Snaha vyprovokovat Rusko může Západ vyjít draho


Jedná se o budoucí konflikt, nebo je to jenom snaha nás evropany dále děsit? Zatímco na frontové linii u Doněcka se situace příliš nemění a tak jako v minulých měsících jsme svědky spíše sporadických provokací ze strany ukrajinské armády, spočívající v ostřelování vesnic a obytných čtvrtí Doněcka ležících poblíž demarkační linie, ve vzduchu je cítit velké napětí. Západní propaganda, která přišla s termínem „Akce pod falešnou vlajkou“ má údajně informace o tom, že ruští diverzanti převlečení za Ukrajince, by mohli vyvolat nějaký větší konflikt u Doněcka. To, že připravují západní veřejné mínění na podobnou provokaci (nejčastěji se mluví o útoku chemickými zbraněmi na Doněck), ukazuje, že právě podobnou akcí se speciální diverzní jednotky NATO, které v oblasti působí, vážně zabývají.

Překročí ruské tanky demarkační linii u Doněcku?

Západní stratégové dobře vědí, že Moskva by nemohla podobný zločin nechat bez trestu a s největší pravděpodobností by vyslala své jednotky na obranu ruskojazyčného obyvatelstva (mnoho z nich disponuje ruskými pasy, takže se jedná o ruské občany) v Doněcku a Luhansku. V takovém případě bychom mohli očekávat ostré střety na demarkační linii, které by mohly přerůst v rozsáhlejší konflikt, do kterého by se kromě ukrajinské armády a banderovských praporů, zapojovaly ve stále větší míře jednotky NATO.   

Západní propaganda by tento vývoj samozřejmě označovala za několik týdnů mediálně prezentovanou invazi Ruska na Ukrajinu. Tomuto vývoji by nasvědčovalo i soustředění úderných jednotek ukrajinské armády a banderovských praporů rozmísťovaných v minulém týdnu podél doněcké demarkační line. Podle doněcké rozvědky se jedná kromě dělostřelectva i o značnou sílu obrněných jednotek včetně velkého množství tanků. V posledním týdnu NATO zvýšilo dodávky zbraní na frontovou linii.

Střet ruských a amerických jednotek na demarkačí linii by měl fatální následky

Tato operace by měla Rusko vyprovokovat a zajistit omezený krátkodobý konflikt, který by byl vydáván za invazi na Ukrajinu. Západ se ale může tak jako v minulosti zásadně přepočítat. Pokud již jednou ruská armáda vystoupí na obranu svých občanů ohrožovaných ukrajinskou armádou v Doněcku, je velmi pravděpodobné, že se nezastaví na demarkační linii ale bude se snažit vytvořit koridor, který by zabránil příštím provokacím Kyjeva, který se již ani netají tím, že se chce stát členem NATO a nabídne Američanům prostor pro budování vojenských základen. 

To Moskva v žádném případě nepřipustí, proto také navrhla Washingtonu jednání, kde by se o zárukách o tom, že Kyjev nevstoupí do NATO jednalo. Minulá setkání nepřinesla žádné hmatatelné výsledky, proto by měli jednat zástupci Ruska a USA znovu na konci tohoto týdne v Ženevě. Je pravděpodobné, že k dohodě ani tentokrát nedojde a Rusko záruku nevstoupení Ukrajiny do NATO nedostane. V takovém případě můžeme očekávat, že Moskva se zařídí po svém a dá Západu ochutnat jeho vlastní medicínu.

Dojde mezi ministry zahraničí Ruska a USA Sergejem Lavrovem a Anthonym Blinkenem v Ženevě k dohodě?

Nedá se vyloučit, že pokud USA odmítnou jednat o ruském mírovém návrhu, budeme svědky významných dodávek ruských zbraňových systémů do Íránu a do Číny. Následovat by mohly  latinskoamerické země, jako je Kuba, Venezuela, Nikaragua či  Bolívie. Zejména Kuba by v případě dodávek nejmodernějších ruských zbraňových systémů byla pro Američany hořkou pilulkou.

Jakmile by bylo Rusko do konfliktu vtaženo, vývoj by se ubíral zřejmě jiným směrem než západní stratégové a média předpokládají. Místo vleklého konfliktu by Rusko mohlo převálcovat ukrajinskou armádu v řádu několika týdnů. Rusko však válku nechce. Nechce nic a nikoho ničit, ani Ukrajinu. Je velmi pravděpodobné, že nakonec zvítězí zdravý rozum a tak jako časech Karibské krize v říjnu 1962, kdy bylo lidstvo na pokraji jaderného konfliktu, se nakonec domluví na mírovém řešení. Tento týden  k tomu mají v Ženevě jedinečnou možnost.

(Red – PA)


Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.