8. 5. 2024 – Výzva k zítřejšímu výročí vítězství nad nacismem. Podpořme všechny mírové iniciativy. Je pět minut po dvanácté!
Kurt Tucholsky, německý spisovatel v roce 1926 napsal: „Náš život patří nám. Jestli jsme zbabělci, nebo ne, jestli se ho chceme vzdát, nebo ne – to je jen a jen naše věc. Žádný stát nemá právo nakládat s životy těch, kteří se nenabízejí dobrovolně.“
Válka není nehoda ani náhoda. Válka je předem pečlivě připravená! Nemlčme proto a podpořme všechny mírové iniciativy. Je už pět minut po dvanácté!
Red-PA
Dobrý den. Zdravím Vás a pana Kolera. BOHUŽEL s váma ve všem souhlasím. Je to Tragédie co se děje s lidmi a naším státem!Jsem ročník 77 a nikdy jsem do žádné EU nechtěl a bylo mi proti srsti se kamarádit s Nacistickýma státy!!! Už dříve jsem tušil že to nedopadne dobře a to nejsem bůhví jak vzdělaný. Babička a Děda mi hodně vyprávěli
Moc pěkná řeč Jiří 👍.
Tak to jsou naši vládní představitelé také chcimíři, protože chtějí mír, ale… za jakou cenu? Lidé se musí sjednotit, jinak to nepujde.
Ráda Vás poslouchám, máte charisma, Jirko…
Je mi líto všech těch chciválků, neználků, kteří nechápou, neznají, nechtějí vědět…Hnusí se mně, TO&comp., co sedí na Hradě králů zemí koruny české.
Měla jsem otce důstojníka v I. a II.sv.válce. V té prvé musel narukovat v 18 letech, na italské frontě mu prostříleli nohy… V té WW2 utíkal společně s pplk.Ludvíkem Svobodou přes Polsko v červnu 1939, pak přes Střední východ, do Francie, kde zúčastnil ústupových bojů s Francouzi na Loiře, po kapitulaci Francie utíkali do Velké Britanie, nebot´hrozilo vydání českých vojáků Němcům. Hrůzy z války o kterých nám vyprávěl(i) mám zadřené v morku kostí. Výcvik desantů v Anglii ve 42 letech, kde si zlomil páteř. Celé mé dětství a mládí provázely navštěvy vojáků ze západní i východní fronty, popálení letci a mechanici bojující v RAF, rozvrácené rodiny po r. 1948 těch vojáků, kteří se v Anglii oženili a přivedli ženy Angličanky do ČSR. Vyprávění pamětníků nejúspěšnější skupiny CLAY vysazené nedaleko Bystřice pod Hostýnem, život mezi konfidenty SS, pak koncentrační tábory odkud se nikdo nevrátil. Vzpomínky dcery pres.arm.gen. Ludvíka Svobody, p. Zoe Klusákové, o tom, jak s matkou p.Irenou Stratilovou žily, ukrývaly se před gestapem 2 roky v podzemí, prezidentova syna Mirka, 17 let popravili gestapáci v Kounicových kolejích na jaře 1942…
Je málo těch, kteří poslední světovou válku zažili. Zfanatizované ročníky chciválků jsou cca narození od 1960 a násl., vesměs ambiciozních převlékačů kabátů s nulovou empatií, ti tomu velí, sociální analfabeti, a potom následují ti mladí, kteří bohužel nemají historickou zkušenost a jsou lehce manipulovatelní.
Vytesat do kamene slova arm.gen. Ludvíka Svobody : „Nikdy nezapomeňte, jak lehce jsme svoji svobodu ztratili, a za jakých obětí a strádání ji opět získali“.
+ Slavnostní vojenská přehlídka proběhla nejen v Moskvě, ale podobné přehlídky v menším podání probíhaly po celé zemi a naše redakce by chtěla upozornit na reportáž našeho českého krajana žijícího v Rusku, který natočil reportáž ze Stalingradu, tedy z města, ve kterém došlo k obratu v průběhu II. sv. války.
Pan Jakub Zieba natočil dokonce i tři autentické rozhovory s místními obyvateli města a na závěr reportáže nezapomněl poděkovat sovětskému lidu za osvobození Československa. Město Volgograd se pravidelně v květnových dnech výročí Dne vítězství přejmenuje zpátky na Stalingrad na památku největšího heroického vítězství Rudé armády v Bitvě o Stalingrad. Takovéto reportáže dnes v podstatě už nikde v evropských médiích hlavního proudu neuvidíte, viz:
https://www.youtube.com/watch?v=Rp4AAqw0AcE