále mnoho lidí, kteří se nechají víceméně dobrovolně naočkovat, nebo dokonce dovolí naočkovat své děti.

[ek]Efektivní pomoc ministerstva zdravotnictví lidem, kteří onemocněli po vakcinaci, včasná sociální a finanční pomoc postiženým s následky po vakcinaci, ustavení center pro pomoc lidem se zdravotními následky po vakcinaci a možnost finančního odškodnění ve vážných případech jsou nezbytným předpokladem pro lepší spolupráci s občany.

Celkem 1 reakce

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:35 dop.

[el]To sice ano, ale pokud mě nebo blízkého vakcína dlouhodobě poškodí nebo dokonce zabije, tak je mi odškodnění úplně k ničemu! A takto to vnímá mnoho lidí. Každý, kdo je při smyslech, raději zvolí variantu neočkovat se, než riskovat poškození a s následnou kompenzací.

[em]Zdravotníci, kteří ošetřují pacienty s problémy po vakcinaci, se snaží komunikovat problematiku očkování i s ministerstvem, SÚKLem,zdravotním výborem PS i Senátu, vakcinologickou společností. Jejich argumenty jsou ignorovány, námitky nevyslyšeny, otázky nezodpovězeny. Pacienti bez pomoci. Pokud tyto negativní informace rezonují mezi lidmi, tak za to může nezájem institucí.

Celkový počet reakcí: 2

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:36 dop.

Tomas Kolsky zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-15 13:54 odp.

[en]Bude během otevřeného rozhovoru sdělen i ekonomický zájem lékaře na očkování, a to buď přímý cestou úhrady ze ZP, tak nepřímý cestou zástupce farmaceutické firmy, výrobce vakcíny?

[eo]Opět konstatování, které není doloženo. Autoři se neobtěžují popsat, proč se domnívají, že dosud bylo zavádění uhrad pro nová doporučená očkování zdlouhavé a administrativně náročné. Nevíme, jak dlouho dosud proces trvá a kdo je do něj zapojen. A ani nepíší, co přesně by z dosavadních postupů chtěli vynechat, aby se tento proces urychlil. Další bezobsažné sdělení.

Celkem 1 reakce

Zdenka Tomešová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 20:05 odp.

[ep]Kdo určí, kdo je odborná autorita? Jaká kritéria budou muset splňovat "odborné autority"? Budou to vždy pouze ti jedinci, kteří budou podporovat vakcinační narativ jako tomu bylo během vakcinace proti C-19 a jako je tomu vlastně doposud?

[eq]v tomto volebním období se konaly 4 odborné semináře na téma nových vakcín a dva obecně očkovací a o sběru dat o očkování na půdě zdravotních výborů parlamentu. Finanční možnosti rozpočtu či pojišťoven jsou omezené, hrazena by měla být jen očkování skutečně přínosná, kdy jejich aplikací se ušetří finance za hospitalizace pacientů. Opět v dokumentu chybí finanční analýzy.

[er]je třeba v HTA zohlednit ochranu před nemocí a současně nezhoršení celkového zdravotního stavu (progrese systémového onemocnění po vakcinaci je pro pacienta riziko)- více viz výše.

[es]v dokumentu chybí alespoň malá zmínka o tom, které infekce by v nich měly být sledované. Resp jaké protilátky

[et]vynechte youtubery a dalsi placene soukrome osoby, kteri nejsou trestne zodpovedni za sva tvrzeni!

[eu]Chybí důkazy. Je to paušální tvrzení bez upozornění na rozdíly mezi jednotlivými vakcínami a populacemi. Tudíž tvrzení musíte doložit.

Celkem 1 reakce

Zdenka Tomešová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 20:06 odp.

[ev]Zapomněli jste uvést, že 1969 – 1987 bylo očkováno monovakcínou,  1987 – 1994 očkováno bivalentní vakcínou – spalničky, příušnice a od

března 1995 jde o trivalentní vakcínu. K stabilizovanému "vynulování" došlo ovšem v roce 1981, tedy se nabízí otázka, proč nemohlo zůstat u původní formy vakcinace monovalentní vakcínou a proč není t.č. k dispozici pro případné zájemce?

[ew]Na základě čeho z těchto dat tvrdíte, že za pokles případů může vakcína? U obou šipek (zahájení očkování i zavedení 2. dávky) následuje cca dvouletý růst nemocnosti a až po něm strmý pokles. Jak víte, že se prostě jen lidi nepromořili a pak nenastala opravdová stádní imunita? Očekávala bych, že očkování sníží nemocnost ihned a ne až za 2 roky. 

V případě Hib níže zase očkování začalo po začátku poklesu výskytu onemocnění a jediné, co jde s jistotou z dat říct je, že očkování ten pokles nezastavilo. Nelze ale tvrdit, že očkování ten pokles způsobilo. to je přání autora a jen jedno z možných vysvětlení. Navíc je z grafu patrné, že se výskyt všech invazních onemocnění Hib začal sledovat až krátce před zavedením vakcinace a nelze tudíž nic tvrdit o dynamice výskytu v minulosti. Jak z takové absence dat chce někdo něco tvrdit???

Celkem 1 reakce

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 10:10 dop.

[ex]Graf č. 1 (spalničky) i graf č. 2 (Hib) jsou klasickým příkladem manipulativní vizualizace — grafy končí u období s jasným poklesem, nezohledňují komplexitu epidemiologických cyklů (například to, že některé infekce přirozeně cyklují a že je v některých případech imunita po prodělání dlouhodobější než po vakcinaci).

Celkový počet reakcí: 2

Barbora V. zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-18 12:37 odp.

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 10:10 dop.

[ey]Československá socialistická republika

[ez]Opět se nabízí otázka, proč není možnost očkovat monovalentní vakcínou v kombinaci s trojvalentní tetanus- záškrt - černý kašel, pokud by měli rodiče zájem o toto schéma a je povinné očkování hexavakcínou (na rozdíl od např. Německa, Rakouska) a navíc je tato povinnost podpořena diskriminací stran přijetí neočkovaného dítěte do školky? A opět otázka stran černého kašel - zajišťuje současný typ vakcíny proti černému kašli kolektivní imunitu? Povinnost vakcinace hexavakcínou je založena zjevně na lživých informacích.

[fa]pojem kolektivni imunita je nesmyslny narativ, a nelze ji dosahnout vzhledem k individualni zdravotni dispozici jedince!

[fb]Kolektivní imunita je pojem, který má smysl tehdy a jen tehdy, jestliže očkování zaručuje dlouhodobou imunitu. Jestliže jsou účinky vakcinace krátkodobé, nemá vůbec smysl tento pojem zavádět a sledovat.

[fc]poplašné sdělení bez vědecké opory. Například u černého kašle a spalniček je problém často v účinnosti a délce ochrany vakcíny, nikoli v „odmítačích

[fd]Jsou známé případy epidemie černého kašle v Rusku a Izraeli při téměř 90% proočkovanosti.

[fe]V celém bodu chybí informace o: vlivu zvyšující se kolektivní imunity přirozenou cestou, rozdílech v efektivitě vakcín u různých věkových a zdravotních skupin, významných nežádoucích účincích u některých vakcín.

[ff]takto obecně řečené je to úplný nesmysl. Třeba proočkovanost na černý kašel je vysoká, ale generace proočkované acelulární vakcínou nemají dlouhodobou imunitu, protože vakcína nestimuluje imunitu dostatečně. Kolektivní imunitu proti černému kašli v současnosti nastavit nelze. Podobně imunita proti spalničkám u osob očkovaných hexavakcínou je horší než u osob vakcinovaných dřívější tetravakcínou a nejlépe jsou na tom ti, co infekci prodělali.

[fg]Jak dlouho trvá imunita po očkování a jak dlouho po prodělání nemoci?

[fh]V části „Problém se netýká pouze očkování v pravidelném očkovacím schématu, ale i v rámci doporučených očkování“ je jasná příprava argumentace pro tlak na doporučená a nepovinná očkování — tedy pro rozšíření tlaku i na to, co je oficiálně dobrovolné.

[fi]co  je optimální?

[fj]V části „Problém se netýká pouze očkování v pravidelném očkovacím schématu, ale i v rámci doporučených očkování“ je jasná příprava argumentace pro tlak na doporučená a nepovinná očkování — tedy pro rozšíření tlaku i na to, co je oficiálně dobrovolné.

[fk]Doplnit statistické údaje ohledně očkování HPV, meningokoku, encefalitidě a výskytu onemocnění. Optimální proočkovanost 90%, která je u HPV uvedena v dalším textu, vychází z čeho? A pokles proočkovanosti z 74% na 69% znamená vyšší míru onemocnění? Nikde jsem takovou statistiku nedohledal.

[fl]Pasáž „Snižuje se důvěra veřejnosti v očkování“ neanalyzuje proč — nenabízí sebereflexi systému, ale jen hledá způsob, jak to „napravit“ a zvýšit tlak.

Celkem 1 reakce

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:41 dop.

[fm]Opět chybí reflexe problémů s komunikací, tlaku, chybných kampaní během covidu — tedy toho, co důvěru erodovalo.

[fn]Ke snižující se důvěře přispívají 2 faktory:

1. Stát namísto vysvětlování a předkládání důvěryhodných argumentů stanoví očkovací povinnost, která je vynucována sankcemi přímými (pokuta), ale předevšími sankcemi nepřímými(např. omezení přístupu ke službám/aktivitám). Příliš tvrdá opatření vzbuzují otázky o motivaci.

2. Stát se vyhýbá odpovědnosti za újmu na zdraví způsobenou vakcinací. Po formální stránce odškodňovací předpisy existují, ale odškodňovací systém je nastaven tak, že se prakticky neodškodňuje. Vymáhat povinnost a nebýt solidární v případě nehody je hrubě neetické.

Celkem 1 reakce

Zdenka Tomešová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 20:11 odp.

[fo]Rozdíl mezi informací a dezinformací je zhruba půl roku (někdy i víc), tak kdyby stát trochu přidal do kroku, dezinformace by zmizely úplně.

[fp]dokud nedojde k sebereflexi zdravotníků, kteří vakcinační programy mají na starosti a nezohlední se problémy vyřčené výše, nedojde k posílení důvěry odborné a laické veřejnosti. Se změnou vedení v CDC se situace ještě zkomplikuje.

[fq]prosim dolozit jak byla tato uroven stanovena, na zaklade jakych dat a studii!

Celkem 1 reakce

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 10:29 dop.

[fr]Co je myšleno "dostupnými daty"? Předpokládám, že máte zcela validní, jednoznačné, podložené informace, na kterých můžete stavět svá tvrzení?

[fs]Celý odstavec o Rumunsku (measles) je zneužit pro vyvolání strachu a tlak na naprostou maximalizaci proočkovanosti, bez debaty o optimální míře.

[ft]Manipulativní - sdělení je napsáno (záměrně?) tak, aby budilo dojem, že 86 procent umrtí bylo mezi neočkovanými. Ve skutečnosti se tento údaj týká počtu případů.  Je logické, že spalničkami se častěji nakazí  lidé neočkovaní, ale tato informace není podstatná. Podstatné je, zda mezi oběťmi byli lidé očkovaní nebo neočkovaní - tuto informaci nám ale autoři (zámerně?) zamlčují. V Česku během dvou významných epidemií spalniček patřili mezi lidi s těžkým průběhem lidé očkovaní. Podrobnosti zde: https://denikn.cz/117319/odmitacu-ockovani-nepribyva-tak-rychle-jak-tvrdi-lekari-a-za-epidemii-spalnicek-muze-nekdo-jiny/

Celkový počet reakcí: 2

Zdenka Tomešová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 20:11 odp.

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 10:30 dop.

[fu]Stránky 17–18 jsou učebnicová ukázka framingu a manipulativní argumentace:

výběrové grafy bez širšího kontextu, zamlčení problémů s účinností a dlouhodobou ochranou některých vakcín, absence reflexe pochybení systému, postupná příprava půdy na tlak i na doporučená očkování, používání případů jako Rumunsko pro strašení.  Zvlášť silný red flag: formulace o „snižování kolektivní imunity“ a otevřená cesta k tlaku i na rodiče, kteří se rozhodnou pro individuální přístup k nepovinným očkováním.

