Novela totalitního pandemického zákona zřejmě i přes tlak vládních stranických sekretariátů Senátem hladce neprojde 

Novela totalitního pandemického zákona, která zásadním způsobem omezuje svobody a práva občanů jde po obstrukcích SPD (20 poslanců SPD dokázalo i při zkrácení doby příspěvku na 2×5 min vzdorovat ve sněmovně minulý týden drtivé přesile vládní koalice nepřímo podporované ANO skoro 40 hodin), do Senátu. Druhé dějství dramatu o svobodu v naší zemi se tedy přesouvá do horní parlamentní komory, která o této normě bude rozhodovat ve čtvrtek 10. února. 

I když v Senátu má drtivou většinu současná vládní koalice, která disponuje z 81 zákonodárců 66 křesly, přesto nebude cesta novely pandemického zákona přes horní parlamentní komoru zřejmě tak snadná, jak by si Fialova vláda přála. Důvodů je hned několik. Předně je to mnohem větší nezávislost senátorů na stranických sekretariátech, než je tomu u poslanců. To je dáno především tím, že senátoři jsou voleni přímo občany v jednomandátových volebních obvodech a jejich vazba na voliče je mnohem intenzivnější než u poslanců. Dalším důvodem je výběr osobnosti, která často nepatří ke stranickým strukturám a její výběr je motivován více než stranickými zásluhami, spíše oblíbeností v regionu.

Důležitou skutečností je také fakt, že ve třetině obvodů proběhnou letos v říjnu senátní volby a třetina senátorů se tedy bude zpovídat svým voličům v kampani, která začne už za několik měsíců. Je velmi pravděpodobné, že jedním z témat bude i rozhodování ohledně pandemického zákona, proto vidíme na straně vládních senátorů (zbytek tvoří nezařazení jednotlivci, ANO a ČSSD) určité rozpaky nad normou, která je obdobou „pendrekového zákona“ ze srpna 1969, jehož schválení definitivně vytvořilo prostor pro zlomení lidového vzdoru proti sovětské okupační moci a přeměnilo tak zemi na dlouhých dvacet let v totalitní diktaturu. Stejně zlomový je i dnešní pandemický zákon, jehož novelu schválilo pouhých 70 poslanců z 200.

Je tedy pravděpodobné, že zápas o tuto normu, která spolu s korespondenční volbou zásadním způsobem určí i další směřování naší země, bude pro budoucnost demokracie a svobody v naší vlasti klíčový. Každý zákonodárce, ať už poslanec nebo senátor, se zapíše do historie svým rozhodnutím podpořit nebo naopak neschválit tento zákon. To si uvědomují i současní senátoři, kteří jsou pod obrovským tlakem svých stranických kolegů ze sněmovny, z vlády i ze stranických sekretariátů. Jedním z nástrojů nátlaku může být rovněž výhrůžka, že pokud nebudou hlasovat pro tuto totalitní normu, nemusela by je strana do podzimních voleb nominovat. Právě v těchto dnech se totiž o senátních nominacích pro říjnové volby definitivně rozhoduje. 

To ovšem některé na stranických sekretariátech méně závislé senátory neodradilo od veřejného distancování od pandemického zákona. Svým negativním postojem k zákonu je známa například senátorka Alena Dernerová, která proti němu spolu s poslankyní SPD Karlou Maříkovou dokonce demonstrovala na konci ledna s tisíci dalšími lidmi na Václavském náměstí. „Můj postoj k pandemickému zákonu je negativní. Zejména proto, že byl připravován ve stavu legislativní nouze, což je podle mého názoru protiústavní,“ uvedla k zákonu Dernerová.

Kritický postoj zaujímá také první místopředseda Senátu: „Zatím nalézám víc důvodů, proč ne než proč ano. Ale budeme o tom ještě jednat,“ uvedl Jiří Růžička (TOP 09). Jednou z kritiček zákona je také nezávislá senátorka Jitka Chalánková, která je v klubu ODS a TOP 09. Své výhrady k zákonu má i senátor Václav Chaloupek (STAN). „Je to zákon uspěchaný, nedotažený, obsahující ustanovení, s nimiž nemohu souhlasit, a podle mě v danou chvíli zbytečný,“ komentoval zákon Chaloupek.

Zákon nepodpoří ani další senátor za STAN Zdeněk Hraba. „Tuto Sněmovnou schválenou novelu pandemického zákonu podpořit nemohu. Stejně tak jako jsem nepodpořil celý pandemický zákon loni,“ uvedl Hraba. Kriticky se k zákonu staví také Jaroslav Chalupský (Svobodní), který je členem senátního klubu ODS a TOP 09. „Byl jsem proti již před rokem, budu proti i nyní. Nelíbí se mi, jak byla dohoda na zákoně rychle upečená loni, ani jak je bezdůvodně tlačena letos v legislativní nouzi,“ uvedl Chalupský.

Překvapivě kriticky se k zákonu postavil i nezávislý senátor Václav Láska, který je předsedou liberálního senátorského klubu SEN 21 a Pirátů. „Nikdo nevysvětluje, na co vlastně pandemický zákon potřebujeme. Nikdo nevysvětluje, proč je třeba nových opatření v něm uvedených. Nikdo s lidmi nemluví. Budu hlasovat pro zamítnutí novely. “ uvedl Láska.

Rozpačitý je z totalitní novely dokonce i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Pořád o tom přemýšlím. V tuto chvíli se mi zdá, že prodloužení pandemického zákona do listopadu by mohlo naplnit svůj účel, ale je to velmi těžké rozhodování,“ uvedl s tím, že novela není dobře připravená.

Pokud nebude zákon Senátem zcela odmítnut, což je vzhledem k počtům málo pravděpodobné, budou mít k němu jednotliví senátoři spoustu výhrad a je téměř jisté, že se do sněmovny k závěrečnému čtení vrátí s pozměňovacími návrhy od senátorů, což bude fakticky znamenat to samé jako jeho odmítnutí, neboť k přehlasování námitek ve sněmovně bude třeba 101 poslanců. Tedy absolutní většiny, nikoli pouhých 70 jako tomu bylo v druhém a třetím čtení minulý týden.

Poslanci vládní koalice budou tedy muset mobilizovat všechny síly, aby se pokusili Senát přehlasovat. Bude to o to obtížnější, že tak jako minulý týden budou poslanci SPD bojovat ze všech sil pomocí obstrukcí, aby schválení Fialovy totalitní normy zabránili.

Nepodvolení občané, kteří už od 17. listopadu chodí protestovat proti covidové totalitě do ulic a v době schvalování novely pandemického zákona minulý týden, jich protestovaly tisíce pod okny sněmovny, budou i tentokrát vytvářet tlak na zákonodárce jak v Senátu ČR, tak ve sněmovně.

Ve středu 9. února začne od 18 hodin proti novele pandemického zákona protestní akce v Praze na Klárově. Hnutí za obranu práv a svobod reprezentované více než dvacítkou stran, spolků a iniciativ pořádá Tábor lidu, který by měl trvat až do čtvrtka 10. února. Na Klárov by také ve středu 9. února kolem 20 hodiny měly dorazit konvoje aut, které vyjedou například z Karlových Varů, Českých Budějovic, Ostravy, Liberce či Poděbrad.

(Red – PA)