Ukrajina se mění v mezinárodní válčiště. Do Kyjeva míří bojovníci z celého světa včetně islamistů

Ukrajina se po šesti dnech od zahájení ruské vojenské operace začíná měnit v mezinárodní válčiště. Do země směřují zbraně a vojáci z celého světa, většinou na podporu kyjevského režimu Vladimíra Zelenského. Ten vyzval celý „demokratický“ svět, aby přišel na Ukrajinu bojovat, a ve včerejším emotivním vystoupení v Evropském parlamentu požádal o přijetí Kyjeva do EU.

Většina zemí NATO do země dopravuje nejen obrovské množství zbraní a techniky, ale uvažuje se o dodávkách obrněné techniky a letadel. Včera sice tuto nabídku na dodání stíhaček odmítlo Slovensko a Polsko, ale transfery zbraní včetně těch z ČR, kde se nejnověji mluví i o samohybných houfnicích Dana, nabírají na intenzitě. Evropská unie překročila Rubikon a poprvé ve své historii rozhodla, že dodá nečlenské válčící zemi těžké zbraně.

Kromě zbraní do země proudí také velké množství vojenských dobrovolníků. Podle prezidenta Ukrajiny Zelenského vzniká mezinárodní legie složená z vojáků mnoha států NATO, kteří do země přicházejí bojovat proti Rusku. Včera oznámilo přesun na ukrajinské bojiště více než 100 bývalých příslušníků britských speciálních jednotek, kteří mají bojové zkušenosti z Afghánistánu.

Území Ukrajiny, se tak mění v mezinárodní válčiště, jak jsme toho byli dříve svědky například při konfliktu v Sýrii. Mezi těmi, kdo tento týden vyslyšel výzvu prezidenta Zelenského k boji proti Rusku na Ukrajině, je i největší teroristická organizace světa Islámský stát, který ve svém prohlášení oznámil, že bojovníci odcházejí bojovat proti svému úhlavnímu nepříteli, který je v Sýrii porazil.

Početné jednotky ISIL přicházejí na Ukrajinu ze syrského Idlíbu a Turecka. Vzniká tak paradoxní situace, že dodávkami českých zbraní, které na Ukrajinu v masivní míře pravidelně posíláme, by mohly být nakonec vybaveny i oddíly Islámského státu, které se o víkendu vydaly na Ukrajinu.

Na bojištích by se tak mohly potkat se speciálními oddíly čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova, který naopak poslal své elitní jednotky na pomoc Rusku. Na ukrajinských bojištích se tedy mohou setkat muslimové, kteří spolu svedou boj na život a na smrt. Dnes již není pochyb, že se ukrajinským konfliktem nebezpečně blížíme rozsáhlému mezinárodnímu střetu s dalekosáhlými důsledky.

V prvních dnech se Ruská vojska soustředila na cílené útoky na vojenskou infrastrukturu, protivzdušnou obranu, radary, těžkou techniku, muniční sklady, sklady pohonných hmot atd. Od začátku ruská armáda zničila více než 2 000 objektů vojenské infrastruktury, čímž zásadním způsobem oslabila akceschopnost ukrajinské armády, což se projevilo zejména v posledních dvou dnech na bojišti.

Na obou stranách doněcké a luhanské fronty postoupila domobrana zhruba o 50 km směrem do vnitrozemí. Dalším cílem je strategický přístav Mariupol, o který domobrana vede tvrdé boje s elitními útvary ukrajinské armády. Mariupol je zcela obklíčen převážně jednotkami doněcké domobrany a ruskou námořní pěchotou doplněnou kolonami tanků a obrněných transportérů. V současné době probíhá vyjednávání s vedením města o evakuaci obyvatel před rozhodujícím úderem. Podle reálných odhadů by město mohlo být obsazeno do konce týdne.

Mariupol stejně jako Melitopol, který je spolu s přístavy Berďansk a Cherson pod kontrolou doněcké domobrany, tvoří důležitý strategický uzel zejména pro propojení území dále na Krym a na Oděsu, kde probíhají tvrdé boje a je velmi pravděpodobné, že právě o tento důležitý přístav se svede v dalších dnech rozhodující boj tak jako o Charkov a Kyjev.

Tato dvě největší města Ukrajiny jsou v totálním obklíčení a v Charkově byla v uplynulých dnech raketami poničena budova místní samosprávy spolu s přilehlými budovami na hlavním náměstí, což si vyžádalo i oběti na životech.

Jak tuto situaci na bojišti ovlivní přísun obrovského množství zbraní, techniky a dobrovolníků ze zemí NATO, je těžké odhadnout, ale pokud by Západ dodal, jak slibuje i velké množství protileteckých systémů a stihaček, mohl by se poměr sil na bojišti zásadním způsobem změnit. To by ovšem znamenalo přímou, i když nepřiznanou angažovanost NATO v celém ukrajinském konfliktu. Reakce Ruska, by v takovém případě byla zřejmě silná. 

Je pravděpodobné, že by značně přitvrdilo, což vidíme už v posledních třech dnech, kdy stále více využívá raketových a leteckých úderů i proti centrům měst, kde je často soustředěna ukrajinská bojová technika, čemuž se zpočátku snažilo spíše vyhýbat.  Pokud by se rozšířilo tak jako dosud napadání ruských zásobovacích konvojů a docházelo by k větším ztrátám na životech ruských vojáků, mohl by Vladimír Putin, který si neúspěch operace nemůže dovolit, sáhnout i ke krajním prostředkům, jako je použití vakuových bomb, které mají obrovskou ničivou sílu, jež se v některých případech vyrovná i menším jaderným bombám.

Není divu, že pro tento případ si Vladimír Putin otevřel dvířka svým víkendovým prohlášením o uvedení ruských jaderných sil do vysokého stupně bojové pohotovosti.  Ukrajinské bojiště by se tak mohlo rychle stát počátkem vleklého mezinárodního konfliktu.

(Red  – PA)

Jednotky čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova jdou po boku Ruska válčit na Ukrajinu