Celkový počet reakcí: 2

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:43 dop.

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 10:31 dop.

[fv]Pozorovaný jev by si zasloužil analýzu. Je dost dobře možné, že řada rodičů, která by ráda očkovala jen proti některým infekčním onemocněním, nakonec neočkuje vůbec, protože monovakcíny, které by jim to umožnily, nejsou na trhu. To je jednoznačně odpovědnost státu v rámci imunizační strategie.

Celkem 1 reakce

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:43 dop.

[fw]z jakeho duvodu obsahuje hexa hepatitidu B? prenasena krvi a pohlavnim stykem...dolozte studie o prospesnosti ockovani v rannem veku!

Celkový počet reakcí: 2

Barbora V. zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-18 12:55 odp.

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 10:32 dop.

[fx]do jakého věku? Jakými vakcínami? Jak ve statistikách figurují děti, které neměly klasické schema?

[fy]K poklesu dochází z důvodu nežádoucích účinků, které nejsou pediatry hlášeny, protože k tomu není dostatečná vůle - proč i zde nechcete po lékaři, který aplikoval vakcínu, aby hlásil výskyt všech úmrtí, epilepsií, autoimunitních chorob, včetně alergie, poruch řeči či psychomotorického vývoje do měsíce po vakcinaci? 

Opakovaně zavádějícím způsobem informuje o výskytu černého kašel - ke zvýšenému výskytu došlo z důvodu, že změnou vakcinační látky v roce 2007 došlo ke ztrátě kolektivní imunity a jelikož je nyní očkováno na principu podání antigenů (bílkovin - raději to konkretizuji, protože mám pocit, že dokument netvořil někdo zcela odborně zdatný), které se cca za 2-3 roky "vytratí", tak došlo k nákaze ve věkové skupině cca 12-14 let a následně pak i v mladších věkových skupinách v závislosti na aktuálním imunitním stavu. 

Zde je třeba zdůraznit, že černým kašlem onemocněla řada neočkovaných dětí, u nichž nebyl průběh nijak signifikantně horší než u "očkovaných".

Účastnila se ČR velké studie, kde byly sledovány tři skupiny - v jedné bez přeočkování proti tetanu, v druhé přeočkováni proti tetanu a v třetí přeočkování proti tetanu a záškrtu a nebyl signifikantní rozdíl ve výskytu tetanu v těchto třech skupinách, což zakládá podklad pro doporučení, že po základním očkování proti tetanu není třeba přeočkovávat?

[fz]nemáme skutečně efektivní vakcínu

[ga]záškrt je zcela raritní v české populaci

[gb]Chybí data o protilátkách proti jednotlivým nemocem u lidí (hlavně dětí) očkovaných těmito "vícevakcínami". Jak víte, že si tělo vytvoří protilátky proti všemu, co v tom je a ne jen proti něčemu? Ti, co si to nechávali zjišťovat už nejednou narazili na to, že mají protilátky jen proti něčemu. A to se tu nebavíme o tom, že přítomnost protilátek neznamená nutně ochranu před nemocí.

[gc]V rodině mám případ, kdy mladá dívka do té doby zdravá, po naočkování začala mít opakující se potíže s čípkem. Asi náhoda...

[gd]Ve vakcínách proti HPV Gardasil byly nalezeny fragmenty virové DNA.

Nález fragmentů DNA v mRNA vakcínách vzbudil pozornost. Nicméně podobný nález ve vakcíně Gardasil od farmaceutické společnosti Merck prošel bez většího rozruchu.

https://blog.maryannedemasi.com/p/fda-ignored-residual-dna-fragments?r=h3f6j&utm_campaign=post&utm_medium=email&fbclid=IwY2xjawKzc-BleHRuA2FlbQIxMABicmlkETF1RTd3aDFvRkd4bENDUldoAR7nnKLnj0TM1dYSe8QcOclxraekdKPcwbrrw9ccVyElStLHUfEn8jl5YecC3w_aem_GIZ43tq8YjDtP-DcczWk_g&triedRedirect=true

[ge]Je komunikováno se zájemci o očkování, že vakcína je určena pouze proti malému množství subtypů?

[gf]HPV kmenů je celá řada a očkuje se jen proti některým. Myslet si, že očkováním některých kmenů eliminujeme onemocnění způsobované i jinými kmeny, je nesmysl. A to by muselo fungovat, což není prokázáno.

[gg]Nákladová efektivita očkování v uvedené publikaci vychází z modelu. V realitě je první očkované generaci českých žen nyní 27 let. Nevíme, zda vakcinace byla skutečně tak efektivní, jak se doufalo a povede k tíženému efektu... U mladé generace, jak se zdá na datech z Anglie a Austrálie, je efekt dobrý, otázkou je , jak na tom budou v budoucnosti.

[gh]Dodnes není v klinických testech prokázáno, že vakcinace zabránila jedinému případu rakoviny, natož úmrtí z důvodu rakoviny čípku. Schválení vakcíny od společnosti Merck proběhlo ve zrychleném řízení. FDA požádala o dlouhodobé testy účinnosti a bezpečnosti. V těch ovšem podle autorů výrobce selhal při plnění kritérií pro zrychlené řízení. Nepodařilo se prokázat, že vakcinace chrání před rakovinou více než pravidelná prohlídka u gynekologa.

Zrychlené schválení bylo uděleno na základě krátkodobých testů ukazujících ochranu proti viru a s ním spojených lézí. Vztah mezi lézemi různých typů a rakovinou je ovšem velmi vágní a autoři se podrobně zabírají výzkumem vztahu mezi těmito fenomény. Docházejí k závěru, že jen malý zlomek lézí přejde v rakovinu. Ostatně ve vyspělém světě je mortalita na rakovinu čípku velmi nízká, 1,4 - 1,7 úmrtí na 100.000 žen.

[gi]Gardasil 9 příbalový leták: Očkování nenahrazuje rutinní cervikální screening. Protože žádná očkovací látka nemá 100% účinnost a přípravek Gardasil 9 neposkytne ochranu proti všem typům HPV nebo proti infekci HPV přítomné v době očkování, zůstává cervikální screening kriticky důležitý a musí probíhat v souladu s lokálními doporučeními.

[gj]Také se připojuji se svým komentářem. Vakcíny nejsou to co bývaly. Vše je v rukou peněz. A násilím tlačit svou ideologii, zvláště když studie neudávají pravdivé informace, nebo jen z části pravdivé, tak jak se to hodí, není vhodné ani morální. Násilím očkovat a pod výhrůžkami strachu také není vhodné ani morální. Hlášení případů nežádoucích účinků je taky podhlášené a často mají tendenci mizet či se neuvádět. Za mě, čím více vyrobíme nemocných lidí, tím více na tom vyděláme. Současný stav není o pomoci ale o výdělku peněz a jiných skrytých intencích.

[gk]Autoři také vyčítají společnosti Merck selektivní reporting o účinnosti. Pokud se vezmou v úvahu ženy, které již infekcí HPV prošly, účinnost ochrany po očkování prudce padá. Tuto informaci sice předal FDA, ale ze studie uveřejněné v časopise NEJM ji vyňal. 

Další částí práce je bezpečnost HPV vakcín. Vychází z dat VAERS v USA. Hlášení podezření na nežádoucí účinky ve spojení s HPV vakcínami představují nepřiměřeně vysoký podíl na celkových hlášeních ze všech vakcín.  https://www.eurekaselect.com/article/48338

[gl]Rakovina je zjevně důsledek poškození reparačních mechanismů buněk, která úzce souvisí s imunitou, kterou právě vakcinace oslabuje, viz skandinávská studie v souvislosti s mRNA/nanočástice vakcínami.

[gm]Moje sestřenice, která pracuje ve zdravotnictví, byla po očkováních proti chřipce více nemocná a po pár letech se očkovat přestala.

[gn]efektivita vakcín proti chřipce není příliš vysoká, zpravidla mezi 30-40% proti nákaze. Jaký byl v loňském roce počet úmrtí na chřipku ve vysoce proočkovaných státech (třeba v Dánsku) oproti České republice. Lidé vědí, že se nakazit mohou i naočkovaní, ale umírat se jim nechce. Tato data by zvedla důvěru.

[go]Dlouhodobá zkušenost z mého okolí ukazuje, že očkování proti chřipce často neplní slibovanou ochranu. Naopak, znám mnoho případů, kdy lidé po očkování ještě během několika dnů onemocněli těžkou chřipkou s natolik silným průběhem, že nebyli schopni vstát z postele. Kromě toho je nutné brát v úvahu, že chřipkové viry velmi rychle mutují – vakcína připravovaná předem je tedy při nástupu nové chřipkové sezóny často už zastaralá a nemusí odpovídat aktuálnímu kmeni, což významně snižuje jakoukoliv účinnost této ochrany.

Z těchto důvodů je potřeba vnímat očkování proti chřipce velmi kriticky a nevytvářet dojem, že zvýšení proočkovanosti automaticky povede k výrazně lepší ochraně rizikových skupin i společnosti jako celku. Je zcela namístě, že mnoho lidí váhá nebo očkování odmítá, protože nejen podle studií, ale i praktických zkušeností, efektivita očkování proti chřipce nemůže být zaručena, a v některých případech může naopak vést k závažným reakcím a onemocnění krátce po aplikaci vakcíny. Váš odstavec vyvolává domněnku, že očkováním proti chřipce je ochrana zaručena. To je dezinformace. Dagmar Holá, matka dvou dětí a člověk pracující v oblasti neurodiverzity a práv pacientů

[gp]Z registrů ÚZIS seo dát spočítat, kolik těhotných bylo očkováno proti chřipce, covidu, černému kašli. Bylo by správné to přiznat, byť to budou zřejmě jen stovky žen.

[gq]jak současné doporučení zohledňuje fakt, že imunita/ protilátky po vakcinaci vydrží déle než 10 let? Pokud si pacient nechává stanovit protilátky, má je leckdy dostatečné i po 20 letech.

[gr]Ve Strategii musí být dopsáno, že i nadále musí stát zajistit monovakcíny i jen na tetanus. Také by se v NOS mělo jasně říci, že se dají vyšetřit protilátky a podle toho očkovat nebo ne. 

Tady chybí, stejně jako u očkovacího kalendáře pro dospělé v přílohách, transparentní uvedení poznámky, že vakcína proti tetanu může být kombinovaná s černému kašlem a musí to být pacientovi výslovně řečeno a ve Strategii napsáno. JInak to i považujeme za záměrně neúplné, protože tento fakt může vést k očkování bez plného informovaného souhlasu. Navrhujeme požadavek, aby každá složka kombinované vakcíny byla pacientovi výslovně nabídnuta k individuálnímu souhlasu či odmítnutí. Plus jasně ve Strategii říci, že si pacient může zajistit test na protilátky a následně se rozhodnout, ze vakcínu potřebuje nebo ne.

[gs]SWOT analýza jasně ukazuje záměr autorů a státní očkovací politiky. Z "příležitostí" a "slabých stránek" je patrné, že klíčovým cílem není podpora svobodného informovaného rozhodování, ale maximalizace proočkovanosti bez ohledu na nuance zdravotního stavu či individuální volby: nátlak na proočkování i nepovinnými vakcínami, přes „peer pressure“ a sociální sítě více ovlivňovat veřejnost, připojení na pojišťovny a zaměstnavatele a zavedení benefitů a tím diskriminace neočkovaných, automatizované kontroly atd.

-Chybí zde jakýkoli etický pohled — například obava z narušení důvěrnosti zdravotních údajů nebo z potenciální diskriminace při využívání benefitů a zaměstnaneckých výhod. To je velké opomenutí.

-SWOT v této podobě potvrzuje, že Strategie NOS ČR není nastavena jako rámec pro respekt k individuálním volbám a transparentní, eticky ukotvené zdravotní politiky, ale spíše jako technokratický nástroj pro zvyšování číselné proočkovanosti, a to i cestou systémového a sociálního tlaku.

