Calhounův experiment – Vesmír 25. Jsme na cestě k rozpadu společnosti? Kolik máme „genů“ pudu sebezáchovy?

John B. Calhoun byl americký vědec specializovaný na etologii. Etologie je vědní disciplína, která se zabývá studiem chování zvířat. Zkoumá, jak zvířata komunikují, jak se učí, jak se přizpůsobují svému prostředí a jak se chovají v průběhu evoluce. John Calhoun byl známý pro své experimenty s populacemi hlodavců, zejména pro svůj výzkum nazývaný „Myší utopie“. Tento experiment se skládal z vytvoření ideálního prostředí pro myši, kde nebyli žádní predátoři, jídlo bylo dostupné v naprosté hojnosti a bylo byl jim zajištěn velkorysý prostor pro vývoj. Cílem bylo sledovat, jak se bude populace myší měnit v takto ideálním prostředí. 

Vesmír 25

John Calhoun realizoval tento svůj nejznámější experiment s myšmi v 60. a 70. letech 20. století. Experiment se skládal z několika fází, přičemž Calhoun vytvořil speciální prostor zvaný „Vesmír 25“ a měl sloužit jako „myší ráj“.

Vesmír 25 byl čtvercový pokoj o rozměrech stran  2,7m a s 1,4m vysokými stěnami. Vnitřek byl rozdělen na 256 „apartmánů“, které byly propojeny koridory. Myši měly k dispozici neomezené množství potravy a vody a osobní přístřeší. Predátoři byli kompletně vyloučeni. Bylo to prostředí, kde měly myši vše, co potřebovaly k přežití a k prosperitě.

Calhoun začal svůj experiment se čtyřmi páry myší. V první fázi, zvané „přizpůsobovací”, se populace zvyšovala pomalu, jak se myši přizpůsobovaly svému novému prostředí. Ve druhé fázi nazvané “explozivní růst“, se populace začala rychle zvyšovat. Bylo hodně jídla, vody a místa pro všechny, a tak populace myší rychle rostla. 

Po 315 dnech, se ale začala reprodukce myší výrazně snižovat. Když počet hlodavců dosáhl 600, vytvořila se mezi nimi hierarchie a poté se objevili takzvaní „božánci“. Tito větší hlodavci začali útočit na skupinu, což způsobilo, že mnoho slabších samců začalo psychicky „kolabovat“. V konečném důsledku nebyli schopni ochránit samičky a ty se také staly agresivní vůči svým mláďatům. Jak šel čas, samice vykazovaly stále agresivnější chování, izolační prvky a nedostatek reprodukční nálady. Došlo tedy k nízké porodnosti a zároveň k nárůstu úmrtnosti u mladších hlodavců. Myši začaly vykazovat abnormální chování a nepřirozenou sexuální aktivitu. Některé myši se tak staly extrémně agresivními, zatímco jiné se staly zcela apatické. Mláďata byla často zanedbávána a jejich smrtnost výrazně vzrostla.

V té době se objevila nová třída samců hlodavců, tzv. „krásné myšky“. Odmítly se pářit se samičkami nebo „bojovat“ o svůj prostor. Starali se jen o jídlo a spánek. Většinu populace tedy tvořili „krásní samci“ a „izolované samice“. Jak šel čas, úmrtnost mladistvých dosáhla 100% a reprodukce nuly. Mezi ohroženými myšmi byla pozorována homosexualita a zároveň přibýval i kanibalismus, přestože bylo jídla dost. Tuto fázi nazval John Calhoun “fází smrti”. Dva roky po zahájení experimentu se narodilo poslední miminko kolonie. V roce 1973 zabil Calhoun poslední myš ve Vesmíru 25. Po té zopakoval stejný experiment ještě 25krát, ale výsledek byl pokaždé stejný.

