Protesty proti americkým základnám v Bulharsku a na Slovensku sílí

V souvislosti s ukrajinskou krizí, se objevují stále častější požadavky Washingtonu na umístění amerických jednotek ve východní Evropě. To ovšem vyvolává ve většině zemí negativní reakce a vlády v bývalých postkomunistických zemích, které se staly po roce 1989 většinou prodlouženou rukou Washingtonu a Bruselu, neboť byly začleněny do euroatlantických struktur (Evropská unie a NATO), se dostávají pod stále větší tlak vlastních občanů, kteří si americké jednotky na svém území nepřejí.

Minulý týden iniciovali vypovězení dohody se Spojenými státy o vojenských základnách bulharští poslanci, kteří požadují, aby Národní shromáždění vyhostilo Spojené státy ze základen v Bulharsku. Podle předsedy strany Obnova Kostadina Kostadinova tyto základny nejsou základnami NATO, ale čistě americké. „Podali jsme návrh usnesení Národnímu shromáždění, abychom pověřili Radu ministrů, aby okamžitě přijala opatření k ukončení dohody mezi vládou Bulharské republiky a vládou USA o obranné spolupráci, podepsanou 28. dubna 2006,“ uvedl minulý týden šéf strany Obnova.

Poukázal na to, že návrh rozhodnutí ukládá ministerské radě do jednoho měsíce od vyhlášení rozhodnutí vypracovat a předložit Národnímu shromáždění zprávu o majetkových, pracovních, obranných a jiných důsledcích ukončení dohody, zprávu o vlastnictví majetku, popř. základny, výdaje Bulharska, atd. Na základě této smlouvy Spojené státy rozmístily své síly: na cvičišti v oblasti Novo Selo, letišti „Bezmer“, letecké základně „Graf Ignatievo“, a skladech v Aytos.

Americké ministerstvo obrany navíc využívá skladovací prostory poblíž největšího bulharského námořního přístavu Burgas. Dohoda počítá s přítomností na území Bulharska až 2 500 amerických vojáků, jejichž počet během období rotace kontingentu může dosáhnout až pěti tisíc vojáků.

Bulharsko zachovává vzhledem k historickým vazbám k Rusku v současné krizi kolem Ukrajiny neutralitu. „V konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem se nemůžeme postavit ani na jednu stranu, protože máme vztahy s Ruskem, které jsou historické a můžeme hodně ztratit, pokud je zhoršíme, ale máme také vztahy s Ukrajinou, která je také bratrskou a blízkou zemi, ve které žije několik stovek tisíc Bulharů,“ komentoval současnou podle bulharského listu Vesti situaci Kostadinov.

NATO podle něho nezaručuje bezpečnost Bulharska, naopak vytváří spíše hrozby. „NATO nezaručuje naši národní bezpečnost, NATO je hrozbou pro naši národní bezpečnost, protože od té doby, co jsme se stali členy NATO, jsme jen zhoršili náš vlastní strategický obranný potenciál.“

Nebývalá vlna nevole nad chystanými americkými základnami a zatažením Bratislavy do Rusko  – Ukrajinské krize, se v minulých týdnech zdvihla i na Slovensku, kde se proti chystaným americkým základnám postavili na konci ledna tisíce občanů při demonstraci za mír v hlavním městě.  se konala před prezidentským palácem 26. ledna na Hodžově nám. Protest svolala opoziční strana Směr-SD. Připojila se i Slovenská národní strana (SNS) a další opoziční uskupení. Šéf Směru, expremiér Robert Fico na pódiu varoval před možným národním povstáním, ke kterému by podle něho, mohlo dojít ve chvíli, kdy by si vláda a prezidentka Čaputová, kterou označil za agentku Washingtonu snažili prosadit americké vojenské základy i proti vůli slovenského lidu. „Slovensko musí být připravené na povstání občanů proti vládě,“ uvedl Fico.

Fico také v uplynulých dnech rozjel petiční akce za předčasné volby a proti americkým základnám v zemi.

(Red – PA)