Proto doporučuji zásadní revizi přístupů uvedených ve SWOT, se zahrnutím etických zásad, ochrany soukromí a explicitního uznání práva občanů na skutečně svobodné a informované rozhodnutí o očkování bez jakéhokoli ekonomického, sociálního nebo systémového nátlaku.

Celkem 1 reakce

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:48 dop.

[gt]Viz výše můj komentář. Sestřenice zdravotnice, která se nechávala očkovat, s tím přestala, protože potom byla víc nemocná.

[gu]nedostupnost zdravotní péče

[gv]Bezpochyby je strategické očkovat na nádraží a v obchodních centrech. Vakcinace je totiž něco jako zajít si do kina. Není to nejspíš zdravotní úkon se všemi možnými riziky. Pak je ovšem otázka, proč by měl být hrazen ze ZP?

[gw]1) i tato analýza ukazuje, že si ministerstvo vůbec neuvědomuje nezbytnost férové komunikace s lékaři i občany na téma možného negativního vlivu vakcinace na zdraví lidí. Riziko problémů, jakkoliv je nízké, je to hlavní, co občany trápí a proč přibývá lidí odmítajících vakcinaci. 2) Nemáme systém sledování zdravotního stavu chronicky nemocných osob a instrukce pro to, ve kterých případech nemocné lidi raději neočkovat, protože by jim vakcinace navodila natolik prozánětlivou reakci, že by to ohrozilo léčbu jejich základního onemocnění. Je třeba vždy vážit rizika a benefity. 3) chybí systém péče o osoby s problémy po vakcinaci - lidé chtějí, aby se měli v případě problémů na koho obrátit, 4) zcela nefunkční právní ochrana pacientů a nárok na odškodnění, 5) velmi pomalý systém poskytnutí sociální pomoci při invaliditě, 6) porušování GDPR při evidenci očkování

[gx]"hrozby", které zde zmiňujete (např. nedůvěra veřejnosti), nejsou pojaty jako podnět k reflexi a opravě způsobu komunikace nebo k přijetí skutečné plurality pohledů, ale spíše jako výzva k silnější "komunikační strategii" a většímu potlačení nežádoucích hlasů.

-Chybí zde jakýkoli etický pohled — například obava z narušení důvěrnosti zdravotních údajů nebo z potenciální diskriminace při využívání benefitů a zaměstnaneckých výhod. To je velké opomenutí.

-SWOT v této podobě potvrzuje, že Strategie NOS ČR není nastavena jako rámec pro respekt k individuálním volbám a transparentní, eticky ukotvené zdravotní politiky, ale spíše jako technokratický nástroj pro zvyšování číselné proočkovanosti, a to i cestou systémového a sociálního tlaku.

Proto doporučuji zásadní revizi přístupů uvedených ve SWOT, se zahrnutím etických zásad, ochrany soukromí a explicitního uznání práva občanů na skutečně svobodné a informované rozhodnutí o očkování bez jakéhokoli ekonomického, sociálního nebo systémového nátlaku.

Celkový počet reakcí: 3

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:50 dop.

Barbora V. zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-18 13:05 odp.

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 12:13 odp.

[gy]Mezi hrozbami chybí jakákoliv úvaha na téma vedlejší účinky, možné interakce vakcín mezi sebou, možné vychýlení Th1/Th2 a potenciálně negativní celkový dopad na celkový zdravotní stav zdraví obyvatel.

Hrozbou je také neexistující analýza rizik, ze které by se měl evidence-based očkovací kalendář odvíjet, a neexistující cost-benefit analýza, která by dokládala, co ještě je a co již není pro společnost skutečně výhodné.

[gz]SWOT analýza jasně ukazuje záměr autorů a státní očkovací politiky. Z "příležitostí" a "slabých stránek" je patrné, že klíčovým cílem není podpora svobodného informovaného rozhodování, ale maximalizace proočkovanosti bez ohledu na nuance zdravotního stavu či individuální volby: nátlak na proočkování i nepovinnými vakcínami, přes „peer pressure“ a sociální sítě více ovlivňovat veřejnost, připojení na pojišťovny a zaměstnavatele a zavedení benefitů a tím diskriminace neočkovaných, automatizované kontroly atd. Rovněž "hrozby", které zde zmiňujete (např. nedůvěra veřejnosti), nejsou pojaty jako podnět k reflexi a opravě způsobu komunikace nebo k přijetí skutečné plurality pohledů, ale spíše jako výzva k silnější "komunikační strategii" a většímu potlačení nežádoucích hlasů.

-Chybí zde jakýkoli etický pohled — například obava z narušení důvěrnosti zdravotních údajů nebo z potenciální diskriminace při využívání benefitů a zaměstnaneckých výhod. To je velké opomenutí.

-SWOT v této podobě potvrzuje, že Strategie NOS ČR není nastavena jako rámec pro respekt k individuálním volbám a transparentní, eticky ukotvené zdravotní politiky, ale spíše jako technokratický nástroj pro zvyšování číselné proočkovanosti, a to i cestou systémového a sociálního tlaku.

Proto doporučuji zásadní revizi přístupů uvedených ve SWOT, se zahrnutím etických zásad, ochrany soukromí a explicitního uznání práva občanů na skutečně svobodné a informované rozhodnutí o očkování bez jakéhokoli ekonomického, sociálního nebo systémového nátlaku.

Celkem 1 reakce

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:52 dop.

[ha]„Upozorňujeme, že i současný očkovací zákon (č. 258/2000 Sb.) a jeho prováděcí vyhláška (č. 537/2006 Sb.) obsahují některé strukturované nepřesnosti a možný rozpor s Listinou základních práv a svobod, zejména:

Povinné očkování je stanoveno nejen zákonem, ale podstatně rozvíjeno vyhláškami, což je v rozporu s čl. 4 LZPS – zákonnou rezervou omezení práv.

Režim výhrady svědomí je nedostatečný – neexistuje jasný proces pro dospělé, není garantována jako právo, zejména mimo školský systém.

Systém odškodnění (zákon č. 116/2020 Sb.) stanoví překážku „zvlášť závažného poškození“, kterou označil Nejvyšší soud jako protiústavní kvůli nelogickému omezení práva na spravedlivou náhradu.

Strategie však bez změny zákonů umožňuje rozšiřovat povinnosti nebo povahy očkování bez posílení právních záruk. To znamená, že může dojít k obejití zákona (podzákonné normy budou dominantní), což staví Strategie nad zákonem – to je v přímém rozporu s právním státem (Ústava ČR, čl. 1).

Požadujeme doplnění Strategie o explicitní ustanovení, že:

jakékoli rozšíření očkovací povinnosti nebo benefitů/monitoringu musí být schváleno zákonem, nikoli jen Strategií či vyhláškou,

výhrada svědomí musí být jasně garantována i pro dospělé,

model kompenzací za újmu musí plně reflektovat závěry NSS o protiústavnosti zúžení nároku na „zvlášť závažné újmy“."

Celkem 1 reakce

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:52 dop.

[hb]eliminaci přenosných infekčních onemocnění dokázal částečně zajistit izolační režim celé populace v době covidových lockdownů, ale za cenu, že po uvolnění režimu počet nákaz násobně vzrostl v sezóně této a minulé

[hc]částečně a hlavně krátkodobě

[hd]Kromě černých neštovic se vakcinací ještě nepovedlo eliminovat žádné onemocnění,  navzdory celosvětovému úsilí. Tvrdit, že se cosi takového povede díky této "strategii", která víc než cokoliv jiného připomíná středoškolský referát, je směšné.

[he]záleží na tom, zda je očkována riziková populace, která vyžaduje hospitalizaci či jí hrozí úmrtí.

[hf]No a jakou spolehlivost máte v tom monitoringu? Já jen že ze zkušenosti v mé rodině ani pediatři, ani obvoďáci dospělých nezjišťují, co má dotyčný za "virózu", ačkoliv jsme třeba přišli se symptomy černého kašle.

[hg]Klíčové je kolik osob je v populaci imunní a ne kolik osob bylo naočkováno. Je cílem strategie mít zdravé obyvatelstvo, nebo vyočkovat co nejvíc dávek?

Celkový počet reakcí: 2

2Mreal Michaela Ondráčková zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 10:54 dop.

Eva N zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 15:24 odp.

[hh]kdo a podle čeho nastavuje hranici proočkovanosti? Na vznik epidemií má vliv také dostupnost léků, zdravotní péče, disgnostická kapacita, souběh různých epidemií (letos např. šlo o souběh Bordetelly pertusis a Mycoplasmy p. a Chlamydie p.)

[hi]... a zdravotní stav populace, její výživa, tělesná aktivita, duševní stav...

[hj]Pro Boha jen to ne! Velmi to evokuje covidovou totalitu a to to bylo dané jen vyhláškou, nikoliv zákonem!

[hk]V uvedených indikátorech č. 3–5 postrádám: Opatření pro případy, kdy již k nežádoucím účinkům (NÚ) dojde: Je třeba výslovně doplnit, že součástí strategie musí být dostupná zdravotní, psychologická a sociální péče pro osoby s NÚ, včetně systému spravedlivého a včasného odškodnění.

Řešení dlouhodobých komplikací po očkování: Strategie vůbec neřeší problematiku chronického zhoršení zdravotního stavu v delším časovém horizontu po očkování, jak na to upozorňují i odborné komentáře. Monitoring by měl zahrnovat i tyto případy a jejich výstupy by měly být transparentně sdíleny.

Možnost individuálního posouzení u rizikových pacientů:

Zcela chybí zmínka o možnosti konzultace u rizikových pacientů (např. neurodivergentní osoby, autoimunitní onemocnění apod.), kde je třeba umožnit individuální přístup a respektovat informované rozhodnutí o očkování či neočkování.

Respekt k právu informovaného souhlasu a právo očkování odmítnout: V indikátoru č. 4 (Dostupnost) i č. 5 (Informovanost) je cíl formulován ryze prospekčně směrem ke zvyšování proočkovanosti, posílení důvěry v očkování apod., bez zmínky o nutnosti poskytovat vyvážené informace a respektovat i právo na odmítnutí očkování bez tlaku a stigmatizace. 

Komentář zasílám jako občanka, matka neurodivergentního dítěte a člověk s dlouholetou zkušeností v oblasti neurodiverzity, zdravotnické osvěty a práv pacientů.

[hl]Podhlášenost NÚ je přes 90%, lékaři podezření na NÚ nehlásí, jsou zahlceni další agendou a nemají hlášení placené.  Podpořit hlášení NÚ úhradou od pojišťovny by by pomohlo snížit podhlášenost a mít lepší přehled a zajistit opatření a tím větší bezpečnost

[hm]Zásadní problém, který se neřeší, je vyvolání chronického zhoršení zdravotního stavu v delším odstupu několika týdnů po vakcinaci a zcela chybí snaha o monitoring těchto komplikací a informace lékařům o tom, koho příště raději neočkovat.

Celkem 1 reakce

Tomas Kolsky zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-15 13:57 odp.

[hn]A chtělo by to ještě zavést opatření pro případy, kdy k NÚ dojde - účinná zdravotní péče + reálná včasná pomoc poškozenému a jeho rodině ve všech oblastech + satisfakce (odškodnění)

[ho]za situace, kdy je málo lékařů na léčbu pacientů a v regionech nejsou doktoři v dostatečném počtu, není divu, že je málo doktorů na očkování. Chybí i specialisti, kteří by zajišťovali očkování problematických pacientů s potřebou individuální péče.

Celkem 1 reakce

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 12:30 odp.

[hp]A těmi je konkrétně co? Jsou jimi ty nepříjemné zkušenosti mnoha lidí? A pokud ano, tak co s nimi chcete dělat? Zakázat je? Smazat? Zavřít je za to, že si dovolují říct, že je očkování poškodilo???

Celkem 1 reakce

Jan Tomandl zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-25 07:14 dop.