Calhounova vědecká práce byla použita jako vzor pro interpretaci sociálního kolapsu a jeho výzkum slouží jako ústřední bod pro studium městské sociologie. V současné době jsme svědky přímých paralel v dnešní společnosti. Slabí feminizovaní muži s malými až žádnými dovednostmi a bez ochranných instinktů a příliš rozrušené a agresivní ženy bez mateřských instinktů. I když byly Calhounovy experimenty prováděny na myších, vyvolaly mnoho diskusí o lidské populaci a možných důsledcích dnešní doby. Je potřeba připustit, že výsledky experimentů na zvířatech nemohou být přímo převedeny na lidskou společnost, protože lidská společnost se může na rozdíl od té myší přizpůsobit a změnit své chování, zatímco chování myší je mnohem více omezené jejich instinkty.

Člověk a myš sdílejí zhruba 85% svých genů. Tato skutečnost však může být trochu matoucí, protože mnoho těchto genů funguje velmi odlišným způsobem v různých druzích, i když se podobají na genetické úrovni. Je také dobré vědět, že mnoho z genů, které sdílíme s myšmi (nebo jakýmkoliv jiným druhem), jsou základní geny, které kontrolují klíčové funkce živých organismů, jako je buněčný metabolismus, replikace DNA, buněčný cyklus a mnoho dalších. Tyto funkce jsou tak základní, že se vyvinuly velmi brzy v evoluci života a zůstaly v podstatě nezměněny u mnoha různých druhů. Zatímco procento genů, které sdílíme s myšmi, je vysoké, rozdíly mezi těmito geny a jejich regulací a interakcemi mohou vést k obrovským rozdílům v tom, jak se geny projevují na fyzické a biologické úrovni. To je důvod, proč jsou lidé a myši tak rozdílné navzdory vysokému procentu sdílených genů.

Jak elity využívají  porozumění lidské  psychiky k ovládání a manipulaci společnosti, a to včetně základních „zvířecích“ instinktů?

Například skrze strach. Strach je silný motivátor a může být použit k manipulaci. Je to základní instinkt, který sdílíme se zvířaty. Zprávy různých hrozbách mohou přimět lidi k určitému chování nebo názorům. Společnost lze ovládat i pomocí agrese a soutěživosti, protože vytváření nepřátelství mezi skupinami lidí může odvrátit pozornost od skutečných problémů a umožnit elitám udržet kontrolu. Dále využívají sociální hierarchie, protože mnohé zvířecí druhy, včetně lidí, mají určité formy sociálních hierarchií. Elity proto mohou využít tohoto instinktu k udržení status quo, například zdůrazňováním důležitosti postavení a prestiže. Velice často také využívají i našich sexuálních instinktů. Marketing a média často využívají sexuální obrazy k prodeji produktů a idejí, toho jsme svědky například u LGBT a genderové problematiky obecně. A pak tu máme ještě potřebu příslušnosti a uznání.  Lidé, podobně jako mnoho sociálních zvířat, mají silnou potřebu patřit do skupiny a být uznáváni. Tento instinkt může být využit k manipulaci skrze sociální normy a tlak skupiny.

Jak se můžeme bránit potenciální manipulaci a kontrole? Jednou z nejlepších obran je být vzdělaný a kritický. Porozumět základům logiky a pomocí kritického myšlení identifikovat a odhalit manipulativní taktiky. Důležité je také být kritický k zdrojům informací. Získávat informace z více zdrojů, aby bylo možné si utvořit vyvážený pohled na dění kolem nás. Dále je dobré porozumět vlastním emocím, hodnotám a předsudkům. To nám pomůže odhalit, kdy jsou tyto aspekty naší psychiky cíleně manipulovány. Taky přemýšlejte jak si vytvořit silnou sociální skupinu přátel naladěných podobným způsobem a v neposlední řadě se z toho všeho nezbláznit, protože udržování si dobrého duševního zdraví je doslova klíčové. Takže vypněte telefony a alou třeba do přírody. 

Red-Pa