[hq]možnost konzultací u rizikových pacientů,

[hr]kvalitní analýzy dat a poskytování datových sad za účelem výzkumu

[hs]Toto velmi zavání nekalou praktikou, kdy se budou příslušní zaměstnanci školit, jak správně manipulovat s informacemi a tím dosáhnout požadovaného výsledku. Konejte pro dobro lidí a nebudete potřebovat slova, dobré skutky to lidem ukážou. Tímto ničeho nedocílíte.

Celkem 1 reakce

Barbora V. zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-18 13:19 odp.

[ht]A to chcete spočítat jak? Jak velkou placebo skupinu chcete vytvořit?

[hu]CBA by měla formulaci strategie předcházet, je podivné mít CBA jako indikátor.

[hv]Tak tohle bych počítat nechtěla. Tohle pokud by chtěl někdo udělat pořádně a poctivě, tak se z toho zblázní. Všechny aspekty nejde postihnout a tudíž si tam dotyční dají jen to, co se jim hodí.

[hw]A co opakované krátkodobé výpadky kvůli vyšší nemocnosti vakcinovaných? Ty taky započítáte?

[hx]náklady na finanční odškodnění u pacientů s  nežádoucími důsledky vakcinace a na sociální dávky či kompenzační pomůcky apod

[hy]Celý text Indikátoru 6 je postaven jen na tom, kolik se ušetří díky očkování — ale nikde není uvedeno, že by se do ekonomického vyhodnocení měly zahrnout i náklady na léčbu poškozených pacientů, sociální dopady, dávky, odškodnění, pomůcky apod. Bez toho je celé CBA a CEA z principu zkreslené. Paní doktorka Krátká píše správně: „náklady na finanční odškodnění u pacientů s nežádoucími důsledky vakcinace a na sociální dávky či kompenzační pomůcky apod.“ U osob z oblasti neurodiverzity (např. autistických dětí a dospělých) bývají tyto náklady často podceňovány a v praxi nejsou řešeny ani po závažných NÚ. Navrhuji tedy zakomponovat náklady na léčbu, odškodnění a sociální podporu pacientů s nežádoucími účinky po očkování, včetně dopadů na rodiny a pečující osoby.

Dagmar Holá, matka 2 dětí a pracovník v oblasti neurodiverzity a práv pacientů a pečujících

Celkový počet reakcí: 2

Barbora V. zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-18 13:21 odp.

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 12:38 odp.

[hz]V cílech mi chybí velmi důležitá věc — náklady na péči o lidi, kterým očkování způsobí zdravotní potíže. Pokud někdo po očkování utrpí vážné nežádoucí účinky, může potřebovat dlouhodobou léčbu, kompenzační pomůcky nebo i sociální podporu. Tyto náklady ale ve výpočtech vůbec nejsou zmíněné. Přitom právě u některých skupin, například u neurodivergentních dětí a dospělých, bývají nežádoucí účinky častější nebo závažnější a rodiny pak nesou velkou část nákladů samy. Proto prosím, aby bylo do výčtu doplněno, že se budou počítat také: "náklady na zdravotní péči, sociální podporu a případné odškodnění pacientů s nežádoucími účinky po očkování, včetně podpory pro jejich rodiny." Bez toho nebude hodnocení celkových nákladů a přínosů férové a úplné. Dagmar Holá, matka 2 dětí a pracovník v oblasti neurodiverzity a práv pacientů a pečujících.

Celkem 1 reakce

Barbora V. zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-18 13:22 odp.

[ia]Ono to právě úplně vyčíslit nepůjde, takže tyhle jejich finanční analýzy jsou tak trochu jak když se zadívají z okna a řeknou si "asi tolik".

[ib]I mezi cíle by měla patřit péče o ty, u nichž v důsledku vakcinace dojde k NÚ

[ic]usilovat o monitoring a včasné zamezení šíření nemocí. Nelze se jich zbavit, když je tu tolik migrantů

[id]jaká strategie bude přijata pro eliminaci rizika šíření nákaz od migrantů a v ČR pracujících cizinců? Velkým rizikem jsou lidé z Afriky, Asie a lidé ze zemí bývalého SSSR.

[ie]jak jsou nastavená kritéria bezpečnosti? Řídíme se jen tím, co doporučí ECDC nebo máme možnost mít kritéria přísnější?

[if]Je třeba doplnit do farmakovigilančních hlášení i sledování šarží v případě, že jde o "biologicky tvořené produkty" - u mRNA vakcín se šarže velmi lišily

[ig]výběr a následnou implementaci

[ih]Připomínka k části Vytvoření transparentního modelu zavádění nových vakcín a Vytvoření strategického rámce: Chtěla bych, aby bylo v textu jasně uvedeno, že při hodnocení nových vakcín se budou sledovat i dlouhodobé účinky na zdraví očkovaných osob a jejich dětí, pokud se očkování týká těhotných žen.

Z vlastní zkušenosti v oblasti neurodiverzity vím, jak velký význam může mít právě to, co se projeví až časem. Proto prosím, aby se zvlášť u očkování těhotných žen sledovalo nejen zdraví plodu při narození, ale i vývoj dětí v prvních letech života.

Také prosím, aby se do ekonomického hodnocení počítaly i náklady na léčbu nežádoucích účinků a podpora pro rodiny, pokud k NÚ dojde.

Dagmar Holá, matka 2 dětí a pracovník v oblasti neurodiverzity a práv pacientů a pečujících.

[ii]celkové

[ij]A to chce někdo udělat jak??? Tu objektivitu bych moc chtěla vidět!

[ik]Jakými? Pokud budu vycházet z covidu, tak z takového prohlášení děsivě mrazí.

[il]Jak se hodnotí bezpečnost pro plod u očkovaných těhotných žen? A sleduje se i to, zda se děti očkovaných těhotných žen v prvním roce života správně vyvíjejí a správně imunologicky odpovídají na vlastní očkování?

[im]Prosím doplnit, aby součástí hodnocení dlouhodobých přínosů a nákladů bylo také sledování vývoje dětí narozených po očkování těhotných žen.

[in]Takže těhotné nesmí téměř nic, ale očkovat je budeme? Tohle se tu nějak nebezpečně zabydlelo.

[io]Proč??? Ale tohle se dá napsat i u části těch, co už se povinně očkují - např. zarděnky, hemophilus Inf. B, Hep B, příušnice a asi i ten černý kašel a spalničky. Prostě to udělejte celé jen dobrovolné, zajistěte opravdu účinné a bezpečné vakcíny a nemusíte tu vymýšlet strategii na x stran.

[ip]Optimalizace využití zdrojů: Opět není zmíněno, že by se měly počítat i NÁKLADY na léčbu NÚ.

Celkem 1 reakce

Barbora V. zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-18 13:35 odp.

[iq]Mně přijde naprosto neetické a bezcharakterní přepočítávat lidské zdraví na peníze.

[ir]Prosím také počítat s tím, že některé osoby po očkování mohou potřebovat dlouhodobou péči — i to je třeba do hodnocení zahrnout, aby nebyl vytvářen tlak na co nejvyšší proočkovanost bez ohledu na individuální situaci.

[is]A na to jste přišli jak?

[it]Byla bych ráda, kdyby se v rámci osvěty veřejnosti mluvilo i o právu na informovaný souhlas a respektovalo se právo neočkovat se, pokud má někdo obavy nebo zkušenost s nežádoucími účinky.

[iu]Prosím, aby při boji proti dezinformacím nebyly za dezinformace automaticky označovány i osobní zkušenosti lidí s NÚ nebo oprávněné obavy, a aby byla zajištěna vyvážená diskuse. To by tu mělo zaznít.

[iv]vytvoření odborných center s pomocí osobám, u kterých došlo k negativnímu efektu na zdraví. "Horká linka" pro lékaře

[iw]Souhlasím. Chtěla bych podpořit návrh na vytvoření odborných center, kam by se mohly obracet osoby, u kterých po očkování došlo k vážným zdravotním potížím.

Z pohledu matky a pečující osoby je to velmi potřebné — v praxi dnes často není jasné, kam se s takovým problémem obrátit, a rodiny pak zůstávají bez podpory.

Stejně tak by byla velmi užitečná i „horká linka“ pro lékaře, aby věděli, jak v takových případech postupovat a kam pacienty nasměrovat.

Dagmar Holá, matka 2 dětí a pracovník v oblasti neurodiverzity a práv pacientů a pečujících.

[ix]Problém může být v tom, že přílišná flexibilita bez jasných limitů může vést k narychlo zaváděným vakcínám bez řádného sledování bezpečnosti. Prosím zajistit, aby ani v případě flexibilní strategie nebyly zaváděny nové vakcíny bez dostatečného sledování jejich dlouhodobé bezpečnosti.

[iy]Rozumím potřebě mezinárodní spolupráce, ale chtěla bych upozornit, že rozhodování o očkovací strategii v ČR musí vždy zůstat plně pod kontrolou českých odborníků a institucí, a nesmí být automaticky řízeno doporučeními WHO nebo ECDC bez posouzení jejich vhodnosti pro naše podmínky. Prosím také o to, aby monitoring dopadů očkovacích programů zahrnoval nejen přínosy, ale i sledování a vyhodnocování nežádoucích účinků a dlouhodobých zdravotních dopadů na očkované osoby a jejich děti. Dagmar Holá, matka 2 dětí a pracovník v oblasti neurodiverzity a práv pacientů a pečujících.

[iz]WHO je organizace, která je z 86% financována soukromými nadacemi a průmyslovými podniky, včetně farmaceutických. To generuje významné riziko, že její doporučení budou sledovat zájmy těchto investorů.

[ja]Bez vyjasnění úvodního textu, ve kterém je mnoho sporných bodů, nelze správně nastavit strategické cíle.

[jb]Text zcela opomíjí, že část poklesu proočkovanosti může být způsobena reálnými obavami a zkušenostmi rodičů s nežádoucími účinky nebo s nedostatečně vyváženou komunikací o očkování. Uvítala bych, kdyby strategie tyto důvody reflektovala a přistupovala k rodičům s větším respektem k jejich zkušenosti. Chybí zde uznání, že rodiče mohou mít k neočkování legitimní důvody tím je celá výchozí optika strategie zkreslená.

[jc]Ke snížení úmrtí na infekční choroby došlo díky zlepšení hygieny a  nutrice. Role vakcinace je sporná. Stran poškození přirozené imunity může být spíše až kontraproduktivní.

Celkem 1 reakce

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 13:03 odp.

[jd]Návrh podnětu: Upozorňujeme na zcela opomíjené riziko, které v této Strategii není vůbec řešeno: očkování novorozenců, zejména dětí nedonošených nebo se zdravotní zátěží, přímo v porodnicích a na neonatologických odděleních. V praxi v ČR již dochází k situacím, kdy jsou děti očkovány v prvních dnech života, často v prostředí, kde rodiče nejsou ve stavu učinit svobodné informované rozhodnutí (například po komplikovaném porodu, při hospitalizaci dítěte na JIP apod.).

Zásadní odborné a etické riziko:

U dětí v prvních dnech života (a tím spíše u dětí nedonošených) je:

-nervový systém ve fázi velmi dynamického a zranitelného vývoje,

-imunitní systém nezralý a odlišně reagující,

-neexistuje dostatek kvalitních, nezávislých, dlouhodobých studií o dopadech včasného očkování na vývoj nervového systému a na neurovývojové poruchy.

Etický rámec:

Tento přístup je v rozporu s principem primum non nocere (především neškodit) i s právem rodičů na informované a svobodné rozhodování.

→ Očkování u novorozenců, zejména u zranitelných skupin (nedonošení, děti s neurologickou zátěží, děti na JIP), nesmí být prováděno automaticky.

→ Strategie neobsahuje žádné záruky, že v těchto případech bude ochráněno právo rodiče rozhodnout a právo dítěte na individuální posouzení.

Požadujeme: do Strategie doplnit, že u novorozenců a zvlášť u nedonošených dětí musí být očkování pečlivě individuálně posouzeno a není vhodné plošné automatické očkování v porodnici nebo na neonatologii,

výslovně uvést, že informovaný souhlas rodiče musí být plně respektován a podán mimo stav akutní zátěže nebo stresu rodiče po porodu, posoudit vědeckou literaturu týkající se vlivu časného očkování na neurovývoj dítěte, zakotvit jasné záruky ochrany nedonošených a jinak zranitelných dětí.

[je]Dále požadujeme, aby Strategie výslovně vymezila, jaké konkrétní formy podpory a odškodnění budou státu a zdravotnickým zařízením garantovány v případě, že u dítěte dojde k závažným nežádoucím účinkům po očkování (zejména v takto raném věku).

Bez těchto záruk je propagace zvýšené proočkovanosti v této skupině eticky neobhajitelná.

[jf]Prosím, aby zde bylo výslovně uvedeno, že informované rozhodování rodičů znamená i respekt k jejich právu očkování odložit nebo odmítnout, a to bez tlaku, stigmatizace nebo omezení přístupu ke zdravotní péči či vzdělávacím aktivitám aj. Bez této záruky nemůže být informované rozhodování rodičů skutečně svobodné

[jg]Souhlasím s tím, že informovanost je důležitá, nicméně by měla být respektována také svoboda volby. Klienti zdravotních pojišťoven by proto měli mít možnost přijímání těchto upozornění (SMS, e-maily, notifikace v aplikaci či klientském portálu) kdykoli jednoduše odmítnout nebo si je vypnout, pokud o ně nemají zájem. Povinné či opakované zasílání těchto připomínek může na některé klienty působit až nátlakově a není v souladu s respektem k individuální volbě.

Celkem 1 reakce

Jana Rothová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 09:35 dop.

[jh]Ono už neplatí GDPR ani lékařské tajemství? Bude se dát tuto službu odmítnout?

[ji]Důrazně nesouhlasím s využíváním dat o očkovacím statusu pojištěnců k cílené komunikaci a „intervencím“. Takový přístup považuji za neetický a nepřijatelný zásah do soukromí a svobody jednotlivce. Každý má právo rozhodovat svobodně o svém zdravotním stavu bez cíleného tlaku nebo manipulace na základě sledování osobních zdravotních dat. Podobné praktiky otevírají cestu ke stigmatizaci, psychickému nátlaku a vytváření diskriminačního prostředí pro ty, kteří očkování z různých důvodů odmítají nebo o něm mají pochybnosti. Zcela odmítám, aby byla zdravotní data klientů zneužívána pro individuálně cílený marketing či intervence, které mohou být vnímány jako nátlak nebo obtěžování. Žádám, aby bylo jednoznačně garantováno právo každého pojištěnce na ochranu soukromí a aby byla možnost jakékoli takové komunikace a „intervencí“ zcela odmítnout nebo se z ní odhlásit bez jakýchkoli negativních následků. Dagmar Holá, matka dvou dětí a člověk pracující v oblasti neurodiverzity a práv pacientů

Celkový počet reakcí: 3

Jana Rothová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 09:36 dop.

Eva N zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 15:34 odp.

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 13:12 odp.

[jj]Naprosto souhlasím a připojuji se.

[jk]Srovnávany jsou dvě varianty a to 'benefity očkování' a 'riziko prodělání infekčního onemocnění' a já tomu srovnání nerozumím.

U očkování jsou jak přínosy tak negativa a to vždy. Žádné očkování není bez rizika a ta rizika i přínosy se u každho jednotlivce projevují zcela individuálně. Nelze paušálně říci, jaké následky očkování bude u toho kterého člověka mít.

Riziko prodělání infekčního onemocnění je dáno statisticky a pokud tomu rozumím, určuje, jaká je pravděpodobnost, že někdo onemocní danou nemocí.

No a pak tu jsou ještě dopady, či následky daného onemocnění. Řadu onemocnění, proti kterým se očkuje, je možno dnes prodělat bez toho, aby člověk umřel nebo měl složitýprůbě neb máme dostupné léčebné prostředky.

Takže bych tedy porovnávala rizika očkování a dopady dané nemoci, vůči které se má očkovat.

[jl]Upozorňujeme, že Strategie zcela opomíjí rizikovou oblast očkování novorozenců a nedonošených dětí. V praxi již dnes dochází k situacím, kdy jsou děti očkovány v porodnici nebo na neonatologii, často bez dostatečně informovaného a svobodného souhlasu rodičů a bez individuálního posouzení zdravotního stavu dítěte.

To, že Strategie vůbec nespecifikuje, od jakého věku a u jakých skupin má být očkování dětí prováděno, považujeme za závažné opomenutí. Bez této informace hrozí, že se plošné očkování bude zavádět i u nejzranitelnějších skupin — u nedonošených dětí a novorozenců v prvních dnech života, což je eticky a medicínsky zcela nepřijatelné.

Požadujeme, aby bylo výslovně uvedeno, že:

očkování u novorozenců a nedonošených dětí nebude plošné a automatické, vždy musí být provedeno individuální posouzení zdravotního stavu dítěte a konzultace s rodiči, informovaný souhlas rodiče musí být získán mimo stav akutní poporodní zátěže, a musí obsahovat informaci o alternativách a možných rizicích.

[jm]Dále požadujeme, aby Strategie výslovně vymezila, jaké konkrétní formy podpory a odškodnění budou státu a zdravotnickým zařízením garantovány v případě, že u dítěte dojde k závažným nežádoucím účinkům po očkování (zejména v takto raném věku).

Bez těchto záruk je propagace zvýšené proočkovanosti v této skupině eticky neobhajitelná.

[jn]Jelikož řadu důvodů stát stejně neuznává, nedává tento bod vůbec smysl.

[jo]Prosím, aby bylo výslovně uvedeno, že indikátor má sledovat nejen to, zda byli rodiče informováni, ale i zda informace byly vyvážené a transparentně uváděly jak prospěch, tak rizika očkování.

[jp]U tvrzení tohoto typu by bylo dobré uvádět zdroj. A transparentnosti by pomohlo uvést na kolik kmenů z kolika vakcína cílí.

[jq]Prosím, aby bylo výslovně uvedeno, že očkování proti HPV je dobrovolné a že jak rodiče, tak adolescenti mají právo toto očkování bez jakéhokoliv tlaku nebo stigmatizace odmítnout.

Rovněž prosím, aby byla zajištěna vyvážená komunikace o přínosech i rizicích tohoto očkování, a aby nebyl vytvářen tlak na plošné očkování chlapců bez transparentního informování o aktuálním stavu vědecké debaty a dlouhodobé bezpečnosti.

Stejně tak doporučuji, aby mezi indikátory bylo zahrnuto i sledování kvality a vyváženosti komunikace a respektu k právu na informované rozhodnutí.

Dagmar Holá, matka 2 dětí a pracovník v oblasti neurodiverzity a práv pacientů a pečujících.

[jr]Žádám, aby byl ze strategie odstraněn záměr vstupovat s očkovací kampaní do škol. Škola nemá být místem, kde se děti a mladiství stávají nástrojem nátlaku na rodiče, ani platformou pro zdravotní intervence. Komunikace o očkování musí probíhat v rovině rodič–lékař, nikoliv přes školu. Vstupem očkovacích kampaní do škol vzniká nepřímý nátlak jak na děti, tak na rodiče, a riziko stigmatizace. Zejména u očkování, která nejsou povinná, je zcela nepřijatelné, aby škola fungovala jako prostředník či nástroj podpory očkování.

Dagmar Holá, matka 2 dětí a pracovník v oblasti neurodiverzity a práv pacientů a pečujících.

Celkem 1 reakce

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 13:49 odp.

[js]Dle NZIP v  ČR ročně onemocní cca 100 mužů rakovinou penisu (zajímavé, jak to přesně koreluje s incidencí v Evropě 1/100 000, pokud by v ČR žili pouze muži). 

Kolik přesně mužů onemocnělo na rakovinu penisu např. loni?

Byla prokázána vyšší míra 5letého přežití u nemocných s dlaždicobuněčným karcinomem, u kterých byla identifikována HPV infekce oproti nemocným bez nálezu HPV (93 % vs. 78 %). To znamená, že v určitých případech je přítomnost HPV protektivní?

Jak komunikováno mnohem větší riziko ve spojitosti s rakovinou penisu u chlapců - kouření a fimóza? 

Je komunikováno, že se očkuje proti omezenému typu subtypů (6/44)?

[jt]Specifický cíl 1.3: Prosím, aby se do této části jasně doplnilo, že očkování seniorů, klientů sociálních služeb a lidí s vážnými chronickými nemocemi je dobrovolné a že každý má právo rozhodnout se podle svého zdravotního stavu a přání. Tito lidé patří mezi nejzranitelnější ve společnosti — proto je důležité, aby nebyli pod tlakem typu: „Když se nenecháte očkovat, přijdete o místo v pobytovém zařízení, službu nebo péči.“

Navrhuji doplnit tyto zásady:

-očkování v těchto skupinách je dobrovolné a každý má právo říct NE bez následků;

-musí být garantováno, že odmítnutí očkování neovlivní možnost zůstat v zařízení nebo využívat sociální a zdravotní péči;

-informace o očkování by měly být podávány srozumitelně, lidsky a poctivě — včetně možných rizik, zvlášť u lidí s více nemocemi;

-v monitoringu by se mělo sledovat i to, jestli někomu po očkování nebylo hůř a jaké byly případné nežádoucí účinky;

-je také důležité pamatovat na to, že za některé lidi v těchto skupinách rozhodují opatrovníci — a je třeba zajistit, aby ani opatrovníci nebyli nuceni k souhlasu pod systémovým tlakem a aby rozhodovali skutečně v nejlepším zájmu konkrétního člověka, nikoli pod tlakem institucí.

Mám velké obavy, že bez těchto pravidel může v praxi docházet k tlaku na nejzranitelnější lidi. Mnozí senioři nebo lidé v sociálních službách si totiž často netroufnou říct NE. A to by nemělo být v žádném systému normální.

Dagmar Holá, matka 2 dětí a člověk pracující v oblasti neurodiverzity a práv pacientů a pečujících.

[ju]Jakým směrem se bude okruh poskytovatelů rozšiřovat?

[jv]Bude se motivace týkat pouze edukačních pohovorů anebo bude honorován i každý "úspěch" - naočkovaný klient/pacient? 

Ze strany SÚKL zaznělo, že není možné honorovat vyplnění formuláře stran hlášení podezření na nežádoucí účinek léčiva, protože by takto mohli lékaři hlásit za účelem zisku, nicméně motivovat, aby někoho přiměli k očkování, honorovat ekonomické, potažmo etické je?

[jw]Znepokojuje mě, že se v dílčích cílech 1.4 plánuje sledování důvodů neočkování — bez jasné záruky, že tyto informace budou anonymní a nebudou zneužity k dalšímu nátlaku na zaměstnance.

Zkušenosti z doby covidu ukazují, že právě v těchto pomáhajících profesích byl tlak na povinné očkování velmi silný a mnozí pracovníci (zejména ženy — často samoživitelky nebo pečující) neměli reálně možnost svobodné volby.

Proto prosím o doplnění těchto principů:

-očkování v těchto profesních skupinách je dobrovolné a každý zaměstnanec má právo říct NE bez následků pro své pracovní postavení;

-odmítnutí očkování nesmí vést ke ztrátě práce, znevýhodnění v odměňování, nebo omezení přístupu na konkrétní oddělení;

-sběr dat o důvodech neočkování musí být dobrovolný a anonymní, a nesmí být použit k vytváření dalšího nátlaku;

-zaměstnavatelé a management musí být k tomuto právu zaměstnanců jasně vyškoleni.

Velmi bych si přála, aby právě v těchto profesích, kde je práce často velmi náročná a citlivá, byla svoboda rozhodnutí opravdu respektována.

Dagmar Holá, matka 2 dětí a člověk pracující v oblasti neurodiverzity a práv pacientů a pečujících.

Celkový počet reakcí: 3

Jana Rothová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 09:42 dop.

Eva N zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 15:39 odp.

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 13:56 odp.

[jx]Česká lékařská spolůečnost Jana Evangelisty Purkyně v posledních pěti letech ostudně selhala. Na její doporučení se typicky nejde spolehnout, neodpovídají ani oficiálně publikovaným datům a nikdo tam za nic nenese žádnou odpovědnost. Není nejmenší důvod odborným společnostem dneska věřit.

[jy]Velmi mě znepokojuje, že v rámci tohoto cíle (1.5) se plánuje propojení podpory očkování se zaměstnavateli a se systémem benefitů. Zkušenost z doby covidu ukazuje, že právě přes zaměstnanecké benefity a tlaky na pracovišti může být na očkování vyvíjen velmi silný tlak, a lidé pak často nemají reálnou možnost svobodné volby.

Proto prosím, aby bylo do strategie jasně doplněno, že:

-očkování u pracujících zůstává plně dobrovolné a odmítnutí nesmí vést k žádnému znevýhodnění v práci, v odměňování ani v přístupu k benefitům;

-zaměstnavatelé nesmí mít přístup k očkovacímu statusu zaměstnance — ten je osobní a zdravotní údaj;

-tzv. "pozitivní motivace" nesmí v praxi vést k diskriminaci neočkovaných;

-při propojení dat (EZ karta, pojišťovna apod.) musí být zaručeno, že očkovací status nebude použit proti zaměstnanci ani ke skrytému tlaku.

Prosím, aby svoboda volby v této oblasti byla v textu jasně garantována. Je v zájmu zdravé a svobodné společnosti, aby nikdo nemusel volit mezi zdravím a pracovním uplatněním.

Dagmar Holá, matka 2 dětí a člověk pracující v oblasti neurodiverzity a práv pacientů a pečujících.

Celkový počet reakcí: 2

Tomas Kolsky zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-15 10:50 dop.

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 14:00 odp.

[jz]Budou tyto kampaně také komunikovat možné nežádoucí účinky? K jakému nárůstu spotřeby antialergik a antidepresiv došlo během posledních dvaceti let (doba podávání hexavakcíny)  u nezletilé populace? Bude k dispozici srovnání, kdy na jednu stranu dostane dítě "zdarma" vakcínu, ale na druhé pak bude celoživotní odběratel antialergik nebo antiepileptik, bude omezeno v aktivitách a zároveň bude zatížen zdravotní systém dlouhodobě?

[ka]Motivací zaměstnance je jeho osobní zdravotní stav a jeho osobní rozhodnutí. Pokud pro výkon práce pro zaměstnavatele je očkování nutné a je s tím zaměstnanec před nástupem do zaměstnání seznámen, není třeba ho již dále motivovat. Ostatní očkování jsou výhradně v oblasti vlastního rozhodnutí zaměstnance a jakoukoliv motivaci (=ovlivňování) ze strany zaměstnavatele považuji za nátlak - např. zmiňované očkovací dny na pracovištích.

[kb]Zaměstnavatel nesmí být, až na taxativně vyjmenované výjimky,  součástí očkovacího schématu. Zdravotní stav zaměstnanců je dostatečně pokryt pravidelnými zdravotními prohlídkami.

[kc]Tento bod už je jasným signálem k digitálnímu dozoru nad každým občanem. Kdo jsou zde oni "odborníci"? Kč čemu přesně má takové prostředí opravdu sloužit? K sankcionování lidí, kteří nebudou "poslušni"? Proč má být pro zajištění tzv. snadné dostupnosti vytvořeno takové prostředí? Kdo chce, informace si dnes dokáže najít sám. Důrazně nesouhlasím, aby se jednalo o plošné opatření zasílání personalizovaných zpráv, ale aby byla stále zachována svoboda volby. Současně vyjadřuji svoje znepokojení nad možností zneužití takového nástroje k vyvíjení tlaku na ty, kteří se rozhodnou se neočkovat. Současně by zde není žádná zmínka o tom, že získané informace nebudou předávány dále bez vědomí poiištěnce. Spíše to evokuje získání dohledu nad těmi "neposlušnými", kteří se rozhodnou pro neočkování a tak na ně lépe zacílit se sankcemi a nátlakem.

Celkový počet reakcí: 2

Eva N zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 15:42 odp.

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 14:03 odp.

[kd]anonymní data...

[ke]1. Ve strategii by bylo vhodné transparentně uvádět, že v případě většiny vakcín není k dispozici dostatek dlouhodobých a rozsáhlých studií týkajících se bezpečnosti podávání očkování těhotným ženám a potenciálního vlivu na vyvíjející se plod. 2. Současná doporučení vycházejí z aktuálně známých dat a principu předběžné opatrnosti – ten však v minulosti v péči o těhotné vždy preferoval co největší zdrženlivost k medikaci, očkování i dalším zákrokům, není-li to nezbytně nutné. Proto je klíčové transparentně komunikovat nedostatek dlouhodobých dat a umožnit ženám skutečné informované rozhodnutí.  3. Ačkoliv text zmiňuje "individuální posouzení", mělo by být jasněji zdůrazněno, že rozhodnutí o očkování v těhotenství je zásadně osobní a musí plně respektovat informované přání ženy – včetně volby očkování odmítnout. A to by mělo být napsáno i v emailu a dalších aplikací, které uvádíte, které chcete těhotným rozesílat. Očkování těhotných by nemělo být vnímáno nebo komunikováno jako jednoznačná norma, ale právě jako možnost na základě relevantních informací. 4. Jasně komunikovat, co se stane, když dojde k poškození plodu vlivem očkování, jaké budou sankce a kdo se bude sankcionovat.

[kf]V případě úvah o očkování gravidních je třeba trvat na dokumentaci bezpečnosti podloženou kvalitně zpracovanými studiemi

[kg]Stran doporučení očkování těhotných proti černému kašli, což neznamená, že žena a dítě neonemocní a nebude šířit, toliko by měl být lehčí průběh nemoci, opakovaně zapomínáte zdůraznit, že v ČR je pouze trivalentní vakcína, takže souběžně dostanou očkování proti tetanu a záškrtu, a to i v případě, že mají dostatek protilátek. Není z tohoto hlediska  s výhodou návrat k vakcíně, jaká byla před rokem 2007 a která z hlediska imunity proti černému kašli zajišťovala kolektivní imunitu?

[kh]Požadujeme rovněž doplnit, že u dětí narozených předčasně nebo v rámci akutního zdravotního stavu matky (např. po komplikacích v těhotenství, po očkování apod.) nebude prováděno automatické očkování v porodnici či na neonatologii bez individuálního posouzení a plného informovaného souhlasu rodičů.

Tyto situace (porod po komplikacích, dítě na JIP) nejsou v dokumentu vůbec reflektovány a přitom v praxi patří k velmi rizikovým z hlediska pozdějších neurovývojových dopadů.

[ki]Požadujeme, aby Strategie rovněž výslovně řešila situace, kdy po očkování v těhotenství dojde k předčasnému porodu nebo jiným komplikacím (vlivem NÚ po očkování - horečka, zánět, stresová reakce atd.).

Je třeba stanovit jasné garance ochrany rodiček a dětí v těchto případech — včetně zajištění podpory, péče a případného odškodnění, pokud by očkování nebo jeho následky přispěly k nepříznivému vývoji.

[kj]K připomínkám o zasílání připomínek k očkování těhotným ženám bych ráda doplnila, že v období těhotenství by měla být hlavní prioritou psychická pohoda, klid a zdravý životní styl, nikoliv vystavování žen dalšímu stresu nebo tlaku prostřednictvím opakovaných, často nejednoznačných či ambivalentních informací. Každá těhotná žena by měla mít možnost tyto notifikace a připomínky snadno odmítnout či vypnout, aby si mohla toto citlivé období užít bez zbytečného vyrušování a stresujících podnětů, které mohou negativně ovlivnit její zdravotní stav i vývoj dítěte.

[kk]V případě těhotných ještě prosím doplnit garanci, že v případě odmítnutí očkování, jí nebude odmítnuta žádná péče v rámci prenatální nebo porodní péče a nesmí být stigmatizována personálem zdravotnického zařízení.

[kl]Kdo definuje, co je informace a co dezinformace? Během vakcinace proti C-19 byly za dezinformace označována všechna sdělení, často vyplývající z vlastních zkušeností, která odporovala vládou propagovanému narativu.

[km]K rozšíření očkování proti RSV pro osoby pod 60 let  došlo na základě fáze III studie MONeT, která byla financována z grantu firmy Pfizer, která je zároveň výrobcem vakcíny Abrysvo. 

Zjevný střet zájmů.

[kn]Prosím k bodu 2.1 o doplnění těchto zásad:

Redistribuce vakcín nesmí být provázena nátlakem ani marketingovými tlaky na plošné využití zásob — i v těchto situacích musí být zachována dobrovolnost očkování.

Při redistribuci vakcín je nutné vždy zajistit kontrolu kvality a bezpečnosti — včetně transparentního označení šarže a data expirace.

Pacienti (nebo rodiče v případě dětského očkování) mají mít právo být vždy informováni, jakou konkrétní vakcínu, z jaké šarže a s jakou expirací dostávají. I to je součástí jejich práva na informované rozhodnutí.

Dagmar Holá, matka 2 dětí a člověk pracující v oblasti neurodiverzity a práv pacientů a pečujících.

[ko]Strategický cíl 3 (monitoring bezpečnosti + podpora hlášení NÚ) je v této podobě hodně nedostatečný a nepřiznává klíčový problém nedůvěry veřejnosti v systém hlášení, který je po covidu reálně velmi narušený.

Navíc i formulace v textu je „alibistická“ — třeba že „je potřeba zvýšit povědomí o důležitosti uvádět název a šarži“ — ale vůbec se neřeší:

proč to lidé a lékaři často neuvádějí

proč je celková ochota hlásit NÚ velmi nízká

že mnoho lékařů a pacientů nevěří, že to má smysl, protože zpětná vazba je slabá nebo nulová. Zkušenosti z doby covidu, kdy řada podaných hlášení nebyla dostatečně vyhodnocena nebo komunikována zpět, vedly k tomu, že dnes mnoho lidí a lékařů hlášení buď nepodává, nebo nevěří, že má smysl.

Proto považuji za klíčové:

-provést osvětovou kampaň k smyslu a významu hlášení na SÚKL,

-garantovat zpětnou vazbu (alespoň základní) pro ty, kdo NÚ nahlásí,

-posílit transparentnost — aby bylo jasné, kolik hlášení je podáno a jak jsou zpracována,

-podpořit školení a motivaci lékařů k pečlivému a pravdivému hlášení včetně údajů o šarži — bez obav, že by na ně byl vyvíjen tlak.

Bez těchto opatření nelze očekávat, že se systém důvěryhodného hlášení NÚ skutečně obnoví.

[kp]Vytvoření nezávislé odborné komise je podle zák. č. 116/2020 Sb. možné již v současnosti, a to v případě každé jednotlivé žádosti (ty se podle zákona nepodávají komisi, nýbrž Ministerstvu zdravotnictví). Je ostuda, že dosud nebyla taková komise ustavena ani v jednom případě, žádostmi o odškodnění se na ministerstvu zabývají jen právníci. 

Je však třeba upravit celý odškodňovací systém, včetně způsobu komunikace s poškozenými.

[kq]Kolik dětí s podezřením na nežádoucí účinky aplikace hexavakcíny bylo za 20 let jejího používání v praxi odškodněno? K jakému nárůstu během této doby došlo v případě epilepsie, poruch učení a autistického spektra, autoimunitních chorob (včetně alergie), nádorových onemocnění? Na základě jaké studie byla schválena povinnost vakcinace hexavakcínou v ČR? Byli a jsou pediatři důrazně a opakovaně vyzýváni k hlášení výskytu výše uvedených diagnóz a případného úmrtí do měsíce od vakcinace?

[kr]Podnět: mělo by být jasně stanoveno, že se jedná o dobrovolný proces a že pozůstalí musí být informováni a mohou nesouhlasit.  Jinak to může vést k povinným pitevním protokolům bez práv pozůstalých.

[ks]Body 3.3.1 a 3.3.2 považuji v této podobě za nedostatečné. Zkušenost z doby covidu i dalších let ukazuje, že právě u úmrtí v časové souvislosti s očkováním byl systém velmi slabý, často se pitva vůbec neprováděla, nebo se její výsledky nedostaly k rodině či veřejnosti. Pokud má být obnovena důvěra, je nutné zajistit:

-aby časové okno nebylo uměle omezeno pouze na 30 dní (v řadě případů NÚ mohou být pozdější účink - například autoimunitní komplikace, TTS apod., které mohou vést k úmrtí i za delší dobu;

-aby pitva byla povinná při jakémkoli podezření na NÚ vedoucí k úmrtí, nejen při „ne zcela jasné“ příčině;

-aby lékaři nebyli pod tlakem odmítat žádosti o pitvu;

-aby výsledky pitev byly pravidelně anonymizovaně vyhodnocovány a zveřejňovány;

-aby indikátory zahrnovaly nejen počet pitev, ale i počet odmítnutých pitvy, počet žádostí o pitvu a zpětnou vazbu rodinám.

Bez těchto pravidel by mohlo dojít k tomu, že se situace z minulých let bude opakovat — tedy že reálné vyhodnocení úmrtí v souvislosti s očkováním bude nedůvěryhodné.

Dagmar Holá, matka 2 dětí a člověk pracující v oblasti neurodiverzity a práv pacientů a pečujících.

[kt]Prosím o doplnění k cíli 4.1: Budování důvěry nemůže stát na jednostranném tlaku na vyšší proočkovanost. Zkušenosti z covidu ukázaly, že právě tlak a nerespekt ke svobodnému rozhodnutí vedly k velké ztrátě důvěry.

Proto je nutné:

-komunikovat vyváženě — uvádět prospěchy i rizika očkování;

-garantovat, že odmítnutí očkování je legitimní volba, bez jakýchkoli následků pro pracovní postavení nebo přístup k benefitům;

-zajistit, aby výsledky studií a VAX-kompasu nebyly zneužívány k nepřímému tlaku či motivaci k povinnému očkování.

Skutečnou důvěru obnovíme jen respektem k tomu, že každý má právo rozhodnout se po svém — bez nátlaku.

Dagmar Holá, matka dvou dětí a člověk pracující v oblasti práv pacientů a pečujících.

Celkový počet reakcí: 3

Jana Rothová zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-11 09:55 dop.

Vara Vera zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 13:08 odp.

Eva N zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-14 15:46 odp.

[ku]Jako hlavní problém vnímám braní si Světové zdravotnické organizace (WHO) jako vzoru, leadera či určovatele toho, co je zdravé či pro zdraví jednotlivce dobré. Doporučuji přehodnotit slepé papouškování narativů WHO s ohledem na to, kdo tuto organizaci ve velkém sponzoruje, a kriticky přehodnotit doporučení, která tato organizace doporučuje.

[kv]Zde jako rodič vidím problém — nepočítá se s tím, že ty obavy jsou často oprávněné (např. rodiče měli osobní zkušenost s NÚ, znají někoho s NÚ apod.). Text od začátku předpokládá, že rodič je vlastně "špatně informovaný" nebo zmatený. Chybí respekt k tomu, že část rodičů má své obavy podložené — a že jsou legitimní.

[kw]'Vědecky podložený' - jak se určí, který vědecký názor je ten správný a hodný následování? Vždyť i za covidu se odborná veřejnost neshodla jako celek na tom, jak postupovat a tady se tvrdí, že bude jeden vědecký názor, který bude ten řídící? To jako budou centralizovaně nařizovány jednotné názory a oponenti budou umlčováni?

[kx]Co přesně je ' zdravotní gramotnost'? Kdo ji definuje? To jako všichni lidi mají stejný přístup ke svému zdraví?

[ky]Vytvořit komunikační strategii na základě výsledků je OK, ale pokud už teď je celý text psán s nerespektem ke zkušenostem rodičů a tak, že rodiče mají "nesprávné" obavy a jen je třeba je "přesvědčit", není to podpora svobodného rozhodování, ale forma institucionálního "přeučování".

[kz]Jako matka dvou dětí považuji za naprosto zásadní, aby byl v celém tomto bodu 4.2 jasně zaručen respekt k právu rodiče na svobodné a informované rozhodnutí o očkování svého dítěte, bez tlaku a bez stigmatizace. Velmi mě znepokojuje bod 4.2.3 o budování systému RCCE-IM. Zkušenost z posledních let ukazuje, že snaha o potlačení tzv. dezinformací často vedla i k cenzuře zcela legitimních diskusí mezi rodiči, sdílení osobních zkušeností a otevřené výměny názorů.

Jako matka považuji za klíčové, aby rodiče měli právo se ptát, sdílet své pochybnosti i zkušenosti bez strachu, že budou za to označeni za „dezinformátory“.

Vedení otevřené a bezpečné diskuse je pro budování důvěry rodičů zásadní — nikoli monitoring a nálepkování. Prosím, aby tento bod byl velmi pečlivě přeformulován a aby bylo garantováno, že nebude docházet k cenzuře a stigmatizaci rodičovských komunit

[la]Kdo bude rozhodovat, co je dezinformace? V textu to není specifikováno.

Chybí explicitní záruka, že kritické diskuse a sdílení osobních zkušeností NEbudou pod tuto "kontrolu" spadat. V minulosti byly i seriózní vědecké diskuse označovány za dezinformace — což vedlo k narušení důvěry.

Pro rodiče je to naprosto klíčové riziko.

Rodič se má právo ptát, sdílet zkušenosti, diskutovat i o věcech, které nejsou "mainstreamově" přijímané. Pokud mu hrozí, že bude monitorován nebo označen, je to šikana a cenzura.

[lb]Proto prosím, aby zde bylo jasně zakotveno, že kritické diskuse rodičů a sdílení osobních zkušeností nebudou spadat pod monitoring ani pod označování jako dezinformace — to je naprostý základ pro udržení důvěry a svobodné společnosti.

[lc]Navrhuji upravit formulaci bodu 4.3 tak, aby bylo výslovně uvedeno, že žádné metriky, sledování očkovacího statusu, individuální ani kolektivní vyhodnocování, motivace, penalizace ani přímé či nepřímé pobídky k očkování na úrovni zaměstnanců nebudou součástí realizace tohoto cíle.

Očkování musí zůstat zcela dobrovolné, bez jakéhokoliv vlivu na pracovní podmínky, odměňování, možnosti kariérního postupu či přístupu k benefitům.

Celkem 1 reakce

Jan Tomandl zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-25 07:18 dop.

[ld]Ve Strategii se opakovaně objevuje sledování postojů a motivací, ale to v takto citlivé oblasti je sociální inženýrství a může vést k tlaku.

[le]Jako matka a pracovník v oblasti neurodiverzity žádám, aby bylo výslovně uvedeno, že výstupy HTA nesmí sloužit k vynucování očkování (např. vázání na služby, vzdělání, zaměstnání). Rozhodování o očkování musí zůstat svobodné a informované. Požaduji také garanci, že v případě nových zjištění o rizicích bude možné očkování pozastavit.

Celkem 1 reakce

Jan Tomandl zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-25 07:19 dop.

[lf]Podnět: komunikace by měla být vedena v souladu se zásadami etické informovanosti, nikoli s cílem budování PR.

[lg]Podnět: žádná metodika pro etické hodnocení ve Strategii není specifikována. Musí být transparentně doplněna a projednána.

[lh]Tady vám vypadlo: nebo zda má stávající vakcína pokračovat v používání. Viz bod 1.

[li]Body ve SC č. 6 jsou neakceptovatelné bez veřejné debaty a zákonné ochrany proti zneužití. Je to vybudovat plošného digitálního systému na kontrolu očkování celé populace přes napojení na zdravotní pojišťovny a elektronická hlášení infekcí. Pod záminkou "řízení zdravotních hrozeb" chtějí vlastně propojit registry a mít kontrolu nad očkovacím statusem každého člověka.

Nutno požadovat přesné vymezení toho, co se bude sledovat, jak dlouho se budou údaje uchovávat, kdo k nim bude mít přístup a jaká práva mají občané (např. právo na výmaz dat).

Celkový počet reakcí: 2

Vara Vera zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 13:12 odp.

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 15:43 odp.

[lj]Bod 6.1.3 vytvoření digitálního propojení registru očkování se zdravotními pojišťovnami není nutné pro epidemiologické účely, ale pro monitoring úhrad a proočkovanosti, což je nástroj tlaku na občany, případně na poskytovatele.

Požadujeme vysvětlení, proč je nutné spojovat registry očkování a pojištění — upozornit na potenciální diskriminaci u poskytování péče nebo služeb (např. bonusy pro očkované, penalizace pro neočkované).

Celkový počet reakcí: 2

Vara Vera zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 13:12 odp.

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 15:44 odp.

[lk]6.2: Požadujeme jasné garance, že výsledky sérologických přehledů nebudou využívány jako podklad pro zavedení povinného očkování, pro stanovování podmínek účasti na vzdělávání, práci či službách, ani pro jakoukoli formu sociálního tlaku na jednotlivce.

Současně požadujeme, aby všechna data ze sérologických přehledů byla veřejně dostupná a zahrnovala nejen údaje o protilátkách získaných očkováním, ale i údaje o postinfekčních protilátkách a dlouhodobé přirozené imunitě.

Bez této transparentnosti hrozí, že sérologické přehledy budou zneužity pro politicky motivované cíle očkovací strategie, místo aby objektivně informovaly o skutečném imunitním stavu populace.

[ll]Formulace?  Syntax  nedává smysl?

[lm]postinfekční stavy je nutno hodnotit stejným způsobem jako postvakcinační, porovnávat je navzájem a  činit z toho další závěry

[ln]Požadujeme doplnění práva jednotlivce na sérologické vyšetření protilátek před očkováním.

Strategie pracuje se sérologickými přehledy výhradně jako s populačním nástrojem řízení očkovacích programů. Zcela však opomíjí možnost, že by jednotlivci – nebo rodiče za děti – mohli využít sérologické vyšetření k doložení přirozené imunity a tím se vyhnout zbytečnému očkování.

Takový krok je v souladu s principem individualizované péče i se základním právem na informovaný souhlas. Neuznání přirozené imunity a nerespektování výsledků sérologických testů vede k nadbytečnému očkování a může být považováno za porušení práv chráněných Listinou základních práv a svobod.

[lo]Z hlediska logiky a práv:

Přirozená imunita existuje. Dítě může získat protilátky:

od matky (transplacentárně nebo kojením),

proděláním nemoci (často bez příznaků).

Pokud protilátky prokazatelně má, pak je očkování zbytečný a potenciálně rizikový zásah, a tedy i porušení práva na tělesnou integritu a informovaný souhlas.

Dávalo by smysl nabízet sérologický test jako volitelnou cestu – a pokud protilátky miminko má, nechat očkování na pozdější dobu nebo zcela vynechat. Toto ale není součástí stávající strategie ani zákonů... proč?

[lp]nutno podrobně zpracovat výpověď přímých a nepřímých metod, pro každé agens (bakterii, virus, toxin, parazita) zvlášť

[lq]Musí jít zároveň o nemoci, které představují frekvencí a váížností dopadu populační rizika. Samotné rychlé šíření nestačí jako důvod (banální virózy?).

[lr]Jak bude garantováno, aby používání těchto dat bylo omezeno výhradně na epidemiologické účely a ne na individuální úroveň (např. při přijímání do zaměstnání, školy apod.).

Je nutné požadovat zveřejňování všech výsledků - i přirozené imunity, nikoli jen vakcinační.

[ls]po přečtení systémové implementace NOS ČR je zřejmé, že stát a jím zřízené orgány a instituce si ponechávají širokou pravomoc nejen v organizaci očkování, ale také v detailním sledování, plánování „intervencí“ a navrhování legislativních změn, které mohou zásadně zasáhnout do svobod jednotlivce a práv na soukromí.

Všechny zmínky o „dohledu“, „intervencích“, „motivaci“, „edukaci“, „koordinaci informování“ i „předkládání legislativních opatření“ mohou v praxi znamenat vynucování očkování prostřednictvím administrativního nebo psychického nátlaku. Zapojení zdravotních pojišťoven a centralizované databáze očkování navíc umožňují sdílení osobních dat bez skutečné možnosti odmítnout tento dohled či jednostrannou propagaci.

Žádám proto, aby v dokumentu byla jasně vymezena hranice mezi informovanou dobrovolností a nuceným nebo nátlakovým přístupem. V dokumentu nesmí zaznívat nebo být „zakukleně“ přítomné nástroje pro obcházení principu svobodné volby v očkování, plošného dohledu nebo sankcí za individuální rozhodnutí. Požaduji garanci zákonné ochrany soukromí, zejména zabránění sdílení individuálních zdravotních údajů napříč institucemi bez výslovného souhlasu pojištěnce a možnost odmítnout jakékoli „cílené intervence“ či monitoring.

Zároveň žádám, aby byla do jakéhokoli legislativního návrhu zapracována zásada svobodného a informovaného souhlasu ke všem očkovacím zásahům (včetně odmítnutí), a skutečná ochrana před nátlakem, stigmatizací či diskriminací z důvodu (ne)proočkovanosti.

Celkový počet reakcí: 2

Vara Vera zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 13:15 odp.

19Exupery zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-17 19:57 odp.

[lt]1.Požadujeme, aby jakýkoli nový očkovací projekt nebo program byl předkládán ke schválení parlamentu, s veřejnou debatou.

2.Požadujeme jasné omezení mandátu NIKO - nemůže být trvalým nástrojem prosazování očkování bez kontroly.

3.V Bodu 3.2 vlastně ustanovujete, že Národní imunizační komise + MZ mají mít trvalý dohled nad implementací všech očkovacích programů i souvisejících projektů - to znamená i benefitní programy, edukaci ve školách atd.

Hrozí, že tím vznikne trvale řízená struktura na masovou podporu očkování, která nebude podléhat parlamentní kontrole ani revizi - riziko institucionálního nátlaku.

[lu]Výrazy „provádí... návrh akčních plánů včetně konkrétních aktivit a intervencí“, „dohled nad realizací očkovacích programů“, „pravidelné hodnocení dopadů“, „koordinace informování a vzdělávání odborné i laické veřejnosti“ – To vše bude v praxi znamenat nejen sledování, ale i zásahy do života občanů s cílem navýšit proočkovanost všemi dostupnými prostředky, včetně změny legislativy i komunikačního tlaku. To je v rozporu s právem na důstojnost člověka a jeho svobodu.

Celkový počet reakcí: 3

Vara Vera zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 13:15 odp.

19Exupery zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-17 20:00 odp.

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 15:55 odp.

[lv]Podnět: Často se objevuje „posílení důvěry ve vakcinační politiku”, ale komunikace by měla být vedena v souladu se zásadami etické informovanosti, nikoli s cílem budování PR.

[lw]Veřejnost by měla být informována, že tato doporučení a stanoviska nejsou závazná, mají skutečně jen doporučující charakter a jejich tvůrci za ně nenesou žádnou faktickou odpovědnost (prakticky nikdy není pod doporučením ČVS ani žádná osoba podepsána, na stránkách ČVS není uvedeno, kdo se na doporučení podílí, běžní členové ČVS se o přípravě doporučení ani nedozvědí, natož aby byli přizváni... ČVS nemá zveřejněný ani statut, takže zájemce o členství se ani nedozví, jaká by byla jeho práva a povinnosti... Jedná se o dosti netransparentní entitu bez právní subjektivity)

[lx]Požadujeme upřesnění, jak bude zajištěna ochrana jednotlivců a skupin před zneužitím těchto dat pro cílený sociální nebo ekonomický tlak na neočkované skupiny. Je třeba garantovat, že demografické charakteristiky nebudou podkladem pro diskriminační politiky (např. cílené bonusy, znevýhodnění, diferencované pojistné apod.).

Za "monitoring plněním" se fakticky skrývá sledování obyvatelstva dle očkovacího statusu, což je masivní posun ve správě zdraví!!!!

[ly]3.4: Podnět: Požadujeme explicitní doložení, že nesplnění těchto "nelegislativních" cílů proočkovanosti nemůže vést k penalizaci, sociálnímu tlaku nebo omezení práv neočkovaných osob. Požadujeme doložení, že cíle nejsou závazné pro jednotlivce, ale jen pro anonymizovaný agregát, a že stát nebude vyvíjet tlak na jednotlivé osoby ve snaze cíle dorovnat.

[lz]„Intenzivní a cílená komunikace“ je v kontextu celé Strategie chápána především jako nástroj k řízení akceptace očkování (viz opakovaná formulace o „aktivní účasti obyvatel na očkovacích programech“ a SWOT analýza).

Nejedná se o neutrální informování, ale o koordinační mediální kampaň s cílem ovlivnit chování populace.

Požadujeme proto jasné vymezení, že komunikace musí být založena na transparentním, pravdivém a vyváženém informování včetně prezentace známých rizik a nejistot a musí plně respektovat dobrovolnost rozhodování občanů. Celá Strategie mluví o komunikaci jako o nástroji řízení chování obyvatelstva, ne o informování.

Celkový počet reakcí: 3

Vara Vera zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 13:19 odp.

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 16:09 odp.

Jan Tomandl zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-25 07:20 dop.

[ma]Slovo "akceptace" je nebezpečné, znamená, že stát nebude usilovat o informovaný souhlas, ale o konformní chování. 

Podnět: Žádáme výslovné doplnění, že komunikace nesmí být manipulativní ani zastrašující, že musí obsahovat vyvážené informace i o limitech a rizicích očkování a že její cílem je informovaný souhlas, nikoli "akceptace". Termín "akceptace" žádáme odstranit a nahradit slovem "informované rozhodnutí".

Celkový počet reakcí: 2

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 16:09 odp.

Jan Tomandl zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-25 07:20 dop.

[mb]Podnět: Absence etického rámce a zhodnocení dopadů na občanská práva

➡️ V celém dokumentu NOS ČR zcela chybí kapitola nebo systematický rozbor etických rizik a dopadů implementace Strategie na základní občanská práva.

➡️ Strategie přitom obsahuje četné prvky, které mohou významně ovlivnit nebo ohrozit:

-právo na informovaný souhlas,

-právo na svobodné rozhodování o zdravotním stavu,

-ochranu osobních údajů (např. při propojení registru očkování a pojišťoven),

-rovný přístup ke zdravotní péči a sociálním službám (hrozba diskriminace podle očkovacího statusu),

-svobodu nepodstoupit očkování bez sankcí nebo nepřímého tlaku.

➡️ Požadujeme, aby byla do NOS ČR doplněna:

1️⃣ samostatná kapitola etického rámce,

2️⃣ nezávislé etické posouzení Strategie provedené odborníky na bioetiku, zdravotní právo a ochranu osobních práv,

3️⃣ jasné záruky proti diskriminaci a sociálnímu tlaku — definované v textu Strategie a závazné pro implementaci.

➡️ Zavedení behaviorálních intervencí a incentivizace očkování bez etického posouzení považujeme za nepřijatelné. Jedná se o oblast citlivého zásahu do tělesné integrity a osobní autonomie každého občana, což je v demokratickém právním státě zásadní otázka.

Celkem 1 reakce

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 16:11 odp.

[mc]Finanční nároky a rozpočet (s. 69–70)

podnět:

-Veškeré výdaje na mediální kampaň, která má stát 20–25 mil. Kč (!), jsou vedeny v duchu behaviorální intervence — nikoli neutrální informovanosti. To je v rozporu se základními právy občanů a svobodným informovaným souhlasem.

-Žádáme, aby k této položce byl dodán podrobný plán a etický rámec, jak budou kampaně vedeny, a kdo je bude schvalovat.

-Zejména u sociologických studií žádáme, aby veškerá data a metodiky byly veřejně dostupné a nedocházelo k manipulaci výběru nebo interpretace dat pro podporu jen jednoho ideologického směru.

-Proč mají být výsledky serologických přehledů (za 30 mil. Kč) využívány pro plánování komunikačních kampaní? (viz souvislost napříč dokumentem). Žádáme, aby to bylo zakázáno, serologie je odborný nástroj, ne nástroj sociálního inženýrství.

Celkový počet reakcí: 2

Vara Vera zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 13:22 odp.

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 16:17 odp.

[md]Podnět: Požadujeme, aby v rozpočtu na komunikační kampaně bylo stanoveno, že bude zajištěn prostor i pro zveřejňování dat o postinfekční imunitě a dlouhodobých protilátkách — nikoliv pouze kampaně na podporu očkování.

[me]Podnět: Požadujeme, aby v rozpočtu na komunikační kampaně bylo stanoveno, že bude zajištěn prostor i pro zveřejňování dat o postinfekční imunitě a dlouhodobých protilátkách — nikoliv pouze kampaně na podporu očkování.

[mf]Podnět: V přílohách není vůbec zohledněno postavení osob s prokazatelnou postinfekční imunitou. Požadujeme, aby strategie a přílohy umožňovaly respektovat imunitní status prokázaný postinfekčně (např. prodělání COVID-19, chřipky apod.) a aby očkovací kalendáře nebyly interpretovány jako striktně univerzální bez možnosti individuálního přístupu.

Celkem 1 reakce

Vara Vera zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-12 13:25 odp.

[mg]Vpravo nahoře u černého kašle je v PDF očkovacího kalendáře to, co tady není. Chybí transparentní uvedení poznámky z oficiálního očkovacího kalendáře 2024, že vakcína proti černému kašli je „možná v rámci očkování proti tetanu“. Strategii považujeme za záměrně neúplnou, protože tento fakt může vést k očkování bez plného informovaného souhlasu. Navrhujeme požadavek, aby každá složka kombinované vakcíny byla pacientovi výslovně nabídnuta k individuálnímu souhlasu či odmítnutí.

Také musí stát zajistit monovakcíny i jen na tetanus. Také by se v NOS mělo jasně říci, že se dají vyšetřit protilátky a podle toho očkovat nebo ne. Dagmar Holá

[mh]Podnět: Grafy a analýzy v příloze 3 pracují výhradně s ukazatelem proočkovanosti a neobsahují údaje o postinfekční imunitě. Požadujeme, aby byly systematicky doplněny i údaje o dlouhodobé přirozené imunitě v populaci, a aby byly výstupy prezentovány vyváženě — bez vytváření dojmu, že proočkovanost je jediným relevantním ukazatelem kolektivní imunity.

[mi]Připomínka k očkování MMR: 1. Na základě svých zkušeností vidím jako zásadní problém nedostatek informací o možných rizicích MMR vakcíny pro vysoce citlivé a neurodivergentní děti. Díky včasnému screeningu již v 18. měsíci často víme, že se dítě vyvíjí odlišně. Je proto nutné individuálně přehodnotit, zda v takových případech MMR vůbec podávat, odložit ho, či očkování zcela vynechat. 2. Považuji za velmi důležité, aby nebyli rodiče do očkování nuceni pod tlakem, ať už přímým (např. hrozba vyřazení ze školky nebo vyloučení z aktivit), nebo nepřímým. 3. Pokud stát nebo zdravotní systém požaduje plošné očkování, měl by také garantovat odpovědnost a poskytnout rodičům jednoznačné garance, že vakcína jejich dítě nepoškodí (lékařské potvrzení, že se jeho neurovývoj nezmění a pokud ano, jak jim stát pomůže a kdo za to ponese odpovědnost. 4. Rodičům musí být skutečně umožněno svobodné a informované rozhodnutí na základě aktuálního zdravotního stavu jejich dítěte, včetně možnosti očkování odložit nebo v odůvodněných případech zcela vynechat, aniž by to znamenalo jakékoli sankce nebo omezení jejich základních práv v přístupu ke vzdělávání nebo dalším službám. 5. Zároveň navrhuji, aby každé dítě, u kterého se po první dávce vakcíny objeví nežádoucí reakce, bylo automaticky vyřazeno z povinnosti pro další dávku bez zastrašování a zbytečné administrativní zátěže pro rodinu.

Celkem 1 reakce

Micron zareagoval(a) pomocí emodži 👍 v 2025-06-20 18:06 odp.